P jako počítač

4

Nevím přesně kdo a kdy řekl, že běžný člověk osobní počítač nepotřebuje a potřebovat nikdy nebude. Bylo to zřejmě v době sálových počítačů. Nejspíš.

Postupem času se počítače rozšířily prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Jejich cena se stále snižuje. Naproti tomu se zvyšuje výkon. A pokračuje miniaturizace.

Pamatuji se na první setkání s počítačem. Bylo to na vysoké a počítač se jmenoval PMD. Našel jsem i to jak vypadal. Viz náhledový obrázek tohoto článku.

Připojil se k němu přenosný televizor jako monitor. Zálohovalo se na kazetový magnetofon. Pak přišel pokrok a měli jsme tam PC. Normální stolní počítače. Patnáct kousků. Jehličkovou tiskárnu. Velké diskety pro zálohování.

Prozíravě jsem se stal členem PC kroužku. Díky tomu jsem na počítači v této učebně mohl načisto napsat diplomku a vytisknout si jí. Z dnešního pohledu něco hrozného, tehdy pokrok prvního řádu.

Jenže počítače vážně letí kupředu. Po pár letech jsem v zaměstnání „nafasoval“ firemní notebook. Monochromatický monitor zobrazoval Windows 3.11 na kterých běžel textový editor T602 jak po másle. No nekupte to za 90 tisícovek.

Dneska si notebook x-krát výkonnější koupíte za pár korun, můj mobilní telefon má lepší parametry než měl můj počítač před nějakými třemi lety a v manuálu k autu jsem se dočetl, že je v něm okolo 50 počítačových systémů.

Počítače se prostě vyvíjejí raketovou rychlostí a je to dobře. Usnadňují lidem život v mnoha odvětvích, starají se o naší bezpečnost a zajistí zábavu i vzdělání. Jen je nutné si to nenechat přerůst přes hlavu.

Někdy se tak ptám kolik lidí ještě používá pro poznámky tak jako já poznámkový blok, kdo používá diář a umí vypnout v ložnici mobilní telefon. Natož přes víkend.

A co vy? Posíláte si ještě novoročenky? Ty papírové? Uměli byste ještě napsat dopis? A co vás potěší víc? Tablet či notebook a nebo luxusní pero?

Za mě je volba jednoznačná. Na psaní používám Montblanc.

Click here for reuse options!
Copyright 2016 Magazin Abeceda
    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama
    • 747

      Paírové už posílám jen a starší generaci, ale je to tak pracné a vlastně i díky poštovnému drahé, že z původních obvyklých cca 15 kusů, zůstali v adresáři jen asi 3 adresáti.

      Klasický dopis – tak to už je skoro pravěk. A je to škoda. Hezká neúřední obálka s adresou vyvedenou psacím písmem, v rohu šejdrem lípnutá známka s nečitelným razítkem…. to vzrušení, kdo, že píše a co se dozvím zajímavého. Dnes už schránka žádné vzrušení nenabídne. Jen letáčky na metráky a sem tam nějaký úřední lejstro.

      Montblanc… hm. Mně je fuk čím škrábu, ale když už, tak nejlíp mi do ruky sedí celkem obyčejný Rotring. 😉 Neboť vedle položenej Parker je na mně moc “hubenej”.

      • Montblanc mi věnoval otec kdysi při ukončení vysoké. A jak šel čas tak je to i po dvaceti letech jediné plnící pero co stále píše bez jakýchkoli problémů a kaněk. Nejsem fajnsmekr na plnící pera, bežný kuličkový Parker mi na psaní rychlých poznámek stačí, ale i ta blbá tužka v horizontu času ukazuje, že kvalita je vlastně levná. Protože psát jen inkoustem, kolik by těch per za tu dobu asi padlo. Tohle stále drží a vypadá jak nové. A pak že vše nakonec neskončí u ekonomie…

        • 747

          🙂 však to je normální – uvažující jedinec má vždy na zřeteli i ekonomické hledisko. Plnička mi tady leží, krásnej Pelikán s mým jménem vyrytým zlatým písme na straně. Nj, firmy dávaj různý dárky. Píše hezky, ale na běžné používání to pro mě není. Ale až někdy budu podepisovat fakt dobrej kontrakt, mohl by přijít na řadu. 😉

    • Jana Málková

      jejeje ve sklepě jsem našla zx spectrum.