Příručka Československé republiky (10)

0

VÝLETNÍ VLAKY.
(Z ředitelství státních drah.)

Značné oblibě těší se v poslední době kolektivní cestování. Není nic přirozenějšího, než že československé státní dráhy vycházejí i po této stránce cestujícímu obecenstvu vstříc. Výletní vlaky ČSD. jsou již tak populární, že dnes, po desetiletém jejich trvání, si nelze dosti dobře představiti další rozvoj turistiky bez výletních vlaků.

Účastník výpravy nepotřebuje jiného, než rozhodnouti se podle celoročního programu, předem vydávaného, kam chce jeti. Je, pravda, výběr těžký, jeden program hezčí než druhý. Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Beskydy, Tatry Vysoké i Nízké nebo Podkarpatská Rus — všude je hezky a všude byste chtěli býti. Ať tam či onde, nikde není starost o ubytování, vždy je připraven program výletní, který je volen tak, aby během pobytu byly shlédnuty všechny nejzajímavější partie. Je pamatováno na turisty pohodlné i velmi zdatné. V programu naleznou uspokojení i ti, jejichž nepokojné povahy jim nedovolí setrvati déle na jednom místě, Toulky Slovenskem, napříč Šumavou, severními Čechami nebo Moravou — každý den jinde, nové partie, nové dojmy, ale vždy dobrá nálada.

Instituce výletních vlaků je v každém sídle ředitelství stát. drah: v Praze, Plzni, Hradci Král., v Brně, Olomouci, Bratislavě a v Košicích. Ze všech těchto východisk jsou vypisovány výpravy jednodenní téměř každou neděli do bližších turistických a výletních míst, turistické zájezdy týdenní nebo léčebné a na zotavenou do všech československých lázní, podle volby na 14 dní, na 3 týdny atd. Není snad koutu, počínaje českosaským Švýcarskem a Jasiní konče, na který by v programu nebylo pamatováno.

Formalit není při výpravě žádných, organisace je nejjednodušší. Pouhé vyplnění přihlášky — a o vše další se již postarají úředníci výletních vlaků, kteří výpravy doprovázejí.


 

O SPORTU V ČESKOSLOVENSKU.
JOSEF LAUFER, redaktor.

Československá republika, jejíž chloubou jsou nejen krásy přírodní, bohatství nerostné a živočišné, nýbrž i stará kultura, umění a věda, vyspělý průmysl i obchod, zaujímá také v oboru tělesné výchovy a sportu jedno z nejpřednějších míst evropské pevniny. Nejstarším druhem sportu, který byl již v polovině 19. století zde pěstován, jest sport dostihový. Jméno „Velká pardubická steeplechase“ má již od roku 1874, kdy byl tento závod založen, znamenitý zvuk po celé sportovní Evropě. A již mnoho let před ním konaly se na Pardubicku pověstné pardubické hony. Tělocvik, spjatý u nás nerozlučně se jmény Tyrše a Fügnera, datuje se od let šedesátých minulého století. Cyklistika, lehká i těžká atletika, football, bruslařství, hockey na ledě, šerm, plavectví, lyžařství, jízda na sáňkách, tennis a jiné sporty těšily se již dávno před válkou značnému rozšíření. Po převratu doznala všechna tato odvětví netušeného rozmachu a k nim přibyly další discipliny, jako motorismus, letectví, střelectví, kanoistika, boxing, tabletennis, házená, košíková, podbíjená a četné další druhy sportu, k nimž počítáme také myslivost, sport kynologický a rybolov. Většina těchto sportovních odvětví měla ovšem své začátky rovněž před válkou.

Tělocvičné hnutí bylo před válkou organisováno Sokolem, který dnes representuje Československá Obec Sokolská, sdružující v 52 župách na celém území státu 3209 jednot a poboček s přibližně 800.000 příslušníků. Koncem roku 1935 měla ČOS. ve svých řadách 444.022 mužů a 315.894 žen včetně dorostenců a žáků, dorostenkyň i žákyň. Význam Sokola jest ovšem celonárodní a celostátní, sokolské slety jsou velkolepou manifestací organisačních schopností a národního nadšení. Příští X. slet všesokolský koná se r. 1938 v Praze. — Svaz Dělnických Tělocvičných Jednot (DTJ.), vzniklý rovněž dávno před válkou, sdružuje tělocvikáře sociálně-demokratické. Koncem roku 1935 měl Svaz DTJ. 142.135 příslušníků v celé oblasti státu; z nich na půdě země české 95.366. Také Dělnické Olympiády, pořádané na Strahově, jsou velikými podniky. — Československý Orel representuje národní a tělovýchovné snahy československých katolíků. V roce 1935 měl Československý Orel na území celé republiky přibližně 150.000 příslušníků, z nich asi 35.000 v Čechách. Rovněž Orlové pořádají své velké slety. — Tělocvikáři-komunisté jsou sdruženi ve Svazu FDTJ.

Jezdecký a dostihový sport jest v našem státě organisován Československým Jezdeckým Svazem (Praha-II., Václavské nám. 28) a Československým Jockey Clubem (Praha XVI., Štefánikova 3). Tomuto podléhá dostihový provoz na závodních drahách v Praze (Velká Chuchle), v Pardubicích, v Lázních Poděbradech a společně s ICK. v Karlových Varech. — Čsl. Jezdecký Svaz sdružuje 45 jezdeckých klubu a spolupracuje s Ústředím Selské jízdy a Sokolem, jenž má četné jízdní odbory. Turnaje v Praze na kolbišti Trojského ostrova a v kryté jízdárně Čsl. Jezdeckého Klubu v Praze VII., v Pardubicích, Kolíně, Klatovech, Hradci Králové, na Kladně, v Berouně, v Chocni a jiných městech českého venkova, v Brně, Olomouci, Bratislavě, Košicích, Piešťanech a j., honební a lovecké jízdy, hony za smečkou a jiné podniky svědčí o živé činnosti našich jezdců.

Lehká atletika — tělocvik prostý — byla pěstována v Čechách již před půlstoletím: Athletic Club Praha, A. C. Sparta, S. K. Slavia v Praze byly jejími propagátory v hlavním městě, Plzeň, Kolín, Pardubice prvými následníky na českém venkově. V Čechách má nejlepší atletickou dráhu Masarykův státní stadion na Strahově, poměrně dobré dráhy mají Slavia a Sparta na Letné, Hagibor ve Strašnicích, z venkovských měst Český Brod, Hradec Králové, Kladno, Kolín, Liberec, Lovosice, Ml. Boleslav, Nymburk, Pardubice, Ústí n. L. atd. Na Moravě brněnská Mor. Slavia, pak Olomouc, Bratislava, Košice a j. Nejvyšším ústředím jest Československá Amatérská Atletická Unie (Praha-I., Karlova 20), založená již roku 1897.

Football (kopaná) jest nejrozšířenější a nejoblíbenější sport v Čechách. Pokud lze historicky zjistiti, byl sehrán prvý rádný zápas footballový v Čechách roku 1886 nikoliv v Praze, nýbrž v Roudnici. Utkala se v něm družstva Českého Atletic Clubu a Sokola. Brzy na to hrána kopaná v Praze členy International Rowing (veslařského) Clubu a mužstvy středních škol pražských. V roce 1896 sešla se schůze zástupců několika klubů — Slavie, Sparty, AC. Praha, Kickers. Sculling Cerclů a j., jež později vedla k založení Českého Svazu Footballového. Roku 1899 hostila Slavie prvé Angličany v Praze, mužstvo Oxfordské university. Football spěl mílovými kroky vpřed a byl brzy hrán i v četných mimopražských městech. Před válkou a hlavně po převratu pronikla pak kopaná až do nejmenších vísek a do nejzazších koutů. Dnes jsou v Čechách na příklad Plzeň, Kladno, Náchod, Pardubice, Kolín, Liberec, Ústí n. L., Teplice, Žatec, Č. Budějovice, Tábor, Hradec Králové, Ml. Boleslav a mnoha jiná města významnými středisky footballu. Na Moravě-Slezsku Brno. Mor. Ostrava, Prostějov, Přerov, Zlín, na Slovensku Bratislava, Košice, Žilina, na Podkarp. Rusi Užhorod. Již před válkou hrála mužstva Slavie, Sparty, pražského DFC. hru nejlepší úrovně, po převratu měl a dosud má náš football přední místo na pevnině.

Druhé místo v olympijském turnaji 1920 v Antverpách, účast na mistrovství světa 1934 v Itálii a vítězství nad Anglii téhož roku byly jeho největšími úspěchy, stejně jako dvě vítězství Sparty (1927 a 1935) ve středoevropském poháru. Československá Footballová Associace (Praha-I., Kozí 7), nejvyšší ústředí v ČSR., měla koncem roku 1935 asi 110.000 registrovaných hráčů, z nich 600 placených, ostatních amatérů. V 7 župách země české bylo organisováno asi 45.000 hráčů.

O lawntennisu jsou prvé zprávy již z konce minulého století. Roku 1900 byl už závodně pěstován I. ČLTK., který vznikl spojením Českého Lawntennis Cerclu na Střeleckém ostrově s Českým Lawntennisovým Klubem na ostrově Židovském. Dnes máme v Čechách stovky klubů, tisíce dvorců a desetitisíce hráčů, z nichž ovšem všichni nejsou organisováni v ústředí, kterým jest Československá Lawn Tennisová Associace (Praha-II., Příčná 2), založená roku 1906. Mezinárodní a domácí turnaje I. ČLTK. a LTC. Praha, kteréžto kluby mají tennisové stadiony (na Štvanici a na Letné), juniorská mistrovství v Pardubicích, turnaje v Karlových Varech, Mar. Lázních, v Plzni, v Táboře, Ml. Boleslavi, na Kladně, v Brně, Luhačovicích, v Bratislavě, Piešťanech, Košicích a j., těší se znamenité pověsti a združují vynikající konkurenci domácí i cizí. Kryté dvorce má v Čechách zatím jen Praha (CCC. na Klamovce) a Brno.

Cyklistika, kontrolovaná jedním z nejstarších sportovních svazů, Čsl. Ústřední Jednotou Velocipedistů (Praha-II., YMCA), založenou roku 1883, nedosáhla takového rozmachu, jakého zasluhuje. Praha měla kdysi, ale již nemá cyklistickou závodní dráhu. Jediným útočištěm našich cyklistů jest dráha na pardubickém stadionu a pak — silnice. V tomto oboru nutno u nás ještě hodně vykonat.

Veslařský sport má v Čechách starou tradici: Sculling Cercle, ČVK., VK. Blesk, VK. Slavia, německá Regatta, z mimopražských ČAC. Roudnice, KV. Mělnických, VK. Ohře Louny, další kluby v Táboře, Jindř. Hradci, Třeboni, Litoměřicích, v Ústí n. L., Děčíně, v Brně, Břeclavi, Bratislavě a j. udržují za značných obětí veslařský sport na výši. Mezinárodní regaty v Praze, v Roudnici, na Mělníce, v Litoměřicích, v Třeboni, v Brně, Břeclavi atd. mají dobrý zvuk. Roku 1935 hostila Roudnice i slavnou osmu Cambridge University. Ústředí: Svaz veslařů RČS., Praha-II., Černá ul., Marathon.

Těžká atletika měla své počátky v Čechách před více než čtyřiceti lety. Čsl. Svaz Těžké Atletiky (Praha-XI., Poděbradova 90), byl založen roku 1903. Sport těžkoatletický (zápas řecko- římský a ve volném stylu, vzpírání břemen), byl pěstován v Čechách nejen v Praze, nýbrž také v Plzni, na Kladně, v Roudnici, Liberci, Brně, Mor. Ostravě, Bratislavě atd. Z pražských klubů sluší uvésti: Bohemians, ČAK. Vinohrady, KA. Nusle, AFK. Stráž Bezpečnosti, KA. Žižkov a j.

Plavectví zahájilo svou závodní činnost v Čechách dávno před válkou, kdy prvním jeho propagátorem byl A. C. Praha. Po převratu vzniklo několik ryze plaveckých klubů, jako ČPK. p APK. a Hagibor v Praze, ČPK. v Plzni, v Brně, Bratislavě, Košicích, a německé kluby v Děčíně (Hellas), v Liberci, Ústí n. L., velké sportovní kluby založily plavecké odbory. Úroveň našeho plavectví má dobrý průměr, nedosahujíc ovšem evropské třídy. Ústředí: Čsl. amatérský plavecký svaz, (Praha-II., Vyšehradská 243).

Sport šermířský má v Čechách již několik desítiletí poctivé práce za sebou. Vojenští učitelé šermu zaváděli tento rytířský sport u nás, později vznikly kroužky a kluby jako CŠK., Rieger, Slavia, Důstojnický klub Praha. Dnes mají dobré šermíře na venkově také v Jablonci, v Horním Litvínově, v Olomouci, Bratislavě, Košicích, Piešťanech a v četných odborech Sokola. Ústředí: Čsl. šermířský svaz, Praha-II., Jungmannova 1.

Hockey na ledě byl hrán v Praze již s počátku dvacátého století, původně jako t. zv. bandy s krátkou holí a malým míčkem, od roku 1909 jako hockey kanadský. I při nedostatku přírodního ledu dosáhla česká mužstva brzy znamenitých úspěchů a dobyla již roku 1911 v Berlíně po prvé mistrovství Evropy. Tento titul stal se celkem sedmkráte kořistí čsl. hockeyistů, posledně roku 1933, kdy na umělém kluzišti Zimního stadionu v Praze se konalo mistrovství světa. Dnes hrají kanadský hockey téměř všude, kde příroda v zimě skytá kousek ledové plochy, na Slovensku hlavně ve Vysokých Tatrách. Ústředí: Československá liga kanadského hockeye, Praha-II., Palackého ul. 5.

Sport bruslařský má v Čechách starou tradici, jména bratří Potůčků, Myslbeka, Bruslařského Závodního Klubu měla dávno před válkou dobrý zvuk. Avšak teprve zřízením prvého umělého kluziště. Zimního stadionu v Praze, dostalo se našemu bruslařskému sportu pevného podkladu, takže není již odkázán na milost či nemilost přírody. S. K. Stadion, Vys. Sport, B. Z. K. jsou hlavními oporami bruslařství v Praze, Hradec Králové, Plzeň a některá jiná města na českém venkově. Na Slovensku má Starý Smokovec svou krasobruslařskou tradici. Ústředí: Bruslařský Svaz RČS.

Lyžařství jest nejrozšířenějším zimním sportem, neboť v Čechách lze zpravidla od prosince do března lyžovati na Krkonoších, na Šumavě, v Rudohoří, v Orlických horách, občas i v Brdech, ba v samém okolí Prahy. Beskydy, Jeseníky na Moravě-Slezsku, Vysoké a Nízké Tatry, Fatra na Slovensku a jiná pohoří, jsou rájem lyžařů. Poměrně málo rozšířený sport lyžařský před válkou, dosáhl po převratu netušené obliby. Ústředí: Svaz Lyžařů RČS., Praha II., Žitná ul. 14.

V Čechách jest několik prvotřídních můstků pro skok na lyžích, většinou v Krkonoších.

Rohovnický sport, boxing, řídí Čsl. Unie boxerů amatérů (Praha-XI, 1583). Sdružuje řadu velmi snaživých klubů pražských (Star, Boxing Club Smíchov, BC. Praha, Český Lev a j.), na českém venkově jsou dobré kluby na příklad na Kladně, ve Slaném, v Úpici, v Berouně atd. Na Moravě v Brně, ve Zlíně, v Olomouci, dále v Bratislavě, Košicích a jinde. Profesionální ring má své ústředí, ČSUBP., které pořádá občas větší podniky v sále Lucerny.

Table-tennis jest sport, který v Čechách vyrostl teprve po převratu. R. 1925 byla založena Čsl. table-tennisová associace, jež tento sport řídí. Z našich hráčů dosáhli někteří znamenité výkonnosti a dobyli i titulů mistrů světa. Table-tennis hraje se nyní téměř všude.

Kanoistika byla pěstována v Čechách již v posledních letech před válkou, kdy byl také založen Svaz Kanoistů RČS. (1913). Na Vltavě, na Labi a jiných československých řekách jsou dány velmi příznivé podmínky pro jízdu na kanoích i kajacích. Naši kanoisté znamenali brzy nejlepší mezinárodní třídu, dosáhli znamenitých úspěchů, které vyvrcholily na berlínské Olympiádě, kde čsl. borci získali dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili.

Letectví (Aeroklub RČS., Praha I., Celetná), automobilismus (Autoklub RČS., Praha II., Lützowova 29), jsou obory, o nichž návštěvníci, přicházející k nám, obdrží informace v příslušných ústředích. Z ostatních sportů registrujeme jen stručně: házenou, jiu-jitsu, lukostřelbu, yachting, košíkovou a podbíjenou. Střelectví kontrolují Čsl. obec střelecká (Praha II., Lützowova 33) a Čsl. národní svaz střelecký (Praha XII., Slezská 7).

Loveckému sportu, o který se naši hosté hodně zajímají, jsou v Čechách dány velmi dobré podmínky. Naše myslivost hospodaří a spravuje nejkrásnější z evropských honbišť na nízkou i vysokou zvěř. Generální ředitelství Státních lesu a statku spolu s Čsl. mysliveckou jednotou mají zásluhu na tom. že stav vysoké zvěře i srnčí se v našich lesích rok od roku zlepšuje. Zájem ciziny o lov u nás stoupá neustále a týká se také zajíců, koroptví, bažantů atd. Hosté bývají vždy na výsost spokojeni. Přátele kynologického sportu upozorňujeme, že potřebné informace jím dá

Čsl. Kynologický Svaz. Praha II.. Na Florenci 27.

Sportovní rybářství v Československu vůbec a v Čechách zvláště skytá rovněž svým přátelům skvělé požitky. Z 37 rodů ryb s 67 druhy, které se vyskytují ve vodách ČSR., žije v Čechách 43 druhů. Země Česká má asi 5600 km rybných vod, nečítajíc v to četné potoky, malé přítoky a spojovací stoky. Horských jezer mají Čechy asi 60 ha. Prameny Vltavy a její šumavské přítoky hostí velké pstruhy, nížeji má Vltava lipany, štiky, okouny, mníky a jiné ryby, ještě doleji pak candáty, štiky a sumce. Otava a šumavské přítoky její jsou pstruhovité, Otava sama chová dále lipany, parmy, candáty a mnoho ryb kaprovitých.

Labe jest, v území svého prameniště i s četnými přítoky krásnou pstruhovitou vodou, doleji jest ovšem znečištěno. Z ostatních řek v Čechách jmenujeme: Berounku (Mže, Radbuza, Oslava), Blanici, Malši, Lužnici, Nežárku, Sázavu, obě Orlice, Metuji, Jizeru, Cidlinu, Ohři, Bělou, Ploučnici a j. Informace: Rybářská Unie ČSR., Praha II,, Opatovická 13 (tel. 463-35) a její členové Zemský svaz rybářský v Praze a Reichsverband der deutschen Fischereivereine und Genossenschaften in der Tschechoslovakischen Republik v Litoměřicích. Pro jižní polovinu Čech: odbor. rada Jar. Tejčka, České Budějovice, Štítného 13. Poměrně ještě bohatší jsou řeky moravsko-slezské, jež vykazují 51 a řeky Slovenska a Podkarpatské Rusi, v nichž žije 60 druhů ryb, ze 67, v Československu se vyskytujících. Dunajec, Poprad, kteréžto řeky hostí vedle pstruhů i lososy, četné řeky slovenské a podkarpatoruské, v nichž se vyskytují také hlavatky, jinde zase sivěny americké a mnoho jiných vzácných druhů ryb. činí z naší republiky perlu střední Evropy, která však dosud jest velmi málo známa v kruzích sportovně rybářských. Cizinci, kteří tento ráj poznali, vracejí se vždy rádi do Československa, které je srdečně vítá a které jim poskytuje tolik sportovních možností.

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama