Další osmičky

0

Nějak se nám do historie pletou nejen osmičky, ale i osmačtyřicítky. O rocích 1848 a 1948 jsem se už zmiňoval. Jenže i rok 1748 zasáhl do naší historie. Toho roku přišly české země o Kladsko, protože podpisem v Cáchách byla ukončena válka o dědictví Rakouské.

A 1. května toho roku vstoupila do platnosti revoluční změny v majetkovém vlastnictví. Začal platit Tereziánský katastr. Sice ještě nebyl dokonalý – byl první – ale na jeho základě jsou dodnes založeny katastrální mapy.

 

Rok 1758 je významný zejména pro Olomouc, která byla obležena Prusy v rámci Sedmileté války. Tehdy se proslavil generál Laudon, který v bitvě u Domašova rozprášil mohutný a silně ozbrojený pruský zásobovací konvoj, čímž odřízl Prusy u Olomouce od veškerého proviantu a Prusové byli donuceni odtáhnout z Moravy.

 

Ale události jsou už poněkud skoupější a tak se přeneseme do roku 1608. Tehdy byl podepsán tak zvaný Libeňský mír mezi Rudolfem II. A jeho bratrem Matyášem. Rudolf tehdy předal Matyášovi Uhry, Rakousko a Moravu a zaručil, že se stane jeho přímým nástupcem jak v Čechách, tak celé Svaté říši.

 

Rok 1618 byl opět významný. Tehdy dne 23.května došlo k druhé pražské defenestraci a tím začátku stavovského povstání i třicetileté války.

 

A opět osmačtyřicítka. Roku 1648 byl podepsán vestfálský mír, který ukončil třicetiletou válku a České země definitivně vrátily do lůna římsko-katolické církve. Nastala tzv. doba temna.

 

Jenže života běh nás vrátí o další století zpět. Roku 1508 byl vydán Svatojakubský mandát krále Vladislava proti jednotě českobratrské. Tento mandát byl často využíván i později. Zněl prý takto:

1. Nejprve, aby všickni sborové a schodové pikhartští, zjevní i tajní, zastaveni a zkaženi byli a osazeni lidmi věrnými; a jsú-li kostelové nebo klášterové, ježto by se v nich scházeli, aby zavřeni byli, tak aby všichni schodové zjevní, buď v těch místech, kdež se obyčej mají scházeti, ani také v nižádných domích a městech dopúštěni býti nemají na nižádném místě.

2. Všecka učení a psaní jejich bludóv, zjevná i tajná, mají zastavena býti a zkažena, knihy jeich všecky spáleny, tištěné i psané, a žádný pán, rytířský člověk i města těch kněh takových, traktátuov, psáti ani tisknúti pod sebú dopustiti nemá ani prodávati; a ktož by je přinesl kde a u něho by nalezeny byly, má skutečně trestán býti vedle uznání pánuov soudcí zemských.

3. Po tento den jim všecko posluhování a rozdávání, jakž je vedú, křtové i také oddávání zastavena býti mají a nikdež nemají dopúštěna býti; než s knězem se to říditi má s oboêi strany, kterúž by sobě oblíbili.

4. Všickni jejich učitelé a správce, ktož jim káží a ty bludy vedú a učí, ti také postaveni býti mají k nápravě před kněžstvem obojí strany. A ku kterékoli stran. přistúpí, té strany kněžstvem se zpravte a napravte, skutečně se toho hned dotýkajíc. Pakli by se tú nápravú zpraviti nechtěli, kteráž jim dána bude, tehdy v moc a trestání nejvyššímu panu purkrabí pražskému v královskú moc dáni býti mají a pan purkrabie se k nim zachovej podle naučení pánuov a vladyk soudu zemského jako o jinú věc, pokudž o tom krále jeho milosti zřízení ukazuje…

7. Obecný lid pikhartský ze všéch stavuov mají k nápravě a k přestání takového bludu vedeni knežstvem z obojí strany býti rozumně; a páni, vladyky, Pražané a jiná města mají fary kněžími osaditi a užitky od far kněžím pustiti; nemohú-li míti k kosteluom všem farářuo, nechť jeden farář drží far šest i více i méně, jak se to zřidetiti muož, a kté každé faře měj osadní své sepsány, a oni choďte na kázání a do kosteluo a kněžími se víře učte.

Rok 1518 má dvě drobná výročí. Jednak byla vydána Klaudyánova mapa království českého, jednak byla zahájena výroba Prostějovské starorežné.

A roku 1548 byl zřízen první Apelační soud. Stalo se to reskriptem Ferdinanda I.

Z roku 1558 máme pouze jednu událost zahraniční. Tehdy nastoupila na Anglický trůn Alžběta I.

 

Znovu poskočíme proti proudu času do roku 1418, kdy skončil Koncil Kostnický, který pro nás znamenal zejména smrt dvou mučedníků – Jana Husa (1416) a Jeronýma Pražského (1417).

 

V tomto století se nám osmačtyřicítka vyhnula a až roku 1458 došlo ke korunovaci jediného „nepanovnického“ krále Jiříka z Poděbrad. Ten si však svou korunovaci  vybojoval již roku 1448, kdy dobyl katolickou Prahu, aby uchránil kališnické výdobytky.

 

Rok 1468 byl rokem bojů mezi Jiříkem z Poděbrad a Matyášem Korvínem.

Rok 1308 mohl být také zlomový. Tehdy Fridrich Habsburský podepisuje dokument, v kterém se na věčné časy vzdává práv k české koruně. Bohužel Habsburkové tento dokument brzy zapomněli a tak dlouho se o českou korunu snažili, až se nakonec stali jejími majiteli.

 

Roku 1338 byla zřízena první radnice v Čechách. Pochopitelně že Staroměstská.

A opět rok ’48. Tentokráte 1348 a Karel IV.  Zakládá Nové město Pražské, první universitu ve střední Evropě a Karlštejn.

 

V předcházejícím století je důležitý až rok 1278, kdy v bitvě Na Moravském poli u vesnice Dürnkrut padl český král Přemysl II. Otakar.

 

A pro budoucnost jiná důležitá událost – město Vídeň se stává městem říšským.

Pro další vývoj byl důležitý rok 1108 kdy došlo k vyvraždění Vršovců.

 

Nejen rok 1972, ale i rok 1118 znamenal pro Moravu rok povodní. Tak to alespoň zaznamenává Kosmova kronika.

 

V lednu roku 1158 jako druhý přemyslovec získává Vladislav II. královskou korunu. Ještě to ale není dědičný titul, patří pouze jemu.

 

Královský titul získává roku 1198 Přemysl I. Otakar od Filipa Švábského. Dědičným se však stal až Zlatou bulou sicilskou z roku 1212.

 

Tím se osmičky vyčerpávají, před rokem 1108 se v naší historii již nic důležitého či zajímavého neobjevuje.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama