Příručka Československé republiky (1)

0

Editorovo slovo úvodem

Autor Bavor V. nám dodal hodně zajímavou četbu na pokračování. Přiznejme, že jen samotný přepis do vhodného formátu nebyl jistě jednoduchý. Dílo vydal r. 1937 pražský nakladatel Alois Koníček a my vám ho nyní přinášíme.

Vzhledem k potřebě náhledového obrázku jsme po delší úvaze zvolili něco jednoduššího než bylo původně míněno. Náhledový obrázek pro všechny díly – Autor: ThecentreCZ (talk) – Vlastní dílo Československý malý štátny znak z roku 1920 byl použit ze zdroje Wikipedia pod licencí Uveďte původ-Zachovejte licenci 3.0 Unported (CC BY-SA 3.0). Dílo z naší strany neprošlo žádnou korekturou, jazykovou ani jinou. Další slova již patří prvnímu dílu a nakladateli. Příjemnou četbu. Diskuzi otevřeme až po posledním dílu. Děkujeme za pochopení.


 

NAVŠTIVTE ČESKOSLOVENSKO!

Alois Koníček

Kdykoli se mi dostala do rukou některá z mnohých těch vkusných publikací, jimiž propaguje cizina návštěvu svých zemí, vždycky mne zabolelo u srdce, že naše krásná země není za hranicemi dosti známá.

Nezávidím cizině její krásy. Vždyť málokde je sdruženo tak mnoho přírodních pokladů, půvabů a krás, jako v našem Československu! Záviděl jsem však cizině vždy tu snahu a tu dovednost, s jakou umí doma i za hranicemi své krásy vylíčit a získávat tím sympatie i návštěvy,

Československo bylo v tom směru dosud skromné, jako Popelka. Nedovedlo rozhlásit své přírodní krásy do světa. Cizina o nás ví daleko méně, než my o ní. Však ti, kteří k nám zavítali aspoň jednou, stali se nadšenými propagátory cest do ČSR. Ale jenom tahle propagace nestačí a musíme dělat mnohem více!

Už jsem procestoval hezký kousek světa. Poznal jsem na vlastní oči, že každá země má svůj původní ráz a své půvaby, ale poznal jsem také, že mezi ty nejkrásnější evropské země patří především Československo. A proto zaslouží, aby se o jeho kráse mluvilo i psalo co nejvíce.

Rozjeďte se kam chcete, nikde nenajdete takovou zemi, v níž se zdravý půvab venkova snoubí ve věncích z hor a lesů s tajemnými zázraky přírodních sil; kde vedle zázračného prvku radia, dobývaného u Jáchymova, vyvěrají z lůna zemského mohutná zřídla léčivých vod horkých i studených. Nenajdete zemi, v níž živé bahno piešťanské vrací zdraví nemocným z celého světa, jako u nás!

Najdete snad druhou zemi, v níž mají tak tajemné a nádherné krápníkové jeskyně, jako jsou v podzemí Macochy a Demänové, nebo úžasná ledová jeskyně Dobšinská? Najdete v Evropě druhý takový gejsír, který máme v Herlanech na Slovensku?

A kdo poznal naše krásná horstva, Krkonoše, Šumavu, Karpaty a Tatry, nikdy nezapomene jejich půvabů!

Kdyby jinde měli takové poklady přírodních krás a zázračných zdrojů léčivých, dávno by rozhlásili jejich pověst celým světem. Není ta naše skromnost nemístná?

Hlavní město Československa. Praha, je podle Humboldta jedním z nejkrásnějších měst světa. Dovede uchvátit každého krásnou polohou, nádherou architektonickou i nesmírnými poklady historických památek. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Píšťany, Trenčanské Teplice a mnohé jiné naše lázně mají světovou pověst, které si vydobyly skoro výhradně účinky svých blahodárných zdrojů přírody.

Jest tedy naší povinností, nejen abychom sami poznali svou vlast, ale abychom také cizině pověděli něco o těch krásách československého ráje, a k tomu účelu posíláme do světa tuto knihu.

Našlo se mnoho laskavých i ochotných spolupracovníků, jejichž spoluprací vzniklo toto dílo, které je dnes největším svého druhu, a mohou být na svoji práci hrdi.

Příručka Československé republiky je výsledek svépomoci a obětavosti, jakož i účinné podpory našich významných organisací.

Toto dílo se stalo soutěží přírodních krás našich jednotlivých míst po celé republice. Ono není kolbištěm otázek národnostních, neboť oceňuje krásu celého území naší republiky bez rozdílů národnostních. Jedinou a ovšem společnou snahou je vylíčit věrně krásu Československa a to nejen v řeči české, ale i německy, anglicky a francouzský.

Až budete Vy, kteří Československo znáte. „Příručku” prohlížet, uvidíte v myšlenkách před sebou všechny ty naše kraje: žírné lány pečlivých hospodářů, krásná města i malebné vesničky, rodiště našich velikánů a historicky slavná místa. Uzříte naše krásné hrady i zámky nad spletí stříbrné sítě řek a nad svěží zelení hlubokých hvozdů projdete v myšlenkách naše mohutné hory i údolí, paláce i pastoušky.

Nenajdete-li «v „Příručce** všechna města, není to vinou vydavatelstva. Všechna města byla včas o účast požádána a mnohá z nich se zúčastnila s nadšením, ale jest litovati, že se některá města včas nepřihlásila. Avšak i když „Příručka” nemůže činiti nárok na úplnost, je přes to největší informační publikací své doby a též největší propagací, uvážíme-li, že se velká část nákladu zdarma rozešle do celého světa, aby ve čtyřech jazycích hlásala krásu naší vlasti.

A ty, kteří přísným okem kritika budou tuto publikaci pitvati, žádáme, aby především měli na paměti nejen ideu tohoto díla, ale i potíže, s jakými muselo zápasit.

„Příručka” měla sice velmi mnoho přátel, kteří s nadšením napsali o svých krajích tolik krásného, že to ještě nikdy nebylo shrnuto v tak obsáhlém díle, však „Příručka“ jako každá dobrá věc, měla i své nepřátele. Nebýti jich, vzrostla by tato jedinečná monografie prvního dílu — Čechy — jistě aspoň o pětinu ve prospěch těch měst, která se nemohla včas rozhodnouti k účasti a budou snad s podivem nyní postrádána.

Používám této příležitosti k vyslovení upřímných díků všem, kteří měli o „Příručku“ poctivý zájem a jakkoli o jejím uskutečnění pracovali.

Bylo jich mnoho a každý z nich na svém místě, každý z nich má zásluhu na celém díle.

Cizina má o Československu představy namnoze skreslené. I veliké zahraniční časopisy přinášejí někdy zprávy, které svědčí o veliké neinformovanosti. Na takových místech bude „Příručka” velmi účinnou propagací našeho státu. Bude agitovat pro zájezdy k nám. Zahraniční hosté poznají postupně náš kraj i náš lid. krásy prvého a pohostinou, srdečnou povahu druhého. Toto poznání bude nejlepší informací ciziny.

Na cestu po vlasti i po zahraničí ukládám „Příručce Československé republiky“ tento úkol:

Aby přesvědčila cizince, že Československo je zemí tak krásnou a tolika přírodními zázraky obdařenou, že zaslouží návštěvu co nejhojnější!

Aby dokázala, že Československo je zemí kulturní, zemí historickou, opírající se o krásnou minulost!

Aby prokázala, že Československý lid je na vysoké úrovni i vzdělání i práce, že výrobky označené „Made in Czechoslovakia“ jsou zárukou dokonalé jakosti a poctivé práce.

Aby i v Československu samém přispěla k poznání vlastní země a přesvědčila každého, že dříve než se odhodlá k cestám do ciziny, má jako každý vzdělaný občan důkladně znáti především Československo!

My všichni, kteří jsme na tomto velikém díle spolupracovali, máme v duši radost, že toto bude sloužiti po řadu let naší drahé vlasti doma i za hranicemi a to tak dlouho, dokud se nenajdou noví spolupracovníci, kteří by vydali něco lepšího se stejným pocitem poctivé práce, jako to činili spolupracovníci díla tohoto.

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama