Příručka Československé republiky (11)

0

PRAHA
ALOIS ŽIPEK

Sama poloha hlavního města Československé republiky na mapě Evropy zdůrazňuje velký význam Prahy jako důležité hospodářské, politické i kulturní křižovatky mezi východem a západem, severem i jihem. Již od časného středověku hrála Praha, představitelka všeho království Českého, nad jiné důležitou úlohu v evropských dějinách. Byla celá období, kdy o osudech Evropy se rozhodovalo v Praze.

Nelítostné důsledky třicetileté války a nenávist vítězů vyřadila Prahu na tři století z mezinárodního dění, ale nepodařilo se jim zdolati nadobro onu mohutnou sílu k bohatému životu kulturnímu i hospodářskému, kterým se tak dobře vyznačovala Praha i národ československý ve všech vrcholných obdobích evropských dějin.

Poměrně malý národ i za cizí vlády dovedl navázati styky s těmi evropskými proudy kulturními, které rozuměly smyslu dějin a pevně věřily, že třeba někdy vysmívaná spravedlnost přece jen jest nejsolidnějším základem trvalé vlády na tomto světě. Praha v této kulturní diplomacii vždy měla vůdčí úlohu. A tak za světové války bylo možno národu podrobenému vytvořiti důmyslnou revoluční organisaci, která důvtipem, mravní silou a bohatými obětmi krve dovedla obrátiti pozornost světa k spravedlivé věci svého lidu a dopomoci mu k svobodě a politické samostatnosti. Praha jako hlavní město obnoveného svobodného státu československého ujala se pouze svých starodávných práv, která nikdy nebyla promlčena, byla jen na tři století krůtě znásilněna.

Tato svobodná Praha, okrášlená vzácným diadémem přírodní krásy a bohatým výtvarným odkazem minulosti, kypí novým životem v touze překlenouti mezeru tří století nesvobody a zaslouží si plným právem, aby k ní byla obrácena pozornost všeho vzdělaného světa. Stačí jediná návštěva Prahy, aby cizinec byl mocně dojat a odcházel odtud s tichým přáním a touhou po své další návštěvě.

Za všech ročních dob má Praha zvláštní kouzlo a tolik půvabu, že se stala cílem umělců všech národů, dokumentujíc tak správnost nádherného názvu, kterého se jí dostalo od krále sochařů světových, Augusta Rodina, který ji pojmenoval Římem severu.

Od nejstarších dob obdivovali se cizinci kráse Prahy, jejímu bohatství a její výstavnosti. Na jejích trzích se setkávali obchodníci z dalekého východu i západu. A Šebestián Münster nazval ji ve své Kosmografii z r. 1541 srdcem Evropy, William Ritter pokládá Prahu za nejvelkolepější knihu historie a architektury na celém světě. Tisíce cizinců, kteří ročně procházejí Prahu, odnášejí si stejně nadšené vzpomínky na toto město barevných snů a horečné činnosti ve všech oborech lidské práce.

Přírodní rámec Prahy jest jedinečný svými zelenými výšinami, které poskytují vždy nové a vždy krásné výhledy na mohutné město a pohled na Hradčany, sídlo presidenta republiky, které korunují půvabné údolí řeky Vltavy, patří jistě k nejkrásnějším pohledům světa, stejně slavným jako pohled na Cařihrad či záliv neapolský. Vzácný půvab moře nahrazuje Praze svěže zelený plášť rozsáhlých zahrad a sadů a široká hladina Vltavy, vyšperkovaná zelení ostrovů a vznosnou architekturou mostů.

Milovníci dějin najdou v Praze steré vzpomínky na velké události, které otřásaly světem a dávaly mu novou podobu. Hrad Pražský i Vyšehrad zvedají se jak mohutné kulisy tohoto světového dějiště, kde tolik významných aktů začínalo i končilo. Najdou tu stopy velikosti Otakarovy, světové vlády Karlovy. Kmen reformačního úsilí vzrůstá tu před jejich zraky činností Jana Husa i Petra Chelčického, duchovního otce Jednoty českobratrské. Najdou tu památky na první boje protestantské s katolickými Habsburky i na konečné vítězství těchto cizích vladařů, kteří staroslavné kdysi království učinili na staletí podkoří své pýchy a zpupnosti. Před jejich zkoumavými zraky objeví se nádherný obraz vzkříšení národa zdánlivě mrtvého a jeho namáhavá cesta dostati se pravou osvětou k nové svobodě.

Znalci architektury najdou v Praze vzácnou příležitost ke studiu slohů od ranných románských rotund až k bohatě rozvinutému baroku, který učinil Prahu světoznámou. Moderní Praha pak ukáže jim mohutným přílivem svých staveb representačních i užitkových, jak se soudobá architektura dovedla vyrovnati s tak četnými a často velmi obtížnými úkoly, které diktovala změněná situace čsl. národa a jeho hlavního města.

Praha jest vstupní branou do rozsáhlého světa slovanského a má nepřehledné bohatství odborného materiálu, jehož jest třeba ke studiu věd věcí slovanských. Bohaté knihovny, rozsáhlé archivy a musea skýtají učencům všech oborů množství cenného materiálu, vysoké školy pražské dávají možnost zajímavého studia.

Dnešní Velká Praha vznikla sloučením 38 obcí s bývalou Prahou a počet jejího obyvatelstva blíží se milionu, koncem r. 1931 čítala již 83 220 obyvatel. Území města měří 17.210 hektarů.

Za starých dob bylo území mezi Pražským hradem a Vyšehradem při řece Vltavě zabráno několika městy samostatnými a velmi četnými osadami. Roku 1784 byla sloučena čtyři města: Staré město, Nové město, Malá strana a Hradčany v jednotnou obec Prahu, k níž se postupně přičleňovaly další obce až po roce 1918 vznikla dnešní Velká Praha.

Dnešní Velká Praha dělí se na 19 čtvrtí, rozložených no obou březích Vltavy. jsou to: Staré město; Nové město, Malá strana: Hradčany; Josefov; Vyšehrad; Holešovice-Bubny; Libeň; Vysočany; Karlín; Žižkov; Královské Vinohrady; Vršovice; Nusle; Podolí; Smíchov; Košíře; Břevnov; Dejvice.

Město je spravováno Ústředním zastupitelstvem o 100 členech. kteří jsou voleni všeobecným, rovným a tajným hlasovacím právem. Výkonným orgánem jest ústřední městská rada. která sídlí a jedná na Staroměstské radnici. V jednotlivých částech Prahy jsou místní správy na místních radnicích.

Na Velkou Prahu byly vloženy veliké úkoly ve všech správních oborech. Bylo potřebí zajisté provésti komunikace do všech částí obce, rozšířiti síť kanalisační a vodovodní po celém území, sjednotili a zmodernisovati péči sociální, zdravotní a kulturní. Světová válka sama způsobila velkou mezeru ve výstavbě města: mnohé úseky veřejné péče byly žalostně zanedbány. Přeměna Prahy z provinciálního na hlavní město přinesla také mnoho nových úkolů, které bylo možno zdolati jenom s těžkými obětmi.

Hrad pražský opuštěný habsburskými panovníky na celá desítiletí bylo nutno přebudovati na důstojné sídlo presidenta republiky, elektrické dráhy a autobusy bylo nutno rozšířiti o desítky kilometrů, bylo nutno postaviti nové mosty přes řeku Vltavu, nová obecní plynárna, rozsáhlé Masarykovy domovy, více než 30 nových školních budov, velikou nemocnici na Bulovce, moderní spalovací stanici ve Vysočanech a j. a j.

Všechny tyto veliké podniky budovala Praha sama bez zvláštní pomoci státních financí. Již ta okolnost sama svědčí o mimořádné hospodářské potenci obce a jejích podniků. Majetek obce velmi mírně odhadován představuje více než 3 1/2 miliardy Kč a zatížen jest asi 2 1/2 miliardami dluhu. Pravidelné i mimořádné roční příjmy obce pražské se pohybují kolem 1.000 000 000 Kč a odpovídají pravidelným i mimořádným obecním vydáním.

V Praze jest 94% obyvatelstva národnosti československé; vedle Čechů žije tu asi 4% Němců, zbývající 2% připadají různým jiným národnostem; Němci užívají tu všech práv menšinových, účastní se ve správě obce a mohou zcela svobodně uplatňovati se kulturně i hospodářsky.

Československý národ, národ Komenského, založil své úsilí po státní samostatnosti a národní svobodě na nejpevnějších základech t. i. na soustavném všeobecném vzdělání lidu. Toto úsilí velmi dobře se projevuje v Praze bohatstvím škol všeho druhu a kulturními ústavy dobře vybavenými.

V Praze byla v dobách vlády Karla IV. založena universita, nejstarší ve střední Evropě 1348.

Také vysoká škola technická byla v Praze zřízena již r. 1718 a hudební konservatoř r. 1811. Dnes jsou v Praze tři university: česká universita Karlova, německá universita a ukrajinská a česká a německá vysoká škola technická. Theologickému evangelickému studiu určena jest Husova čsl. fakulta. Pro výchovu uměleckého dorostu jest v Praze Akademie výtvarných umění od r. 1799 a Umělecko-průmyslová škola.

O střední školství jest v Praze velmi dobře postaráno 29 školami tohoto druhu. Pro odborné Školství má Praha 3 obchodní akademie s řadou nižších obchodních škol. 2 průmyslové školy, státní Školu grafickou, keramickou, pro zpracování dřeva, školu pivovarskou, zlatnickou a j.

Pro dívky, kterým jsou přístupny všechny druhy středních škol, jsou zřízeny zvláštní odborné školy pro ženská povolání (celkem 5), ústav ku vzdělání učitelek na těchto školách a pro sociální pracovnice Vyšší škola sociální.

Město Praha pečuje však horlivě o to, aby jeho výchovná péče obsáhla co největší počet dětí od nejútlejšího mládí nejen po stránce vyučovací, ale také po stránce zdravotní a sociální péče. Vybudovala proto po celém svém území bohatou síť jeslí a mateřských škol, kde se dostává odborné výchovné i zdravotní peče dětem před 6. rokem. kdy nastává pro ně povinnost docházeti do obecné čili národní školy. Péče o tyto školy jest takřka výhradně povinností obecní správy.

V Praze jest asi 73.000 školou povinných dětí, které jsou vyučovány asi ve 300 školách s více než 1700 třídami a 2000 učiteli a učitelkami. Pro děti vadné má Praha zvláštní pomocné školy a třídy na volném vzduchu. Pro děti slepé a hluchoněmé zřízeny jsou zvláštní ústavy s odborně vzdělaným učitelstvem.

O výchovu a vzdělání učitelstva pečují v Praze dva státní ústavy učitelské a Vysoká škola studií pedagogických, zřízená učitelskou svépomocí při universitě. V posledních 12 letech věnovala Praha na stavbu škol téměř 200 milionů Kč.

V Praze soustředěny jsou také vrcholné instituce vědecké, jako Královská česká společnost nauk a Česká akademie věd a umění. Masarykova akademie práce. Zemědělská akademie, Matice česká a j. Vědecké styky s cizinou pěstují Slovanský ústav”, „Orientální ústav”, „Institut Francais de Prague”, „Istituto di cultura italiana”. „Institut tchécoslovaco-roumain”, „British Society for Czechoslovakia”, „American Institute”. „Československo-jihoslovanská liga” Skandinávský ústav a j.

Z četných vědeckých knihoven uvádíme jenom Universitní knihovnu a knihovnu Národního musea. která překvapí odborníky svým vzácným bohatstvím.

Umělecký život jest v Praze velmi bohatý a zajímavý, soustřeďuje se v řadě odborných spolků a veřejných budov věnovaných umění, z nichž vrcholné krásy dosahuje Národní divadlo. V Praze se koná mnoho uměleckých výstav, hlavně v podzimní a zimní sezóně. Stálé galerie jsou v Praze dvě: obrazárna vlasteneckých přátel umění a moderní galerie. Vzácné sbírky umělecké jsou na Staroměstské radnicí, ve Strahovském klášteře a v mnohých palácích.

Divadelní produkce operní a činoherní soustřeďuje se v Národním a Stavovském divadle a také v Městském divadle na Král. Vinohradech. Kromě těchto velkých scén jest v Praze řada Činoherních a operetních divadel, které pěstují lehčí druhy dramatické Músy. Dobrá hudební pověst Prahy jest starého data a také moderní Praha vykazuje se krásnými výsledky v tomto oboru uměleckém. Česká filharmonie i České kvarteto jsou dobře známy v hudebním světě. Praha může se nazvati městem koncertů; za jediný rok bývá tu až 500 koncertů a podle statistiky z r. 1926 bylo tu měsíčně průměrně provedeno 353 různých skladeb a z toho 176 od českých skladatelů.

V poslední době stává se Praha také významným střediskem sportovním. Výkony čsl. sportovců obracejí k sobě vždy více a více světovou pozornost. Nepřekvapuje to u národa, který tělesné výchově věnoval mnoho péče a vytvořil jednu z nejslavnějších tělovýchovných organisací světových, slavné naše sokolstvo. Krásný Tyršův dům na Malé straně jest živým pomníkem tohoto úsilí, které dalo národu mnoho cenných hodnot a přísnělo tak vydatně k jeho svobodě.

Dotkli jsme se jen letmo mnohotvárného života pražského, teď bychom chtěli dáti návštěvníku Prahy do rukou krátkého, ale zato praktického průvodce, který by mu ukázal cestu Prahou, na níž by uviděl skutečně věci významné a zajímavé, a pro Prahu charakteristické.

Středem Prahy jest asi Václavské náměstí. Pohled s rampy Národního musea za večerního osvětlení znamená kus barevné vzpomínky, která z paměti nevymyzí. Cesta Národní třídou, kolem Národního divadla, otevře nám nezapomenutelný pohled na Hradčany s Masarykova nábřeží. Přejdeme Karlovým mostem na Malou stranu a na Hradčany. Před hradem zastavíme a zadíváme se na město i na řeku. která jím protéká. Na první ráz pochopíme, proč se říká Praze stověžatá. Podíváte se nalevo i napravo a už je Vám jasno, proč Rodin nazval Prahu Římem severu. Všechny ty pahorky vedle i naproti a hlavně ovšem Petřín se zahradou Kinských. zaslouží, abyste je navštívili. Odvděčí se Vám čarovnými pohledy na město, které milenci nazývají zlatou Prahou. Bude-li právě Podzim, i příroda Vám to potvrdí nádhernými barvami rozsáhlých sadů kolem dokola.

Na Hradčanech se podíváte tichými nádvořími do katedrály sv. Víta. prohlédnete si kostel sv. Jiří. Zlatá ulička hned za ním Vám učaruje, nahlédnete do Jeleního příkopu, uvidíte ladné stavby Míčovny i Belvederu a barevné koryto královské zahrady.

Opustíte hrad a půjdete Hradčanským náměstím nazdařbůh. Všude tolik krásy, že každé zabloudění znamená jen nové zisky pro Vaše vzpomínky.

Jsou tu tichá zákoutí i nádherné paláce, z nichž Vás upoutá jistě Schwarzenberský, Toskánský a Černínský. Navštívíte Loretu a prohlédnete si klášter na Strahově.

Hlubokou cestou sejdete potom na Malou stranu která vás zaujme svou tichou krásou. Tam se setkáte s dílem Kryštofa a Kiliána Dienzenhoferů, s chrámem sv, Mikuláše. Není na Malé straně sám Je to čtvrť kostelů a paláců, která stojí za to, aby byla prohlížena dům za domem.

Staré Město Vám ukáže, jak se za dávných dob žilo ve městě obchodníků a řemeslníků, jaké domy si stavěli v klikatých ulicích, jak dbali na svoje městské právo, jak se modlili k Bohu. Staroměstská radnice s Týnským chrámem Vás jistě zastaví. Dívejte se zvenku i uvnitř.

Nové město, založené Karlem IV., jest vlastní obchodní čtvrtí pražskou s elegantními třídami. Plnými skvělých obchodů a bohatých výkladních skříní. Procházka od Prašné brány, od Obecního domu, po Příkopech, přes Václavské náměstí, Národní třídou k Národnímu divadlu, nejlépe ukáže cizinci profil obchodního ruchu pražského. Přesto i Nové město zachovalo si řadu vzácných památníků z dávných dob; na některé z nich zvláště upozorním: Na Jungmannově náměstí jest to vznosný klášterní chrám Panny Marie Sněžné, dále chrám sv. Jindřicha a sv. Štěpána, ráz krásných barokních staveb kolem Karlova náměstí: kostel Karla Boromejského, u sv. Ignáce, Kaple sv. Jana na Skalce. Naproti němu starobylý chrám a klášter v Emauzích z doby Karla IV., který zbudoval na Novém městě ještě kostely sv. Kateřiny, Panny Marie na Slupi a nádherný chrám na Karlově s mohutnou kopulí.

Z nového města za chvilku dojdeme na staroslavný Vyšehrad. odkud se nám otevře nádherný pohled na Prahu a na řeku Vltavu. Uvidíme rozsáhlé vltavské nábřeží, na němž jest mnoho krásných staveb, z nichž hlavně Vás zaujme skupina budov ministerstva zdravotnictví a sociální péče, jakož i ministerstva obchodu, železnic a zemědělství.

Ještě zvláštního zájezdu si zaslouží prohlídka Masarykových domovů v Krči, vzorně zařízeného sociálního ústavu pro děti i dospělé. Tu dala Praha příklad všem ostatním, vytvořivši úplně nové dílo na poli sociální péče o ty, které stáří či choroba vyřadila z normálního zápasu o kus chleba.

V severní Části Prahy, v průmyslových Holešovicích. najdete velkolepý palác Pražských vzorkových veletrhů blízko výstaviště a krásného sadu Královské Obory, dále palác Úrazové pojišťovny a velmi moderní budovu městských e1ektrických podniků.

Přes řeku na protějším vrchu Žižkově upoutá Váš zájem mohutný Památník osvobození s museem čsl. legií, na Královských Vinohradech se zájmem si prohlédnete ušlechtilou stavbu Městského divadla. chrám sv. Ludmily a zcela moderní chrám podle projektu architekta Plečnika na náměstí krále Jiřího. Stejně moderním chrámem katolickým — dílem to architekta Gočára — honosí se sousední Vršovice.

Také nová nemocnice na Bulovce stojí za návštěvu. Projížďka po obvodu Velké Prahy bude pro cizince zvláště poučná rozmachem města v posledních letech. Vznikly tu celé čtvrti vilových domků, z nichž Vořechovka a Spořilov jsou pěknými ukázkami plánovitě v širokém měřítku založených zahradních měst.

Samo nejbližší okolí skýtá bohaté možnosti krásných výletů po řece i proti řece, do krásných sadových ploch Stromovky, Hvězdy a j. Ani ti, kdo hledají zábavu, nebudou v Praze zklamáni. Život v pražských kavárnách a restauracích jest velmi zajímavý, neboť Pražané jsou bytosti společenské a rádi se baví. Kdo si rád zatančí, najde tu přepychové bary i intimní dancingy. Také o biografy s nejrůznějšími programy není v Praze nouze.

Praha od nejstarších dob byla městem, které bylo hojně navštěvováno cizinci jednak pro svůj význam politický, jednak pro své bohaté možnosti hospodářské. Není tedy divu, že příslušníci takřka všech evropských národů mohou v Praze najiti památky a věci, které každého zvláště mimořádné zajímají. V tom je právě osobité kouzlo Prahy.

Jsme přesvědčeni, že návštěva Prahy stane se skutečnou potěchou všech, kdo chtějí Poznali základní pilíře dnešní lidské vzdělanosti. Praze ublížila nepřízeň cizích vlád, které ji úmyslně vyřazovaly z duchovního i hospodářského proudění soudobé Evropy.

Dnes jsou poměry zcela jiné, Praha jest otevřená všemu vzdělanému světu a stoupající návštěvy cizinců dohře ukazují, jak důležité místo zaujímá Praha a Československo v onom souboru osobních zkušeností a zážitků, které jsou základem skutečného všeobecného vzdělání evropského.

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama