N. Jako narozeniny.

1

Narozeniny jsou fakt super věc. Je to den, kdy vám lidi dávají dárky, můžete se zcela legálně namazat jako carský oficír a projde vám to co by mohlo být v jiný den roku neomluvitelné.

Já jsem na své, poměrně nedávné, narozeniny opět jako každý rok zapomněl.

Moji blízcí jsou na zvyklí a ostatním den narození nesděluji. Nemyslím si totiž, že by šlo o něco důležitého. Několikrát se mi i stalo, že nad otázkou, kolik mi je let jsem se krátce zamyslel. Počítal jsem totiž, protože to nevím.

Věk a narozeniny totiž patří mezi údaje, které považuji za poměrně stejně podřadné, jako to zda je někdo muž či žena, zda má vysokoškolský diplom a nebo je teplouš nebo lesba.

Co to vlastně při narozeninách slavíme? To, že jsme se narodili? Ano, nějaký podíl na té skutečnosti máme také, ale největší dřinu odvedli jiní. A jak říkával jeden můj kamarád, tak zrovna tuhle konkrétní dřinu si rozhodně nechce ani představovat. Ostatně, zkuste si představit, jak na to vaši rodiče… Raději ne.

Když jsme děti, tak jsou narozeniny super. Dárky. Sladkosti. Oslava. V pubertě je to pak připomínka toho, že by to mělo být rychleji. Aby byl řidičák, aby nám legálně nalili pivo a tak dál.

V pokročilém věku si pak budete nejspíš říkat, že už máte léta na to, že něco nejde a nebo že se něco sluší činit tak a tak.

Prdlajs.

Rozhodně nemám rád citáty sportovců, ale Jágr řekl jednu velkou pravdu. Věk je jen číslo. Tak se na nějaké narozeniny vykašlete. Chovejte se tak, jako by vám bylo dvacet či třicet. Jak se prostě cítíte. A usmívejte se na lidi kolem sebe. Nebojte se že budete vypadat jako kretén. Těmi jsou totiž ti, kteří si to o vás budou myslet.

    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama
    • Jana Málková

      Tohle je jeden z nejlepších článků který jsem na toto téma v poslední době četla.