Kdyby to mělo zachránit byť jen jedno dítě

8

Slova, která jsem použil v názvu článku nemají s dětmi nic společného. Je to jen mantra omezovačů lidských práv, která se dá velice dobře zneužít.

„Ty bys chtěl, aby se dětem…?“ (doplnit můžete sami, například „trhala křidélka“ „dávalo tučné maso“ a nebo třeba „vypichovala očička“).

Vždycky zalapají po dechu, když jim povím, že mě cizí děti nezajímají a je mi srdečně putna co s nimi bude. A ruku na srdce – kdo z vás má vlastní děti tak asi uvažuje podobně. Jen to neříká nahlas.

Uvedená lživá argumentace se opět objevila. To když Bezpečnostní rada státu toto úterý odsouhlasila změnu vyhlášky, dle které by poskytovatelé internetových služeb měli uchovávat data o cílových IP adresách.

Podle dosavadní vyhlášky jsou půl roku uchovávána data o IP adresách jedné strany komunikace. Nyní by to mělo být uchováváno o obou stranách této.

Zjednodušeně řečeno – zatím vás mohou šmírovat jen částečně, nyní chtějí znát všechny informace.

Policie bez nich podle mluvčí policejního prezidia Jany Macalíkové některé případy prakticky nemůže vyšetřovat. Týká se to třeba dětské pornografie. „Bez znalosti cílové IP adresy nelze zjistit, kdo fotografie uložil,“ popsala Macalíková.

zdroj

No, na slovo dětská pornografie dost lidí reaguje citlivě a řekne si, že to je asi správné. Já ovšem tvrdím, že do toho, jaké stránky na internetu navštěvuji je každému prdlajs.
Navíc jsem hluboce přesvědčen, že o to, co je v uvedeném článku a co tvrdí policajti, vůbec nejde.

Domnívám se, že ti, kteří pracují s dětskou pornografií a z dalšími podobnými daty na internetu, velice dobře vědí, jak data anonymizovat. V dnešní době to není ani problém a ani extrémně finančně náročné. Nedivil bych se tedy, pokud fízlující policajt skončí u nějakého uzlu holandského internetu, který ho přenese někam k americkému serveru, kde se s ním, v lepším případě, nebude jeho majitel vůbec bavit.

Skutečný důvod je, podle mého názoru, zcela jiný.

Pokud je pravda to co píšu o odstavec výše – že skuteční internetoví zločinci určitě umí své stopy sofistikovaně maskovat, pak nezbývá než mít za to, že policajti chtějí šmírovat ty co to neumí – obyčejné slušné lidi.

A v tomto světle bychom mohli debatovat, kdo jsou vlastně větší hajzlové. Zda ti lumpové a nebo takzvaní ochránci dobra.

    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama
    • Jolana J

      já diskutovat nemohu 🙂 moje závěry jsou osobní, jednostranné, zaujaté – a zde nezveřejnitelné. Co mě (ne)udivuje – jak podobné zásahy do soukromí 99% lidí nevadí. Když vezmu v úvahu, kolik jich směrem ke státu natahuje ruce pro “pomoc”- nejen materiální, nejradši by, aby je stabilně někdo vodil za ručičku, tak bych se ani divit neměla. Zkustě někomu říct o Tamaře, závadových slovech, archivaci mailů, sběračích dat.. Nejčastější odpověď bude:”nemám co skrývat”. Nebudou přemýšlet o sledování kamerama (i sousedy, pro legraci), čipovacíma nebo slevokartama – protože JICH se to netýká. Až bude, bude pozdě … Vymytý mozky tomu říkám.

      • Lidé to ignorují i z toho důvodu, že jsou zpracováváni již od malička státním školstvím. Na svém blogu jsem kdysi přinesl článek s názvem “Nejlepší kamarád pro vaše díte? Přeci strejda bengo.” Už ten ukazoval, jak jsou dětem líčeni dopravní policisté, tuším, jako ti, kteří je chrání. Výsledek – z takového dítěte vyroste jedinec, který si při kontrole před policajtem kákne do textilu. Tak to stát potřebuje.

        A nejen to. Právě ti idioti, kteří tvrdí, že nemají co skrývat se pak hodně diví, když mlýnek semele i je. Těm to přeju. No a my ostatní se zatím bráníme svépomocí.

      • Sendyman, jinak Pavel Machata.

        No, vono je to ale těžký. Já vopravdu nemám co skrejvat, co jsem si, to jsem si. Na netu a podobnejch debatách už jsem na sebe vyblil kde co. Není to úplně dobře, vím. Ale na druhou stranu je to trošku paranoia z Velkýho Bratra.
        A je otázka, jestli to spíš ochrání “normální” občany, nebo to pomůže šmírování státem. Jsem za to, ponechat si svoje soukromí, pokud ho nechci zveřejnit. Ale Stát by neměl mít pravomoce, lámat to z lidí proti jejich vůli.

        • Sendyman, jinak Pavel Machata.

          Si tak matně vzpomínám na případ, jak nějaký vejlupci poškozovali majetek toho, co tam měl (na svým baráku) kamery. Soud 1.stupně ho odsoudil za to, že “šmíruje” ve veřejným prostoru (měl to až za plot, na ulici. Kdyby neměl, vejlupci by tam na tý kameře nebyli.), že na to nemá nárok, či co. V podstatě ty identifikovaný vejlupky osvobodil. Myslím, že to dopadlo dobře. Odvolal se a druhá instance mu dala za pravdu….

          • Jolana J

            dopadlo, skončil u Nejvyššího (soudu). Ale – tady nejde jen o to “mám -nemám” co skrývat. Do toho, co si myslím, dělám, s kým spím nebo si píšu – nikomu nic není. Nehledě k faktu, že lidi jsou hloupí – mají tendence domýšlet (“protože povídala Máňa z prasečáku..”). Vždyť oni nepřemýšlí ani o tom, že nemají psát na gezichtknížku jaký je šéf idiot :(( Cajti? Kapitola sama o sobě.

    • Anna Šochová

      Mívala jsem určitou potřebu dělat lumpárny, takže když jsem trochu zklidnila hormony, nabádavě mi mamka v šesté třídě sdělila, že teď už fakt musím být klidná, nenápadná, případně i vzorná. Od šesté třídy má každý svůj spis, učitelky píšou zprávy a něco z toho jde potom kádrovákům. Jejich kádrovačka jí to vysvětlila, neboť právě šílela, že její holka blbne i poté, co jsme si spolu udělaly výlet na několik dní 😉

      Vzhledem k tomu, že se už podařilo právě u dětské pornografie rozkrýt kde co, má jistě policie nástrojů dost. Jak jsem já osobně na tento problém kolem dětí citlivá, nepovažuju takovou cestu za dobrou. Drobnohledu a práskačů jsem si užila odmalička dost.

      • Máte zcela pravdu. Domnívám se, jak i píšu v článku, že nějaká ochrana je jen zástupný důvod. Ono totiž, pokud začnete křičet, že chráníte děti (důchodce, postižené, matky s dětmi… doplňte dle potřeby) je pro člověka velice obtížné říci “NE”
        Jste za zlého, ošklivého a fuj fuj fuj možná i vinného tím co je deklarováno jako záminka.

        A tak si lidé jen tiše myslí že to není OK, ale nahlas to neřeknou kolikrát ani v nějaké diskuzi. A to je veliká chyba. Lidé mají nahlas říci ono slůvko “NE”

        • Anna Šochová

          … a to říkání “NE” velmi souvisí s tím, jak popisuji hledání rovného JÁ. Jeden neví, z jaké strany za to říkání dostane. Nebo si myslí, že dostane a radši, preventivně, bublá jenom někde u piva.