Domy a lidé na panství Strakonickém roku 1801 v porovnání s roky následujícími

0

Při sčítání poddaných roku 1801 jsem objevil nové zajímavosti v zápisech.  Například to, že v porovnání s roky pozdějšími, tedy zejména s rokem 1829 žilo na panství téměř dvojnásobné množství obyvatel. Tedy 6 968 oproti 3 615. Až v letech 1839-50 došlo k překročení ztráty, ke které došlo po roce 1801 a na panství nacházíme 8 623 poddaných. Odhadoval jsem, že se na úbytku obyvatel podepsaly napoleonské války, kdy mnoho i místních mládenců muselo narukovat do armády a buď se už nikdy nevrátili nebo třeba i zakotvili v jiných krajích. Jenže roku 1815 byl stav poddaných o 218 více a k úbytku došlo později.

Roku 1801 však v jednotlivých statcích a chalupách bydlelo v průměru 6,7 obyvatel, roku 1829 jen 3,3. Pokles přichází i přesto, že samotných stavení bylo o rovnou padesátku více.

Dalším zajímavým úkazem je zapisování domů i podle majitelky, která dostává ke jménu po muži příponu –in. Tedy Schwetz – Schwetzin. Jedná se o jev z němčiny jinak známé tvorby ženského rodu z rodu mužského. V současnosti nejužívanější slovo takto vzniklé je Kanzlerin – kancléřka. Po konzultaci s naší paní archivářkou jsem došel k vysvětlení, že se takto zapisovala jména, která v češtině upravujeme na koncovku –ka. Čili Švec – Švecka, Mareš – Mareška a podobně. Narazil jsem ovšem i na jméno končící na –ová. Například Pržibilowa Mariana či Wrbowa Katharina. V běžné němčině takovéto rozlišování jmen neznáme. Rok 1801 je v tomto ovšem ojedinělý. Nikdy poté jsem na podobný jev nenarazil. Usedlost bývá zapsána podle majitele mužského rodu, pokud zemřel, uvádí se „nach“, tedy „po“. Jenže roku 1801 jsou usedlosti označovány „po“ i když majitelkou byla právě žena. Až na jednu výjimku, kde se ovšem jedná o jméno šlechtické (Anna Maria von Reben) jsou takto označovány i ženy se jménem patrně německým – např. Selingerin Ludmilla či Taustin Anna. Písař dokonce respektoval české tvarosloví, když použil při zápisu úpravu jména (Pavlíček – Pawliczkin nikoli Pawliczekin, nebo Jelínek – Jelinkin). V jednom případě ovšem svou důslednost přehnal, když „Kubešku“ zapsal jednou jako Kubeschin, jednou jako Kubschin (pokud se nejednalo o původně Kubše či Kubšu). Koncovku –in jsem ale našel i později, ovšem ne jako majitelku usedlosti.

Další zajímavostí, která se dotýká majitelek usedlostí, je značná převaha křestního jména Anna. Vyskytuje se v dvaceti čtyřech případech z celkem sedmdesáti osmi čitelných zápisů. Dalšími jmény jsou Magdalena 6x, Ludmilla 7x, Mariana 11x, Katharina 11x, Dorothea 5x, Elizabeth 2x, Barbara 2x či Margaretha 3x, Maria je tu 3x – pokud nepočítám Annu Marii (tu nepočítám ani mezi Anny). Jedenkrát je Eva.

Co se týká četnosti příjmení, v tomto roce bylo nejvíce Nováků – 20. To je včetně pěti žen. To je o 8 více než roku 1850. Na druhém místě se ocitají Klecanové v počtu 18. Dubové, kterých bylo roku 1850 nejvíce – 18, jsou až na místě desátém v počtu deseti výskytů. Tady musím sebekriticky přiznat, že se dopouštím statistického pochybení v tom, že počítám pouze jména, která jsou přímo v soupisu zapsána, tedy přehlížím potomky majitelů, kteří jsou vedeni pouze pod křestním jménem.

Teď ještě pár kuriozit. Stejně jako roku 1850, tak i roku 1801 se v obci Únice (Aunitz) vyskytovali Auničtí. Tentokráte jich bylo 6 včetně dvou žen. K podobné situaci dochází v obci Hajská, kde jsou zapsáni jako majitelé usedlostí Jakub Hajský či Václav Hajský. Ve stejné obci se současně vyskytují dvakrát Matesové Matáskové.

Několikrát jsou zapsáni majitelé pod dvěma jmény. Jsou to Farek oder Kuchta, Hálek oder Janda, Kořán řeč.Švec, Křivanec oder Bálek,  Křivánek oder Kadlec, Neřad oder Hrazák a Švec oder Kolář.

Jiný zajímavý údaj, který se vztahoval k obyvatelům zapsaným na panství, je uvedení aktuálního věku. Že se jedná o věk v okamžiku sčítání se dá poznat u kojenců, kde jsou zapisování jako ½ roku, 3/4roku, dokonce i 3 ½ roku.

Ač se to na první pohled nezdálo, rozličných jmen, včetně variant jednoho základu (např. Schleis –  Schleitz) je oproti roku 1850 o 108 méně.

Příště se pokusím objevit dobu, kdy došlo k onomu radikálnímu poklesu poddaných. Napoleonské války to evidentně nebyly.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama