Příručka Československé republiky (6)

0

PUTOVÁNÍ ČESKOU ZEMÍ.

JAROSLAV DOSTÁL, odb. učitel a redaktor.

(Zkratky:
KČST. — Klub československých turistů se sídlem v Praze II. Mikulandská ul., celostátní turistická korporace se 120.000 členy.
ČSR. — Československá republika. — Rom. = románský, bar. — barokový, got. = gotický. Ostatní zkratky vyplývají z textu.)

Českou zemi obklopuje okrajní pohoří jako přirozená hradba, sklánějící se k Vltavě a k Labí. Malebná údolí řek rozdělila horský masiv na několik skupin pohraničních a vnitřních.

Každá z nich má svou osobitou krásu a svou romantiku. Projdeme letmo jednotlivé kraje, abychom poznali, co každý z nich chová zajímavého.

Svou pouť začneme na Králickém Sněžníku.

KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK.

Králický Sněžník je horský uzel na rozhraní Čech, země Moravskoslezské a Kladska, které ještě před půldruhým stoletím bylo součástí české koruny (dodnes ve věcech církevních patří k arcidiecési pražské) a je svými okrajními horami a řekou Nisou miniaturním obrazem Čech.

Ve skupině Králického Sněžníku se sbíhají hory Orlické, Bystrické, Rychlebské, Jeseníky a Českomoravská vysočina. Holá kopule 1422 m s rozhlednou (je již na pruské straně těsně na hranicích, na té straně je i pruská bouda Švýcárna 1/4 hod. pod vrcholem; pozor, abychom nepřestoupili hranic!), s chatou a pramenem řeky Moravy poskytuje rozhled na všechny strany.

Pro ten je vrchol hory hojně vyhledáván, i pro široširé lesy, pokrývající jeho táhlé rozsochy.

Východištěm na Králický Sněžník je zast. Červený Potok (1/2 hod.), Králíky (zemská polepšovna, staré náměstí, uličky a domy, socha přadleny na kašně, nad městem známý poutní klášter, s jeho schodů jedinečná panoráma hor), výstup trvá 5 hodin, a Staré Město pod Sněžníkem, chata KČST., pěkný výstup 3 1/2 hod.

ČESKOMORAVSKÁ VYSOČINA.

Jihozápadně postupuje Českomoravská vysočina, po Karpatech nejrozsáhlejší československé pohoří, zabírající valnou část Čech i země Moravskoslezské od Vltavy a Labe k Dyji a Moravě. Rulové horstvo se skupinami žuly rozdělují řeky Loučná, Chrudimka, Doubravka, Sázava s Želivkou a Lužnice s Nežárkou hlubokými údolími na četné skupiny a pásma. Je to zvlněný kraj zádumčivé, tiché krásy s vrchy vysokými jen málo nad 800 m. Nejvýše se zvedají Žďárské a Jihlavské hory, k nim se pojí Železné hory a jihočeský masiv rulový, žulový a břidličný (Posázaví a Střední Povltaví) a rybničná pánev Budějovická a Třeboňská.

ŽĎÁRSKÉ HORY.

Pásmo Žďárských hor se zvedá na zemských hranicích a spadá, místy dosti příkře, do Čech i do Moravy. Mnohé vrcholy jsou korunovány skupinami skal (nejvyšší Devět skal 837 m, Tisůvka, s jejího malebného skaliska „Čertova kamene“ vděčný rozhled, Dráteničky, záhadné Perničky s prohlubinami, jež snad byly pohanskými obětními oltáři nebo místy strážních ohňů), nebo jsou to táhlé hřbety (Žákova hora 809 m s rozhlednou, Třebovské stěny, Hřebečský hřeben).

Postupně se nížícími chlumy a kopci přecházejí Žďárské hory do Polabské nížiny.

Místa v oblasti Žďárských hor: Česká Třebová, uzel drah, rázovité dřevěné domky, prastará rotunda sv. Kateřiny, park Javorka s prameny. Přibíhá tam z Orlických hor Jiráskova horská cesta, běžící dál přes Litomyšl, Růžový palouček a napříč Českomoravskou vysočinou.

Nad Českou Třebovou Švabinského chata KČST. s rozhlednou. — Vysoké Mýto, náměstí, jemuž ,,rovno není”, brány, kostel s velkolepým Brandlovým obrazem, krásné sady, nablízku restaurovaný slavatovský hrad Košumberk. — Litomyšl, zámek, mimo pražský Belveder nejkrásnější renaissanční stavba v Čechách, rodiště největšího slovanského hudebního genia Bedřicha Smetany, jeho socha od Štursy na náměstí, vroubeném starými domy s podsíněmi, mezi nimi dům ,,U rytířů”, desky rodáků, buditelů, spisovatelů a umělců, i těch, kdo tam působili, nablízku památný Růžový palouček. — Rychmburk. starý hrad. — Polička, nádherná statue, nablízku romantická zřícenina hradu Svojanova, autobus do Svratky, oblíbeného sídla četných malířů, jež zlákala smutná krása kraje, východiště do srdce Žďárských hor.

ŽELEZNÉ HORY.

Železné hory, dlouhé přes 60 km, odbočují od Žďárských hor na severozápad a táhnou se mezi Chrudimkou a Doubravkou. Spadají do Polabské nížiny. Jsou pokryty širými lesy, z vrcholů nejvýše ční Spálava 622 m. Ačkoliv jsou nízké, vystupujíce z nížiny, působí dojmem mohutného horského hřbetu. Největší města v jejich oblasti jsou Chrudim a Kutná Hora. — Chrudim, renaissanční a bar. domy, sochy, pomníky vynálezce lodního šroubu Jos. Ressla a právníka XVI. věku Viktorina Kornela ze Všehrd, pamětní desky, kostely. V .okolí pod hradem Ohebem a u Seče vodní přehrady, ve vsi Kočí vzácný dřevěný kostel, Malec, zámeček vůdců národa Fr. Palackého a Fr. L. Riegra. — Chrast, biskupský zámek. — Skuteč, žulové lomy. — Hlinsko, zpracování kožišin a koberců, přehrada na Chrudimce. — Chotěboř, divoce romantický žleb Doubravky s mlýnem (rodiště spisovatele Ignáta Herrmanna), rybník Velké Dářsko, znamenité koupaliště v rozloze 206 ha. — Čáslav, chrám z X. st., v bar. radnici uloženy kosti Jana Žižky z Trocnova, nepřemoženého vůdce husitů proti celé Evropě, bašty, pomník Žižkův, kněze Matouše Ulického, popraveného 1627. maršála Foche v kasárnách. V okolí empirový zámek Kačina, Žehušická obora. — Sedlec, velký pětilodní chrám, ve zrušeném klášteře tabáková továrna, známá kostnice. — Kutná Hora, město kdysi stříbrných dolů, po nichž v okolí haldy a zasuté šachty i štoly, velechrám sv. Barbory a jiné kostely, v got. chrámě sv. Jakuba Brandlovy a Škrétovy obrazy, Vlašský dvůr, sídlo královské a mincovna, kde se razily české groše, kamenná kašna, staré domy měšťanské, v Kamenném domě bohaté museum, v něm památky na K. Havlíčka Borovského. — Žleby. překrásný zámek, pozoruhodné sbírky. — Ronov, údolní přehrada u Pařízova. — Třemošnice, nad obcí malebné zříceniny hradu Lichnice ve středu Železných hor. — Heřmanův Městec, bar. kostel, zámek. — Vápenný Podol, pěkné lázně, v okolí vápenné lomy.

POSÁZAVSKÁ A STŘEDOČESKÁ ŽULOVÁ VYSOČINA.

Je to nevysoká krabatina, jež nedosahuje svými hřebeny a vrcholy (Křemešník, Blaník) 800 metrů. Sklání se k západu podle toku Sázavy a jejích přítoků Blanice. Želivky a Bystré, které vyhlodaly v žule, rule a břidlici hluboké žleby.

Posázavská trať překračuje rokle po vysokých mostech a prodírá se četnými tunely. Údolím Sázavy jde Posázavská stezka podle řeky Sázavy od jejího ústí až ku pramenům.

Místopis: Benešov, got. kostel sv. Mikuláše z XIII. st., na troskách minoritského kláštera pamětní deska internovaných Italů, nedaleko krásný zámek Konopiště, kde Ferdinand z Este s Vilémem II. za přítomnosti velitele německého válečného loďstva smlouvali 1914 válku. — Miličín, ve starém kostele náhrobky a Brandlovy obrazy, fara bývala husitskou tvrzí, rodiště Mikuláše z Miličína, po Husovi kazatele v kapli Betlémské, nablízku Mezivrata s proslulým rozhledem. — Sudoměřice-Nemyšl, nablízku hrazený kostel, zvaný ,,Kostelec”, s románskou věží, rozhled. Autobus do Mladé Vožice v oblasti Ratibořských hor, příchod na zříc. hradu Šelenburka, z její věže rozhled, na Vrch Blaník, opředený pověstmi o rytířích a sv. Václavu, kteří pomohou zemi, až jí bude nejhůř, pod Blaníkem důl na zlato v Roudném. — Tábor, kolébka husitského hnutí, založený 1420 husity, brány, hradby, klikaté uličky, hrad Kotnov, radnice s museem Žižkovým a Husovým, kamenné stoly, u nichž utrakvisté přijímali, pomník Husův a Žižkův. V okolí poutní Klokoty, Kozí hrádek, útočiště Husovo, kde se skrývaje psal Postilu, rozhledna Svobody na Hýlačce, zříc. hradů Dobronice. Příběnic. Choustníka. s jeho věže nejkrásnější rozhled v jižních Čechách, zříceniny Nového města Ústí, jež bylo ve XIV. věku velikým městem. Elektr. dráha do Bechyně, známá keramická škola a lázně, v kostele Brandlovy obrazy, v klášteře cenné památky. — Vrané n. Vl., přehrada. — Davle, na vltavském ostrově zříceniny Ostrovského kláštera, založeného 999. — Pikovice, na vrchu Medníku reservace krásné rostliny kandíku. — Jílové, bývalé doly na zlato, v mincovně, nyní dům č. 16, se razily zlaté mince, — Prosečnice, sanatorium pro tuberkulosní. — Týnec n. S., tvrz z XIII. a hradní kaple z X. st. — Poříčí n. S., dva velmi staré rom. kostely. — Zlonice, nad Sázavou Hláska, zříceniny staré tvrze. — Hvězdonice, zřícenina Komorního hrádku, skrovné zbytky hradu Dubé. — Chocerady, přístup do Ostředku, zámek, rodiště velkého básníka Sv. Čecha. — Stříbrná Skalice, bývalé stříbrné doly, rom. kostel. — Sázava, světoznámé sklárny, zříc. kláštera, založeného 1032 sv. Prokopem. —. Ledečko, 3 km na zříc. hradu Talmberka. Rataje n. S.,, zříc. hradu Pirkenštejna. — Český Šternberk, mocný hrad s historickými obrazy, v nedalekých Otrybách překrásný raně got. kostel. — Kácov, rodiště vlasteneckého českobudějovického biskupa Jirsíka, zámek, tvrziště. — Zruč, zámek místo tvrze. Vlastějovice, zámek. Na vrchu Fialníku zříc. hornického kostelíku s rozhledem. — Chřenovice. zříc. hradu z XIII. stol. — Ledeč, hrad z XII. st… ve vrchu Šeptouchově jeskyně, na Sázavě malebné údolí Stvořidla, 3 km odtud zříc. hradu Lacenboku, maj. jeho Jan Lacenbok z Chlumu provázel 1414 Husa do Kostnice. — Světlá, zámek patří Strakově akademii v Praze, zpracování žuly. — Něm. Brod, děk. chrám, Havlíčkův dům s museem, odkud odvlečen do exilia v Brixenu, jeho pomník v rozsáhlých sadech, ústav choromyslných, východiště do městečka Lipnice, kostel s rom. zbytky, mocný hrad s dalekým rozhledem, a na hrad Ronovec. — Frýdnava, nad ní stará hochtanovská smrč na vrchu Hochtanu, překrásný rozhled. — Polná, hrad upraven na museum se vzácnými sbírkami, židovské město, pověstné Hilsnerovým procesem, do něhož zasáhl prof. T. G. Masaryk; krásné okolí, hluboké lesy. — Pohled, zámek z kláštera, založeného 1265. — Čes. Šicndorf, na stříbrné doly upomíná hornický kostelík. — Přibyslav, z opevnění zbyla kostelní věž, hrad zničili Sirotci po smrti Žižkově. Na nedalekém Žižkově poli mohyla označuje místo úmrtí Žižkova. Mrtvola jeho několik dní ležela na nedalekém hradě Ronově. Nablízku Borová, rodiště K. Havlíčka Borovského, politického vůdce národa.

Nad Humpolcem, známým soukenictvím, zříc. hradu Orlíka a nablízku památný klášter Želivský z r. 1144 s bohatou knihovnou, v kostele umělecké obrazy a sochy. — Z Horní Cerekve se chodí na Ceřínek s chatou v Jihlavských horách. — Pelhřimov, ze středověkého opevnění se zachovaly brány a bašty, na děkan. kostele vnější sgrafita, na jiných chrámových stavbách v našich zemích nevídaná, v zámku museum, nad městem na Křemešníku zajímavá stavba poutního kostela, pod ním občasný pramen, v okolí Červená Řečice se zámkem-hradem z XII. st., vzácné obrazy. — V Pacově karmelitský klášter a kostel, nedaleko hrad Kámen. — Chýnov. na hřbitově díla rodáka, slavného sochaře F. Bílka, v okolí hrad Choustník a Chýnovská jeskyně.

STŘEDNÍ POVLTAVÍ.

Pod Týnem n. Vlt. opouští Vltava rulovou oblast a vchází do Středočeského žulového masivu. Proudí jím až k Svatojánským proudům, jejichž romantika ztrácí se velkou přehradou. Není to kraj jednotvárný, ale plný malebnosti a půvabných koutu se samotami, mlýny a zapadlými vesničkami. Plavba po vorech nebo po lodi z Červené nebo pout po navigaci na levém břehu umožňuje shlédnout tento odloučený kraj. U Červené přepíná řeku vysoký most. Nad ústím Otavy se tyčí znamenitý středověký hrad Zvíkov; podle Otavy jde Sedláčkova stezka do Písku. Východně leží kraj milevský, jehož středem je město Milevsko, got. chrám a rom. basilika při klášteře. Dál nad Vltavou se zvedá krásný zámek Orlík, v jeho museu mnoho památek na Napoleona, neboť předek majetníka Schwarzenberga je vítěz v bitvě národů u Lipska 1813. Za Kamýkem jsou zříceniny hradu Ostroměře a při ústí potoka Mastníku obec Ústí nad Vltavou, odkud se chodívá k Psaným skalám s nápisy snad Českých bratří a do Sedlčan, v jejich okolí jsou zajímavá místa. Radič, zámek byl útočištěm kněze a filosofa B.Bolzana, Zachovalý hrad Vysoký Chlumec, Křepenice s rodnou tvrzí zakladatele rybníka Rožmberka Jakuba Krčina z Jelčan. Dál je oblast vranské přehrady a nedaleko Prahy Zbraslav, zámek a kostel s ostatky posledních členů královského rodu Přemyslovců a s obrazem Madony na dřevě ze XIV, věku.

PÁNEV ČESKOBUDĚJOVICKÁ A TŘEBOŇSKÁ

Mezi Českomoravskou vysočinou, horami Novohradskými a Šumavou se šíří plochý kraj, odvodňovaný Vltavou a její pobočkou Malší a Lužnicí s Nežárkou, posetý nesčetnými rybníky. mezi nimi největší Rožmberský o ploše 720 ha a pohraniční Staňkovský. Ty rybníky byly zřízeny v XVI. st. z rozsáhlých močálů. Nízkým předělem rozděluje se rovina na pánev Českobudějovickou a Třeboňskou. Jindřichohradecko tvoří přechod z Českomoravské vysočiny do jihočeského rybničného kraje.

Lázně Sv. Kateřiny leží v romantickém okolí. — Počátky mají pěkné bar. stavby, kostel a statui, jsou rodištěm básníka Ot. Březiny. — Kamenice nad Lipou, v zámecké zahradě prastará lípa dala městu jméno. — Jindřichův Hradec, zámek-hrad, památná stavba, na níž patrny všechny stavební slohy, got. děk. chrám, jeho věž označuje 15. poledník, umělecká bar. statue. V okolí rozsáhlé lesy, v nich zámek Jemčina, u Kunžaku mocná zřícenina hradu Landštejna a význačný vrch Vysoký kámen. U Nové Bystřice ves Klášter s býv.klášterem, v jeho kostele jedinečná řezba „Strom života”. — Kardašova Řečice s pomníkem rodáka, básníka Bol. Jablonského, v okolí malebný zámek Červená Lhota, obklopený vodou, ukázka vodního opevnění. — Veselí-Mezimostí, ve Veselí n. Luž. mezi starými stavbami vyniká radnice a kostel sv. Kříže. — Soběslav, hrad, v děk. kostele překrásná klenba, v okolí „Blata”, na nichž se dobývá borků. —

České Budějovice, metropole jižních Čech, sídlo biskupa, mezi četnými kostely a kláštery vyniká katedrála s „Černou věží”, tam čtvrť starých uliček, kostel sv. Václava, nejstarší stavbou je klášter a kostel obětování P. Marie z r. 1265, z opevnění zbyla Rabštejnská věž a branka.

Pánev Třeboňskou protíná trať Mezimostí-Veselí n. Luž. — České Velenice. Lomnice n. Luž. má v okolí řadu rybníků. Je značena cesta ze zast. Vlkova po hrázích rybníku, trvající 3 hod. — U stan. Lužnice se rozlévá rybník Rožmberk, v rozloze 720 ha, největší rybník v Československu, zajímavá je stavba Rožmberské bašty. — Třeboň, v zámku převzácný a bohatý archiv, děk. kostel s býv. klášterem (křížová chodba, Madona na dřevě), bar. statue, staré domy, v okolí rybníky Svět a Opatovický, u něho hrobka Schwarzenbergů. — Chlum u Třeboně, půvabný zámek v parku, poutní kostel, nablízku obrovský Staňkovský rybník. — Velenice, pohraniční, nově se tvořící město

NOVOHRADSKÉ HORY.

Mezi ohybem Vltavy u Vyššího Brodu a horním tokem Lužnice vypíná se na hranicích pásmo Novohradských hor. Z jejich žulového a rulového hřebene vynikají vrcholy, korunované skupinami skal, s nichž se otvírají daleké výhledy k nám i do Rakous a na alpská pásma. Nejvyšší hora Viehberg 1112 m je již na půdě rakouské i vyhlídkový vrch Mandelstein, na naší půdě se zvedá Vysoká a Myslivna. Pokrývají je hluboké lesy, místy pralesy. K pohraničnímu pásmu se pojí nad Kaplicí Slepičí hory, jejich hora Kohout 909 m je znamenitým vyhlídkovým bodem.

Středem kraje jsou Nové Hrady, malebné městečko, klášter servitů, starý kostel, původní hrad a nový zámek s krásným parkem. Nablízku je středověký hrad Cuknštejn, městys Stropnice a poutní Dobrá Voda, znamenitými turistickými cíli, ale téměř neznámými jsou pralesové reservace s vesničkami dřevařů a lesními údolími, postupujícími na pohraniční hory. Známější na Novohradsku je Trocnov, kde se zachovaly základy tří dvorců a kde balvan označuje rodné místo slavného husitského válečníka Jana Žižky z Trocnova. Museum památek, vykopaných v Trocnově, je v nedalekých Borovanech s Žižkovým pomníkem a august. klášterem. Na západě lemuje Novohradské hory trať Č. Budějovice-Horní Dvořiště, při níž leží tato místa:

Kamenný Újezd se starým kostelem, nedaleko Doudleby, staré hradiště, střed doudlebského kraje, v kostele obraz Madony, družící se k znamenitým Madonám vyšebrodské a zlatokorunské. Ve Střížově v kostnici u kostela je kamenná křtitelnice, z ní byl prý křtěn Žižka. — Římov, v kostele, hojně navštěvovaném poutním místě, cenné obrazy. — Certlov, v okolí náspy a mosty po první železnici na evropské pevnině z Lince do Čes. Budějovic.

ŠUMAVA.

Hranicí mezi Šumavou a Českomoravskou vysočinou (počítáme-li Novohradské hory za samostatnou skupinu) je horní tok Vltavy mezi Vyšším Brodem a Budějovicemi. Jádro Šumavy tvoří horské pásmo od Vítkova Hrádku do Všerubského průsmyku, přirozená hradba Čech a Bavor. Nejvyšší částí jsou rulové Pláně či Kvildy mezi prameny Vltavy a Otavy. K tomuto jádru se pojí na jihovýchodě dva žulové hřbety, a to Plešný s Třístoličnou a Plechým a pohoří sv. Tomáše se zříceninou Vítkova hrádku a pak Želnavské hory s nejvyšší Liščí loukou. Na Boubíně se zachoval prales. V tom žulovém a rulovém kraji vyryla hluboká a malebná údolí Vltava, Otava se svými prameny Vydrou a Křemelnou, Blanice od Husince k zříceninám hradu Husy a jejich přítoky. Granulitové Blanské pohoří s Kletí přechází do Českobudějovické roviny. Na severozápadě k jádru Šumavy se pojí Královský hvozd, stoupající k pohraničním horám Jezerní stěně, Jezerní hoře a k Javoru již na půdě bavorské. Pro nádheru jezer, hloubku lesů, výšku hor, romantiku údolí patří tato Část k nejnavštěvovanějším místům Šumavy. Královský hvozd klesá stupňovitě do Všerubského průsmyku, nad nímž se již zvedá Čerchov, první hora Českého lesa.

Obyvatelstvo je většinou německé, u Kubice a kolem Stachů jsou Češi. Byl to odedávna lid svobodný, kolem Stachů Králováci, na Domažlicku Chodové, kteří si zachovali kroj, i Wallingři kolem Volar. Strážní obce jsou soustředěné, podílnické jsou rozptýlené kolem rychty s věžičkou. České chalupy mají sráznou střechu a bílé spáry mezi trámy stěn, německé mají rozložitější střechu a tmavé spáry, jak vidíme ve Volarech, kam kolonisté přinesli i alpský typ staveb. Na ten původ upomíná i tanec alpského rázu v některých německých vesnicích. Dodnes se udržel zvyk stavětí a klásti umrlčí prkna při křížích, na křižovatkách cest, přes potoky. Šumava našla své opěvovatele v Karlu Klostermannovi a německém básníku Adalbertu Stiftrovi.

Šumavou vedou dvě červeně značené magistrály. Horami jde turistická cesta z Vyššího Brodu na Vítkův Hrádek, s jehož hradní věže se otevře (vedle rozhledu s Liščí hory) nejkrásnějŠí výhled v celé Šumavě, na Plechý se Stiftrovým pomníkem nad jezerem Pleknem, přes Třístoličnou s pěkným rozhledem, podle pramene Vltavy s chatou KČST., na Březník, idylické dějiště Klostermannovy knihy „Ze světa lesních samot“ s Luzným, v pozadí, na pověstné slatiny Rokyta, k Prášilskému jezeru a do Prášil, královácké obce s chatou KČST. Podle hranic prochází Královským hvozdem do Všerubského průsmyku k Svaté Anně, rotundě v italském slohu s rozhledem, stojí tam chata KČST. Nedaleko na Brůdku je kostelík sv. Václava na památku Břetislavova vítězství 1040 nad německým císařem.

Druhá magistrála jde ze Zlaté Koruny, kde Přemysl II. založil cisteriácký klášter, jehož gotický kostel podle velikosti třetí v Čechách má krásné sochařské a malířské práce, zejména Madonu ze XIV. věku, přes Volary, Vimperk, Sušici, Klatovy na Domažlice.

Na Šumavě jsou tyto klubovní chaty: Panský dům ve Vyšším Brodě, ve Volarech, v Lenoře, u pramene Vltavy, Klostermannova v Modravě, Mattušova na Pancíři a na Svatoboru u Sušice. Do Šumavy vede z vnitrozemí šest značených cest a prochází ji celá síť značek. Husté automobilové spojení usnadňuje návštěvu i odlehlých míst.

Při Šumavských Železničních tratích leží tato místa: Rožmberk, hrad a nový zámek, vzácné sbírky. — Vyšší Brod, klášter s jedinečnou obrazárnou a knihovnou. — Čertova stěna, divoká romantika Čertových proudů. — Křemže, 2,5 h. jsou vzdáleny zříc. kláštera Kuklvejtu. — Holubov, 1 hod. na zříc. Dívčí a 2 hod. na vyhlídkovou horu Kleť. — Zlatá Koruna, vzácná stavba kostela a zruš. kláštera. — Český Krumlov, přemalebné město starých památek, zámek-hrad. — Hořice, hojně navštěvované pašijové hry. — Horní Planá, doly na tuhu. — Želnava, východiště k túrám celou Šumavou. — Podle trati Čičenice-Haidmühle vedla Zlatá stezka pasovská. — Vodňany, žila tam básnická trojice Zeyer, Mokrý, Herites, 1/2 hod. jižně Chelčice, rodiště Petra Chelčického, duchovního tvůrce Jednoty čes. bratří. Husinec, rodiště M. J. Husi, náboženského reformátora a duchovního vůdce českého národa na počátku XV. věku, upáleného v Kostnici roku 1415 dne 6. VII., tento den je státním svátkem ČSR. Husovou cestičkou nad Blanicí 1 hod. do Prachatic, got. kostel z XII. st., radnice, „Prachatická škola” literátů, brána. — Volary, ve dvou čtvrtích starobylý ráz, v okolí 300 seníků, zvonění na zbloudilé. — Lenora, chata KČST. — Lipka, východiště ku prameni Vltavy a do pralesa na Boubíně. — Vimperk, starobylé město a hrad. — Volyně, stará radnice, tvrz a hřbitovní kostel, východiště na hrad Helfenburk.

Hluboká, nádherný zámek. — Dívčice, odbočka trati do Netolic, kde stával hrad kmene Netoliců. Ranně renais. lovecký zámek Kratochvíle. U Zbudova pomník sedláka Kubáty, popraveného ve sporu s vrchností o blata. — Ražice, u Sudoměře husitský pomník. — Z Čičenic odbočka do Týna n. Vlt., arcib. palác, starý hřbitov. — Strakonice, prosluly výrobou fezů, hrad s věží Rumpálem, v kostele Brandlovy a Škrétovy obrazy, bar. statue, pomník rodáka, básníka F. L. Čelakovského. S Holého vrchu skvělá panoráma Šumavy. V okolí Řepice, na jejím hradě bývala za Hodějovských slavná knihovna, snad největší tehdy v Evropě. — Písek, nejstarší kamenný most v Čechách, zbytky královského hradu, got. kostel s freskami. Chata „U moře lesů”, procházky podle Otavy, Sedláčkova stezka na Zvíkov. — Nad stanicí Katovicemi předhistorické valy. — Horažďovice pod Práchní, jejíž hrad dal kraji jméno, od kostelíka na hradišti rozhled po Pošumaví, v městě brána, fortny, kostel z XIII. st. — Rábí, mocné zříceniny hradu, při jehož dobývání ztratil vůdce husitů Žižka i druhé oko, a jsa slepý, vedl i dál svá vojska proti celé Evropě, jež vysílala na „kacířské“ Čechy křižácká vojska. — Sušice, východiště do Šumavy, nádherná stavba radnice, staré kostely, v chrámě Matky Boží kališnické kameny, sgrafita na lékárně, starý židovský kostel. Vrch Svatobor s chatou KČST. a rozhlednou. — Velhartice, starý románsko-gotický chrám, na mocném hradě snad byla skryta 1422 česká koruna. — Klatovy. — Janovice nad Úhlavou, nad městem zříc. hradu Klenové. — Nýrsko, v sousední Bystřici zámek, pod kaplí sv. Trojice porazila krále Jiřího vojska 1467 křižáky, když papež vyhlásil na něho křížovou výpravu. — Hojsova Stráž, výstup k Černému jezeru, na Ostrý, na Můstek a Pancíř. — Špičák a Železná Ruda, východiska do Šumavy.

ČESKÝ LES, SMRČINY, CÍSAŘSKÝ LES, DOUPOVSKÉ A TEPLICKÉ VRCHY.

Český les.

Nad Všerubským průsmykem se zvedá Čerchov jako první a nejvyšší hora Českého lesa s Pasovského chatou KČST. a Kurzovou rozhlednou, s níž se otvírá daleká vyhlídka do Čech i do Bavor. Rulový hřeben Českého lesa je 100 km dlouhý a vyznačuje se ostrými vrcholy. Na severu končí Dylení. S české strany je málo navštěvován. Vyhledávána je jen jeho jižní část, Čerchov, Česká Kubice a Babylon s českými pensionáty. Domažlice s Chodským hradem, branou a got. kostelem, Chodsko, Újezd s rodným statkem a Hrádek s pomníkem chodského mučedníka Jana Sladkého Koziny, který hájil svobodu selského lidu na Chodsku, zaručenou mnoha privilegii, za to popraven.

Je tam chata KČST. — Trhanov a Klenčí, působiště hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha, spisovatelů Jana Vrby a zemřelého J. Š. Baara, jehož památník, dílo Šalounovo, stojí na Výhledech. Nejdůležitějším městem Českého lesa je Tachov, kde kníže Soběslav 1131 založil hrad. Tam husité pod Prokopem Holým dostihli křižáky, zmateně prchající, když z dáli zaslechli válečnou píseň husitů, a zmocnili se nesmírné kořisti. Město si zachovalo starobylý ráz s křivolakými, těsnými uličkami. Od Tachova k Chebu je kraj dostupný jen dlouhými pochody 15 až 20 km, proto je méně navštěvován. Cílem je městečko a hrad Přimda, ovládající rozhledem širé okolí a opředený romantikou únosu dcery císaře Jindřicha I. Heleny.

Smrčiny.

Na pravém břehu Ohře pod Dylení končí Český les a z pánve chebské se zvedají náhle jako žulová podkova Smrčiny, horský uzel mezi Českým a Franským lesem, Franským Jurou a Krušnými horami. Protéká je Ohře, pramenící pod Smrčinským Sněžníkem. Hledané Františkovy Lázně, Aš, ušetřená tlaku protireformace, si udržela starý ráz, a Cheb jsou význačnými místy Smrčin Chebané si uchovali svéráz staveb, kroje i jazyka. Cheb s císařským hradem, arciděkanským kostelem, s kláštery, památným městským domem a domem Astorií objevuje se často v dějinách. Roku 1155 byla v něm svatba německého císaře Bedřicha Barbarossy s Adélou z Vohburku, husité s Rokycanou v čele vyjednávali tam 1430 se zástupci basilejského sněmu. Jiří z Poděbrad zasnoubil tam dceru Zdeňku saskému králi Albrechtovi. Chebané byli věrnými stoupenci odboje proti Ferdinandovi I. R. 1634 zavražděn v Městském domě Valdštejn a jeho generálové pobiti na císařském hradě. V blízkém okolí jsou vyhaslé sopky Komorní a Zelená hůrka s patrnými jícny a ze stanice Lindehau za hodinu dostupný Starý Kynšperk, nejstarší a nejmalebnější hrad Chebska.

Od Smrčin východně se zvedá Císařský les, Doupovské a Tepelské vrchy.

Císařský les.

Císařský les náhle vystupuje z údolí Ohře (Lysina 978 m nejvyšší) a pozvolna se sklání do Plzeňské kotliny. Tvoří jej čedič a tufy. Na jižním okraji jsou proslulé Mariánské Lázně a Lázně Kynžvart s hradní zříceninou a poutním místem „U kříže”, pohanským obětištěm. Na břehu Ohře se usadila města Kynšperk a Falknov s hnědouhelnými doly a Loket na ostrohu s hradem, patřící mezi naše nejmalebnější města.

Vrchy Doupovské.

Vrchy Doupovské (Hradiště 832 m), souvislé pohoří tufové a čedičové, s „pernicemi trpaslíků” vzniklými zvětráním zkamenělých stromů, mají na svých zlomech minerální prameny, nejslavnější teplice světa Karlovy Vary a jiné lázně. Malé město Doupov dalo horám jméno.

Vrchy Tepelské.

Třetí skupina jsou vrchy Tepelské. Na řece Teplé leží městečko Teplá s premonstrátským, velmi bohatým klášterem, založeným 1193, v jeho knihovně je přes 70.000 knih, a Bečov s pěkným starým hradem a zámkem. V romantickém údolí Střely, jež vroubí na severu Tepelské vrchy, leží Žlutice, poutní místo Skoky, na vrchu Vladaři Žižkovo bojiště a Rabštejn se zámkem na místě starého hradu, v okolí výborná břidlice.

PLZEŇSKÁ PÁNEV, BRDY, PAHORKATINA KLADENSKO-SLÁNSKÁ, DŽBÁN.

S Českým lesem souvisí Středočeská břidličná hornatina, dělící se na pánev Plzeňskou a Brdy. Šumava, Český les. Brdy a vrchy Tepelské se sklánějí do kotliny, kde se stékají řeky Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Na jejich soutoku leží město Plzeň. Bohatá ložiska uhlí dala základ čilému průmyslu.

Na jihovýchodě lemují pánev Brdy, pásmo dlouhé přes 100 km s křemencovými kupami a hřbety, vrchy Praha a Tok 857 m čnějí nejvýše. Spadají k Vltavě a Berounce. Řeka Litava odděluje od nich Hřebeny, jež týmž směrem postupují ku Praze, kde končí Žižkovem a Židovskými pecmi. Jsou pokryty souvislými, rozsáhlými lesy. Po hřebene jde tur. cesta, přecházející na Šumavu. Vojenská dělostřelecká střelnice uzavřela část krásných partií. Od Berounky, na jejichž vápencových březích se usadily četné vápenky, k severu postupuje pahorkatina Kladensko-slánská, vroubená nížinou Labskou, nížinou při dolní Vltavě a dolní Ohři. Je protékána Bakovským potokem a Kačákem, jehož údolí patří k nejmalebnějším místům tohoto kraje. Nejdále na sever je vysunut památný Říp, geologicky počítaný k Českému Středohoří. Na severozápadě se zvedá nevysoký Džbán, jeho nejvyšší vrch Džbán dosahuje jen 534 m. Na jeho svazích v úrodném červeném písku se daří výborný chmel, cukrovka a ovoce.

Středem Plzeňské pánve je Plzeň, ,,druhé srdce vlasti” a po Praze největší a nejprůmyslovější české město, se světoznámým pivovarnictvím a železářstvím. Radnice, musea, mezi četnými chrámy vyniká sv. Bartoloměje, mezi památnými domy Gerlachův a Valdštejnův, mezi hroby na hřbitovech národního buditele J. K. Tyla a spis. K. Klostermanna, četné pomníky a pamětní desky, zbytky starých hradeb, v XII. st. již byla hrazeným městem, stará branka, solnice, zajímavá právovárečná vrata, která majetníku nesou zisk z Měšťanského pivovaru, sady Pecháčkovy, Pytlíkovy a Čs. legií, lázně na Lochotíně.

Nýřany, doly na kamenné uhlí, bohaté naleziště otisků, zejména ještěrů. — V Chotěšově býv. klášter premonstrátek, založený začátkem XIII. st. Proboštství (kapitolní síň s obrazy ze života sv. Vojslavy) proměněno na zámek a konvent na klášterní školu. — Dobřany, kaolinové závody. — Přeštice, kostel při zrušeném klášteře, hrobka národního mecenáše J. Hlávky. V okolí románský kostel sv. Ambrože, Lounenské skály, zříc. hradu Skály v Černém lese a hradu Roupova, zámky v Příchovicích a v Lužanech. — Švihov, jedinečný vodní hrad z XIII. st. Vrch Tuhošť je snad místem, kde stál Wogastisburg, místo boje mezi Franky a Čechy v VII. st. — Klatovy, radnice s mučírnou a museem, Černá věž s orlojem, děkanský chrám s Bílou věží, jesuitský kostel s katakombami, pěkné sady, pěstování karafiátů. V okolí hrady Klenová, Velhartice, zámky Týnec, Chudenice, Loreta, Běhařov.

Šťáhlavy, výstup na zříc. hradu Lopaty a k zámečku Kozlu, — Blovice, u kostela hrobka rodiny Pálffyů. — Nepomuk, na místě, kde stojí kostel, prý se narodil sv. Jan. Nep. Nad městem zámek Zelená hora, naleziště staročes. rukopisu. V okolí zámek Žinkovy, lázně Letiny, jeskyně na Skalce. U Stříbra Kladruby, kde býval slavný klášter a benediktinské opatství, dnes zámek. Chrám s románskými zdmi a got. věží chová náhrobek Vladislava I., zakladatele kláštera 1115. Na severním svahu Brd jsou města: železářské město Rokycany, rodný domek slavného táborského kněze Jana Rokycany. v okolí poutní Vršíček, předhistorické valy na Ždáru, zříceniny Lopata a Radyně. — Mýto, v hřbitovním kostele obraz na dřevě z XIV. st. — Zbiroh, krásný zámek na místě hradu. — Hořovice, dva zámky, Bílkova statue, v romantickém okolí hrady Žebrák, Točník, jehož pěkná sgrafita byla právě zachráněna konservační prací KČST., Křivoklát, Valdek, zámeček U 3 jelenů. — Králův Dvůr, cementárny, železárny. — Beroun, dvě brány, vzácný obraz v got. kostele sv. Jakuba. V okolí Hudlice, rodiště národního buditele J. Jungmanna, Tetín, vdovské sídlo české kněžny sv. Lidmily, babičky čes. knížete sv. Václava, zavražděného roku 929, rozhledna na Dědu, Liteň, zámek, kde prožil slavný básník Svatopluk Čech mládí, působiště spis. V, B. Třebízského. — Karlštejn, zachovalý památný hrad, založený Karlem IV., nejznamenitější hradní stavba v Čechách, patří mezi nejpozoruhodnější místa v zemi. — Řada výletních míst s vilami Pražanů: Řevnice. Dobřichovice, Černošice, Radotín.

Na již. svahu Brd leží: Blatná známá růžovými plantážemi, v kostele krásná diamantová klenba, zámek se řadí mezi nejkrásnější zámecké stavby v republice. Ve Lnářích august. klášter s kostelem sv. Trojice. — Březnice, mariánský obraz v kapli zámecké je z nejstarších českých obrazů, bar. kostel je dílem italských stavitelů, v ghetu stará synagoga. — Rožmitál pod Třemšínem, malebný arcibiskupský zámek, na faře ve St. Rožmitálu prastará křtitelnice, východiště k Padrťským rybníkům a na vrch Třemšín. — Příbram, sídlo vysoké báňské školy, zámek, děkanský chrám, měšť. domy pěkných štítů, nad městem poutní Svatá Hora a na Březových Horách přístupné stříbrné doly, nejhlubší Anenský přes 1350 m. — Dobříš, výstavný zámek s mnoha sochami a rozsáhlým parkem. — Mníšek, nad ním kostel a klášter Skalka, velmi ceněná freska sv. Maří Magdaleny a cenné obrazy slavných českých malířů XVI. věku Petra Brandla a Karla Škréty. — Při trati z Plzně do Žatce v Plasech býv. cisterciácký klášter, založený 1144, Dietzenhofer jej přestavěl, v kostele díla Škrétova, Brandlova a Braunova. — Žihle je východištěm do pěkných partií na řece Střele. — Žatec, střed chmelařství, stará radnice a kostel z XIII. st.. při branách malebná zákoutí.

Při odbočce z Mladotic do Rakovníka Královice, v okolí zříceniny vzácné kostelní stavby Mariánské Týnice a Potvorov s rom. kostelem z XIII. st. — Kožlany, rodiště presidenta republiky dra. Ed. Beneše, východiště na hrad Krašov. — Ze stan. Petrovic-Závidova se chodí na hrad Krakovec, útočiště M. J. Husa. Středem Kladensko-slánské pahorkatiny je Kladno, hornické a průmyslové město s velkými železárnami. V okolí Libušín, staré hradiště a kostelík Lány, sídlo presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, rom. kostelík Budeč na starém hradišti. Severní oblast pahorkatiny ovládá Slaný, brána, starý děkan, kostel, radnice s věží. V okolí Velvary se skvělou statuí, branou a hradbami. Peruc, kde Boženina studánka a Oldřichův dub upomínají na romantiku setkání knížete Oldřicha s Boženou, zříceniny kláštera Panenského Týnce. Při Ohři leží Louny, rodiště největšího čes. básníka Jaroslava Vrchlického a slavného stavitele XV. věku Beneše z Pistova, jehož dílem je tamní chrám sv. Mikuláše s jedinečnou klenbou.

KRUŠNÉ HORY.

Krušné hory se zvedají náhle z údolí řeky Ohře do přímé výše 800 m. Tvoří stejnoměrný hřeben, sklánějící se povlovně do Saska. Počínají Chlumem svaté Maří u Chebu, postupují hřebenem dlouhým 267 km do průsmyku Nakléřovského, kde se snižují k pískovcovým Děčínským stěnám. Hřeben zvlňují zalesněné kupy, mezi nimi se prostírají rozsáhlá rašeliniště s klečí. Klínovec 1244 m je jejich nejvyšší horou. Jmenují se po krušcích měděných, stříbrných a cínových.

Horníci zakládali osady vysoko, tak Boží Dar, Měděnec, Cinvald. Doly až na dobývání uranu u Jáchymova, v němž jsou světoznámé lázně, většinou zašly. Kvete výroba paličkovaných krajek, hudebních nástrojů, porculánu. Hudebníci od Přísečnice se rozcházeli do celého světa.

V západní části Krušných hor jsou turistickými cíli Jáchymov s Klínovcem, s jehož rozhledny je daleký výhled do Čech i do Saska, úpravné horské město Vejprty se známou výrobou prýmků, krajek a knoflíků, v okolí výborný lyžařský terén, Albertámy, střediště výroby rukavic, Kraslice, zašlé stříbrné doly, světoznámá výroba hudebních nástrojů, horský hřbitov u Jindřichovic nedaleko Rotavy, kde je pochováno na tisíce zajatců, zejména Italů ze zajateckého tábora. Navštěvována jsou rašeliniště kolem Hraničních jezer, porostlá klečí a alpskou květenou, kraj rázu šumavských Rokyt, v němž je nebezpečno odvážiti se mimo cesty, které jsou upravené a protínají celé to trasovisko houpavé půdy.

Turistickým jádrem východní části je kraj mezi Železným Dolem, Moldavou a Komáří vížkou. Na náhorní rovině kolem Nového Města, Moldavy a Jiřetína se rozkládají širé lesy jako přírodní park. Po celých Krušných horách jde hřebenová cesta, značená modrým hřebenem, jdoucí po hřbetech a vrcholcích hor. Na Bouřňáku nad Novým Městem je postavena chata KČST., nese jméno zasloužilého turistického a menšinového pracovníka Em. Hrubého, čestného předsedy KČST. Železniční stanicí k chatě, od níž je pěkný rozhled, je Hrob, staré hornické město s kostelem sv. Barbory, zříceniny kostela, který byl zbořen 1618, což bylo jednou z příčin třicetileté války, a Nové Město rázu chudé horské vesnice s pěknými lesy a znamenitým lyžařským terénem. Nad Chabařovicemi u Chlumce je historické bojiště, roku 1126 porazil Soběslav I. německého císaře Lothara, tři pomníky upomínají na dvoudenní boj Francouzů s rakoussko-rusko-pruskou armádou 1813, v němž Francouzi ztratili přes 10.000 mužů a 80 děl.

Při řece Bílině se táhne hnědouhelná pánev Mostecko-duchcovsko – teplická s městy Chomutovem, Mostem, Duchcovem, Teplicemi-Šanovem, jejichž hledané lázně zatlačil průmysl a doly. V Ervěnicích je velká elektrárna, dodávající proud Praze vedením dlouhým 86 km. Okolí Horního Litvínova je ukázkou rušného života průmyslového a důlního kraje, zahaleného kouřem a proniklého plyny hořících hald. Staré město Osek má znamenitou stavitelskou památku, kostel a cisterciácký klášter 8 jeho ambity a kapitulní síní.

DĚČÍNSKÉ STĚNY.

Od Nakléřovského potoka přes Labe k hornímu toku potoka Chřibského, vlévajícího se do Kamenice, rozkládají se na českosaských hranicích Děčínské stěny, čnějící nejvýše Děčínským Sněžníkem 721 m, složené z měkkých pískovců, v nichž voda vymodelovala úchvatné skalní scenerie. Levý břeh labský je mnohem vyšší, tam se soustřeďuje turistika na nejvyšší hoře Děčínském Sněžníku 721 m s krásným rozhledem a v Tiském skalním městě. Na pravém břehu Hřensko, nejníže položená osada v Čechách při ústí Kamenice do Labe, je východištěm do Českého Švýcarska. Nejznámějšími místy jsou Edmundova soutěska, rokle na řece Kamenici, do níž se jde hlubokým údolím, tunely a galeriemi k umělé nádržce a vodopádu. Za ní je Divoká soutěska se Zelenou jeskyní. Pravčická brána je podivuhodný pískovcový most 20 m vysoký.

Nad Obcí Rosendorfem (v kostele je 10 Brandlových obrazů) zvedá se čedičový Rosenberk s vyhledávaným rozhledem. Jetřichovice jsou východiskem do skalního města Jetřichovských skal. Na Labi leží novým mostem spojená města Podmokly bez stavitelských památek a Děčín s imposantním zámkem, při němž je rodný domek zakladatele sokolstva dra.Mir. Tyrše.

ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ.

České středohoří je pásmo malebných kuželů a kup čedičových a znělcových tabulí. Počítá se k nim i Říp, který však turisticky se připojuje k pahorkatině Kladensko-slánské. Středem pohoří je skupina Milešovská s Milešovkou 835 m, nejvyšší horou. Horské pásmo počíná mezi Louny a Bílinou a táhne se v délce 67 km k České Kamenici. Zvětralé horniny svědčí ovoci a vínu. Horstvo rozděluje mohutný tok Labe, do jehož přístavů v Ústí nad Labem a v Podmoklech směřuje hustá železniční síť, odvážející z kamenouhelné pánve uhlí i výrobky velkého průmyslu.

Metropolí kraje jsou Litoměřice, město básníka K. H, Máchy, jeho hrob na hřbitově, ve městě pomník a úmrtní dům. Mezi osmi kostely vyniká dóm sv. Štěpána s cennými obrazy, biskupská residence s obrazárnou a knihovnou, mezi starými domy památný „Pod bání”. Východiště na Milešovku, Radobýl, Sedlo, Kamýk. — Střekov, na Labi Masarykovo zdymadlo, na vysoké skále zříceniny hradu Střekova, založeného v XIII. věku. Nad Velkým Březnem hora Kočičí hlava. — Patrový most vede do Ústí n. L. průmyslového a obchodního města, stará radnice a got. chrám, dominikánský klášter s bar. kostelem, labský přístav. V okolí bojiště Na Běhání, pomník označuje místo slavného vítězství husitů pod Prokopem Holým nad křižáky 1426.

Stadice, pomník Přemysla Oráče na místě, kam v VIII. věku podle pověsti přišlo poselstvo Libušino, aby se vládyka Přemysl Oráč stal chotěm kněžny Libuše a českým panovníkem. Nad Zálezly Dubický kostelík, od něho úchvatná panoráma Labe a Středohoří. — Terezín, kolem pevnosti krásně upravené cesty, část kasemat zůstala vězením, kde umučen G. Princip, původce atentátu na Ferdinanda z Este. V okolí staré kostely v Brozanech, Dubanech a Slavětíně. — V Doksanech převzácná stavba býv. kláštera premonstrátek z r. 1144, přeměněná v zámek, mnoho obrazů a uměleckých památek. — Třebenice, známé ovocnářství, mají výbornou pitnou vodu, východiště do Středohoří, na zříceniny Košťálová, Hrádku, Ostrého, na Hazmburk, pod nímž sesutím půdy zničena obec Klapý. — V Postoloprtech stával dávný hrad, později klášter, zanikl. Zaječice s prameny hořké vody. — Nad Bílinou s prameny kyselky hora Bořeň v podobě ležícího lva. — Libochovice, rodiště učence J. E. Purkyně, jeho pomník. — V Pátku starý mlýn, zdobený sgrafity. — Třebenice, v okolí se pěstuje znamenité ovoce. Se Sutomského vrchu utěšený výhled. — U Dlažkovic a Podsedic se těží granáty. — Zámeček v Třebívlicích je místem pozdní lásky básníka Goetha, bylo mu již přes 70 let, k mladičké šlechtičně Lewetzové. — Z Libčevsi je výstup na vrch Stříbrník s chatou KČST. — V Milešově pod zříceninami hradu Ostrého zámek s památkami po Zdeňku Kaplíři ze Sulejovic, výstup na Milešovku, častěji se však vystupuje z Bořislavě. — V Kostomlatech v zámku ženská polepšovna. — Nad Hradištěm je předhistorické hradiště Čertova zeď. — Ploskovice, státní zámek s Navrátilovými obrazy, nad nimi Zlatý vrch s rozhledem, nablízku zříceniny hradu Helfenburku-Hrádku.

LUŽICKÉ HORY.

Lužické hory mají své jádro ve vlastní Lužici za hranicemi. Tvoří rozložitou vrchovinu, složenou z vápenců a pískovců. Nad široký hřbet vynikají sopečné čedičové a znělcové kužele 5 úchvatnými rozhledy a malebnými zříceninami hradů. Pokrývají je širé lesy, v nichž pramení Ploučnice. V Rumburském výběžku se k nim pojí Rumburská žulová vrchovina, na jihu Ještědské hory, K jejich hoře Ještědu (vede na ni lanová dráha) se zvyšují od pohraniční hory Luže a končí Javorníkem. Na Pláních pod Ještědem je ve výši 830 m chata KČST, a s ní sousedící chata Čes. spolku pro zimní sporty. Výborný lyžařský terén. Středem Lužických hor je Jedlová nad lesní staničkou a zříceniny Tolštejna. Návštěva těchto hradů se spojovala s návštěvou Žitavy, Ojvína i Ochranova, střediska Českých bratří i Lužických Srbů, dnes velmi ztížená.

V okolí České Lípy (starý zámek a kamenný most, lovecký zámeček Červený dům, mezi kostely je nejstarší hřbitovní, na ghetto upomíná starý židovský hřbitov) jsou cílem návštěvy rokle Peklo, skála Sloup s hradem a s jeskyněmi, Zákupy, s jehož zámkem je spojeno jméno syna Napoleonova, vévody Zákupského, Bor, kde na lesním hřbitově odpočívá 7 vojínů, zastřelených pro rumburskou vzpouru, Kamenický Šenov s čedičovými sloupy v okolí, v jehož sousední obci Dolním Prysku vyrábějí skleněné náramky, jež se vyvážejí do Indie. V okolí Mimoně mnoho rybníků, zříc. hradu Ralska, pod ním letní sídlo Stráž. Nad obcí Kummerem skaliska se zkamenělinami. Pozoruhodná je Čertova zeď, mnoho km dlouhý zkamenělý proud lávy nad obcí Kotlem. Průmysl textilní, soukenictví, sklářství i průmysl kovodělný je příčinou, že tato oblast je nejhustěji zalidněným krajem Čech. Liberec je jeho středem. Splývá továrnami, čtvrtmi dělnickými i vilovými s okolními obcemi, s nimiž čítá přes 100.000 obyvatel. Má vynikající budovy, zámek, obchodní komoru, radnici, kašnu, museum. Moderně rostoucí Jablonec je středem sklářského průmyslu. Rumburk s poutním klášterem, Šluknov se zámkem a Varnsdorf jsou místa textilnictví.

JIZERSKÉ HORY. ČESKÝ RÁJ.

Rovnoběžně s Lužickými horami se táhnou hory Jizerské. Svažují se k Smědé a Jizeře, jež jim dala jméno. Jejich nejvyšší část Vysoký hřeben zvedá se na německé půdě. Na české straně se táhne Střední hřeben s horami Jizerou a Holubníkem a na jihu se připojují dva hřbety, hřeben Černé hory s Černou Studničnou a s Muchovem, kde u Muchovských skal je chata KČST, a hřeben příchovský s Buchštejnem nad Příchovicemi, kde je také klubovní chata. Jizerské hory jsou divočejší než sousední Krkonoše, ale jsou snadno dostupné a skrývají netušené krásy: černá jezírka se staletou klečí, divoká skaliska a rokle s bystřinami, tvořícími peřeje a vodopády Černého potoka, Štolpichu a Černé Děsné, vodní přehrady, lázeňská města, daleké rozhledy.

Od Jizerských hor k jihu klesá pahorkatina, přecházející v Polabskou nížinu, s rybničnatým krajem doksanským, s romantickými útvary pískovcových skal na Mšensku, Dubsku a Libechovsku a proslulým Českým rájem. Tam sopečné a znělcové vrcholy, korunované zříceninami hradů a turistickými chatami a rozhlednami, vynikly nad pískovce a opuky, v nichž voda vyhloubila těsná údolí a romantická pískovcová města. Mezí těmi vrcholy vábí Trosky se zříceninou hradu, chata KČST. s rozhlednou na Táboře, Riegrova chata KČST. na Kozákově, Kumburk a Bradlec.

Ve Frýdlantském výběžku je starobylé město Frýdlant, v románském kostele mnoho uměleckých památek, nad městem mohutný hrad se sbírkami z doby valdštejnské a z třicetileté války. Lázně Libverda a proslulé poutní místo Hejnice s malebným okolím. Smržovka, Tanvald a Šumburk jsou města přádelen. Polubný je východištěm do Jizerských hor i do Krkonoš.

Na okraji Českého ráje se rozsadila mnohá pěkná města. Jičín, děkující jako Frýdlant za svůj význam v historii Valdštejnovi, má zámek a Libosad s nádhernou lipovou alejí. Turnov, známý brusírnami skla a drahokamů, má v okolí zámek Hrubou Skálu, útulné lázničky Sedmihorky, Kozákov. Nad Sobotkou se starými dřevěnými domky se zvedá okrouhlý lovecký zámeček Humprecht. Nad Malou Skalou je Pantheon, bludiště Kalich, zřícenina hradu Frýdštejna. Středem rybniční oblasti, v níž je největší Máchovo jezero, kde velký básník K. H. Mácha umístil svou nesmrtelnou báseň „Máj”, jsou vyhledávané Doksy a památný hrad Bezděz. Nablízku Mše na je půvabné Kokořínské údolí s hrady Kokořínem a Houskou. – Nejvýznačnějším městem této oblasti je Mladá Boleslav. Nejmocnější její stavbou je hrad. založený v X. st. Boleslavem II. Pozoruhodné budovy jsou: Templářský dům v pozdní gotice, stará radnice se sgrafity, v ní museum odboje, nová radnice s obrazárnou, vzácná architektonická českobratrská stavba sbor, nyní museum, divadlo se Štursovými sousošími, Masarykovy sady, starý hřbitov, na něm náhrobky až ze XVI. st., hrob matky Bedřicha Smetany a rodičů spis. A. V. Šmilovského, na židovském hřbitově náhrobek Baševiho z třicetileté války, staré stavby kostelů, sady Legií, četné továrny. V okolí Chlum s předhistorickými vály, ve Stránově Valdštejnův zámek, v Krnsku „Dům dětství” v zámku Šporkově, ve vsi Vinci je vzácná románská kaple z XII. st.

Při trati z Mladé Boleslavě do Turnova Kosmonosy, známé výrobou kartounů, nad městem v býv. klášteře ústav choromyslných s kostelem. — Nad Bakovem mocné zříceniny hradu Zvířetic, právě zajištěné restaurační prací KČST. — Mnichovo Hradiště, zámek ze staré tvrze přestavěl Václav Budovec z Budova, vůdce odboje proti Habsburkům r. 1618, popraven na Staroměstském rynku 21.VI. 1621, v kapli hrobka Albrechta z Valdštejna, rodný dům dra K. Mattuše, vynikajícího národohospodáře. V okolí Budovcova stezka, Drábské světničky s prehistorickými památkami na Mužském, zříc. hradu Valečova, zachovalý hrad Kost, Klášter nad Jizerou, portál na pivovaře zbyl z got. kostela při býv. cisterciáckém klášteře. — Svijany, pěkný zámek.

KRKONOŠE, PODKRKONOŠE. POLICKÉ STĚNY.

Z Novosvětského průsmyku k Nakléřovu postupují Krkonoše, mocný horský val, dlouhý 40 km. Mají podobu podkovy k severu náhle sražené, vysílající do Čech četné rozsochy. Hlavní turistická cesta po pohraničním žulovém hřebenu, na němž se zvedají hory Vysoké kolo, Velký Šišák se skupinou Mužských a Dívčích kamenů a nejvyšší hora Čech Sněžka 1603 m. Labská bouda s pramenem Labe odděluje hřeben Krkonoše, na nějž vede nová velkolepá silnice až na hřeben. S Krkonošemi souvisí Žaly nad Jilemnicí. Kozí hřbety odděluje Bílé Labe a Úpa, jejíž pravý břeh lemuje rozsocha Černé hory nad Jánskými Lázněmi; stoupá na ni lanovka k Sokolské boudě, od které je nedaleko Kolínská bouda KČST. Krkonoše jsou osazeny četnými hotely, zvanými boudy, je tam řada letních sídel. Nový Svět, Harachov, Špindlerův Mlýn, pak česká města Vysoké nad Jizerou, rodiště vynikajícího politika dra Karla Kramáře, za světové války odsouzeného k smrti pro velezradu, Jablonec nad Jizerou, východiště do Krkonoš, Jilemnice s rázovitými dřevěnými domky, Benecko pod Žalým.

Od krkonošského masivu k jihu mezi řekami Úpou, Labem a Jizerou sklání se do Polabí pahorkatina, Podkrkonoší, kraj hojně zalidněný, s vyvinutým průmyslem. Jsou v něm mnohá města, zajímavá historií i stavbami. Na Labi leží Vrchlabí s krkonošským museem, Hostinné, výroba papíru, kostel i radnice s dvěma obry ze XIV. století, Králové Dvůr, v kostele nalezen „Královédvorský rukopis”. Nablízku labská přehrada u Těšnova. vrch Zvíčina s Raisovou chatou KČST., s její rozhledny obzíráme třetinu Čech, Betlem a Kuks se skulpturami Brandlovými. Nová Paka má starý farní chrám a poutní kostel s pozoruhodnými klenbami a uměleckými obrazy. Hořice v Podkrkonoší vynikají výrobou cukrových trubiček a uměleckými sochami význačných sochařů.

Broumovský výběžek až na skály v Teplicích a Adršpachu je málo znám. Vyplňují jej Polické stěny mezi Broumovem a Policí (Dientzenhoferova radnice a klášterní kostel s jedinečným portálem) se skalisky Supím košem, Korunou a s bizarními pískovcovými útvary na Ostaši a na celém skalním hřbetě, pestrostí a romantikou předčící nedaleké skály Teplické a Adršpašské, kde často dláto pomáhalo vylhati obdivované tvary. Za hranicemi přiléhá k Polickým stěnám Český koutek v Kladsku pod Borem a Hejšovinou, kde žije několik tisíc duší odumírající české větve, podvázané hraničními kameny. Kraj čekal, že po světové válce nám bude vrácen tento koutek. Na temeni Boru stála „Sypací skála”, o níž šla pověst, že se zřítí, až se Německo rozpadne. A stalo se tak v čas dojednávání míru v květnu 1921. Skála se rozpadla, ale Český koutek zůstal za hranicemi.

Řeka Metuje odděluje od Polických stěn neméně krásné Jestřebí hory s hlubokými lesy a dalekými výhledy. Tam je Turov, pověstný vrch Jiráskova kraje s chatou, hrad a zámeček Skály, jež Jirásek zvěčňuje ve stejnojmenném románě, zkamenělý les araukaritů u Radvanic, Rtyně s památnou rychtou a dřevěnou zvonicí, uhelné doly u Malých Svatoňovic, měděné doly u Verneřic, Boušín s kostelem a farou, dějištěm Jiráskovy kroniky „U nás”, nedaleko Ratibořice s Babiččiným údolím, kraj Boženy Němcové a Aloise Jiráska s jeho rodným Hronovem, kraj náš, ryze český a plný kouzla a romantiky.

V Hronově krásné divadlo; v České Skalici chodila do školy Němcová a prožívala své mládí v Ratibořickém údolí. Je to dějiště její knihy „Babičky”, přeložené do všech jazyků a stále přetiskované.

ORLICKÉ HORY.

Nad Náchodem, ležícím pod starým zámkem, zvedá se Dobrošov s Jiráskovou chatou KČST, a u malebného Nového Města nad Metují s náměstím, vroubeným domy barokových fasád a uzavřeným pěkným zámkem, tají se kouzla plné Peklo, východisko do Orlických hor.

Orlické hory mají dva hřebeny. Český a Kladský. Divoká Orlice je rozděluje a razí si cestu divokou Zemskou branou do Čech, kde je chata KČST u Zemské brány na Čiháku. Dosud nedoceněné je putování hřebenem Orlických hor po Jiráskově horské cestě podle překrásné Masarykovy chaty KČST. na Šerlichu i pouť jejich svahy podle potoků a říček, jež vyhloubily přemalebná údolí. Jiráskova horská cesta vyvede podle Kašparovy chaty KČST. na Suchý vrch s velkou Kramářovou chatou KČST. a rozhlednou, s níž se otvírá úchvatná panoráma. Jiráskova cesta pokračuje přes Kozlovský kopec a pověstmi opředený Růžový palouček na Českomoravskou vysočinu.

V Orlických horách i v jejich podhoří vykvetla mnohá zajímavá města. Při starobylé Dobrušce je zámek Skalka, dějiště Jiráskova „Temna”. U Žamberka v Kunvaldě, r. 1467 zapadlé vísce, vznikla toho roku Jednota českých bratří, náboženské společnosti, žijící podle zásad ryzího křesťanství, jejíž členové po bitvě na Bílé hoře 1620 museli do exilia a s nimi jejich poslední biskup, učitel národů J. A. Komenský. Potštejn a Litice na Divoké Orlici jsou hledaná letní sídla se zříceninami hradů. V Opočně je zámek s nádhernými logiemi a také zámek v Rychnově n. Kn. je výstavný a má bohatou obrazárnu. — Vamberk je kolébkou krajkářství, kvetoucího v Orlickém podhoří. — Z Chocně se chodí malebným údolím Pelinami do Brandýsa n. Orl. s pomníkem Komenského pod hradem v Klopotském údolí. Choceň a Ústí n. Orl. s textilními továrnami jsou důležité křižovatky drah. V Kyšperku je zámek se saněmi, na nichž prchal Napoleon z Ruska, a hrob F.Vl, Heka, hrdiny Jiráskova románu „F. L. Věk”. Z Jablonného n. Orl. s dřevěnými domky je dobrý výstup na Suchý vrch. Lanškroun má radnici, na jejíchž veřejích české nápisy svědčí, že město bylo sídlem Českých bratří.

POLABSKÁ NÍŽINA.

Polabská nížina, zvaná také Středočeská rovina, zabírá plochý kraj při Labi, počínajíc od dvojměstí Josefova-Jaroměře, při dolní Vltavě a Ohři. Vystupují z ní osamělé vrcholy, nejvýznačnější Kunětická hora 305 m a Říp 459 m.

Na severu ji lemují pískovcové a slínové vrstvy s romantickými skalními útvary, na jihu svahy Českomoravské vysočiny a pahorkatina Kladensko-slánská. Je to nejúrodnější kraj, „Zlatý pruh” země České, s vyspělým polním hospodářstvím, zelinářstvím a ovocnářstvím, jež dalo základ zemědělskému průmyslu. Lesů je málo. Na píscích rostou dubiny a borky, na místech při Labi dosud nezregulovaných se tají poetická zákoutí.

Při vtoku Labe do roviny leží dvojměstí Jaroměř nad ústím Úpy a Josefov nad vtokem Metuje do Labe. Josefov, zrušená pevnost s přístupnou částí kasemat, na vojenském hřbitově leží mnoho tisíc ruských, srbských a italských zajatců. V Jaroměři chrám sv. Mikuláše s hrobem litevského šlechtice Sanguszeka, který unesl dceru knížete Ostrovského a tu zavražděn, pod chrámem krypta s 63 mumiemi. Braunova statue a jeho dílo „Plačící žena” na hřbitově. V okolí lázně Velichovky, díla Braunova v Kuksu a Betlému, Heřmanice, rodiště Valdštejnovo a hrobka jeho rodičů. — Smiřice, v zámku kdysi pánů Smiřických rolnická škola, západně na výšině Chlum a Sadová, bojiště 1866. — Hradec Králové, význačné město severových. Čech, po zrušení pevnosti rozšířen na naše nejvýstavnější město. Starobylý kostel sv. Ducha s Bílou věží a jiné kostely, památné domy, moderní budovy četných škol. museum, sady, čilý průmysl. Nablízku bojiště 1866 se 460 pomníky, kopec sv. Jana s dřevěným kostelem, původně Husovým. — Pardubice- největší město vých Čech, vynikající průmysl, nádherný pernštejnský zámek s museem, Zelená brána, na Pernštejnském náměstí a jinde památné domy, v děk. kostele mausoleum Viléma z Pernštejna. Ze zámku vede lipová alej k malebným Polabinám a na Kunětickou horu s hradem, v něm museum. — Přelouč s četnými továrnami. — Na Cidlině Nový Bydžov s prastarým židovským hřbitovem, v okolí výstavné zámky: Skřivany, byly útulkem J. A. Komenského, Sloupno, Hrádek u Nechanic, Smidary. ve St. Bydžově v kostele staré památky a vzácný zvon. Chlumec nad Cidlinou, zámek, zříceniny hradu. V reservaci Luzích památný vaz Morana. Kladruby s hřebčincem. — Týnec nad Labem, v rom. kostele cenný portál a náhrobek barona Melassa, rakouského generála v napoleonských válkách — Kolín, čilý průmysl, je z nejstarších českých mest, staré ghetto, synagoga a židovsky hřbitov, dóm s věží, z ní rozhled, hradby z XIII. stol. z doby Přemysla Otakara II. V Zálabí starý hřbitov. U Křečhoře bojiště 1757 označeno pomníky, v Záboři rom. kostel, malebné Polabiny. — Velký Osek, křižovatka drah. — Lázně Poděbrady, hrad je rodištěm krále Jiřího z Poděbrad, jeho manželka má hrob v got. kostele, havířský kostelík, památník popravených havířů, radiotel. stanice. V Libici stopy po dvojhradí, sídle Slavníkovců, pobitých úkladně 996, tam se narodil Slavníkovec sv. Vojtěch, druhý český biskup. — Nymburk, got. chrám z XIII. st., socha sv. Vojtěcha, park na ostrově, procházky podle Labe. Nablízku Louček, sídlo hudebního genia Bedřicha Smetany, jeho museum, lázně Sadská. — Lysá, zrušený klášter, kostel a zámek s četnými sochami a vzácnými památkami. Nedaleko Milovice, vojenský tábor, střelnice, hřbitov s hroby 8000 ruských a italských zajatců. Káraný s vodovodem města Prahy. — U Českého Brodu Lipany, bojiště 1434 s mohylou, kde poraženi Táboří a Sirotci od panské jednoty; tím ukončeny husitské války, jichž se zúčastnila téměř celá Evropa V Tismicích rom. basilika. Nad Kouřimí hradiště Stará Kouřim, po němž se kraj nazýval Kouřimský, v Molitorově ovocné plantáže. — Dvojměstí Brandýs n. L. (zámek s arkádami, kostel „Na Hrádku” z X. st.) a Stará Boleslav, kapitula s chrámem sv. Václava, kde zavražděn kníže Václav 28. září 929, ten den je zasvěceným svátkem v ČSR; z původní stavby zůstala hrobka a apsidy, prastarý rom. kostelík sv. Klimenta a poutní kostel. Blízko jsou lázně Houštka a Toušeň. — Všetaty s proslulým zelinářstvím. — Lobkovice, hrob Otce národa, dějepisce Palackého. — Mělník, stával hrad Pšov, rodiště sv. Lidmily, babičky sv. Václava, zámek s vinařským museem, staré chrámy.

U Mělníka a Dolních Beřkovic výborné vinice. V okolí hořínský zámek s divokým parkem, Kokořínské údolí, skály Mšenské a Dubské, zámek Houska, Liběchov se zámkem, nedokončeným Slavínem, v jeskyni Klácelce a po lese v pískovci díla sochaře Levého. V Nelahozevsi u Kralup zámek, rodiště hudebního skladatele dra Antonína Dvořáka, ve Veltrusích proslulý zámecký park. — Pod Řípem, na němž chata KČST. a kaple sv. Jiří v rom. slohu na paměť vítězství knížete Soběslava II. roku 1126 nad císařem Lotharem, místem mohutných politických táborů lidu, staré město Roudnice, zámek, v XVI. st. sídlo slavného humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, jenž dal základ zámecké knihovně, čítající nyní přes 100.000 knih, vzácná obrazárna a archiv, proboštství se zbytky augustiniánského kláštera, chrám P, Marie s obrazem ze XIV. st. a náhrobkem od Myslbeka. — Do Ctiněvsi klade pověst hrob praotce Čecha. Zlonice s Dientzenhoferovým kostelem a farou, úplně shodnou stavbou s jeho nedávno zbořeným pražským pavilonem u Jiráskova mostu na Smíchově.

PRAHA.

A ještě Praha, staroslavné město, srdce Čech a hlava republiky, kamenná pohádka ve vltavském údolí, vroubeném věncem vrchů, ta je konečným cílem nebo východištěm turistovy pouti.

Končíme letmou cestu po České zemi.-

Díla, popisující zemi podrobněji, jsou Ottovy „Čechy”, jimž se po bok druží Sedláčkovy „Hrady a zámky”, Kafkův „Ilustrovaný průvodce po kr. Českém” v 18 dílech, Lázňovského „Československo”, obsahující zemi Českou ve 4 svazcích, drobnější knížka Horčičkovy „Tur. toulky republikou”, svazky „Knižnice Klubu Čs. turistů” a monografická díla, jednající o jednotlivých krajích a městech.

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama