Koupil jsem si…

0

Nikoli knot, jak zpíval Jiří Suchý, ale nové zářivkové svítidlo. Protože jsem poměrně zručný, nemívám problém s instalací čehokoliv. Skládací nábytek sestavuji v čase, který by mi mnohý montážník záviděl. Proto jsem ani zde nečekal vetší potíže. Jenže jak známo, věci mají svůj rozum a chovají se často velice nepředvídatelně. První problém nastal, když jsem objevil návod uložený bezpečně pod krytem. Pouze zkušenost s podobnými typy svítidel mi umožnila kryt otevřít. Tím jsem zjistil, že připojovací svorkovnice je hned na čelní straně, kde ovšem není žádný otvor pro přivedení vedení. Na celou šířku svítidla se pak nachází příslušné zařízení pro zážeh zářivky. Podle návodu jsem našel, kudy ten kabel dostanu do těla svítidla, což bylo pochopitelně v prostoru pod trubicemi. Ale dostat se k otvoru i k dírám pro připevňovací šrouby znamenalo jakýmsi otočným patentem odstranit odrazný staniol (či co je to za prapodivný materiál). Aby se náhodou neuvolnil tak byl ještě přišroubovaný šroubkem s matičkou. Pochopitelně šroubek se nachází na zadní straně tělesa, tedy po montáži je zcela nepřístupný.

V balení se nachází vše potřebné pro uchycení tělesa. Tedy hmoždinky (nepotřebuji, mám strop dřevěný), vruty (nepotřebuji, protože je nelze do dřeva zašroubovat), podložky kovové a podložky gumové. A tady nastal další zádrhel. V návodu se pouze ukazují čtyři šrouby, kterými se těleso připevní ke stropu. Takže jsem své vlastní šrouby provlékl oběmi podložkami a přišrouboval. V tu chvíli mi ovšem došlo, že vlastně potřebuji nějaký prostor mezi tělesem a stropem, abych mohl zpětně přichytit ten odrazný staniol oněmi podivnými plastovými zámky. Což je celkem důležitý detail, leč v návodu nenaznačený. Takže šrouby postupně vytočit, přemístit gumový kroužek a opět zatočit.

Když se mi podařilo najít jakýsi minimální prostor, kudy jsem kolem onoho zážehového bazmeku protáhl dráty ke svorce a svítidlo připojil, bylo třeba vrátit ten odrazný staniol, což představuje pokusit se nasadit ty plastové zámečky do otvoru v tělese svítidla. Pokoušeli jsme se o to dva, ale bez úspěchu. Vzdal jsem to a prostě jsem ten díl přišrouboval vruty skrz ty díry ke stropu.Pak už jen klasický závěr. Nasadit trubice, zamknout a nasadit kryt. V pořádku, jen ten kryt se nějak zaklínil na jedné straně tělesa a nechtěl se chytit na té druhé. Ale přece jen jsem zvítězil a slavnostně rozsvítil. Nějak mne to světlo, které se od stropu linulo místností, nedojalo.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama