Příručka Československé republiky (7)

0

TURISTICKÁ INFORMAČNÍ SLUŽBA.
Dr. ED. BRYNDA, jednatel KČST

Klub československých turistů (Club des Touristes tchécoslovaques), zkráceně „KČST”, Praha II., Mikulandská 7. tel. 436-35 a 419-17. Pražské odbory: 1. Praha II., Školská 14, tel. 318-34; 2. Praha XII., Římská 35. tel. 317-24; 3. Akademický odbor Praha III., Akademický dům. Poskytuje ústní i písemné informace o turistice, lyžařství, horolezectví, vodní turistice, autoturistice, tábornictví atd.„ sestavuje cestovní programy, informuje o turistických výhodách dopravních i jiných, opatřuje odborné vůdce a j. Zvláštní informační kanceláře ve Vys. Tatrách (Štrbské Pleso, Starý Smokovec, Tatranská Lomnica a Poprad-nádraží; adresa: Informační kancelář Klubu čes. turistů v…) a dále ve všech odborech KČST, jež jsou zřízeny v každém důležitějším městě nebo místě státu (adresa: Odbor Klubu čsl. turistů v….).

Knihkupectví klubu čsl. turistů Praha II., Mikulandská 7, obstará veškerou cestovní literaturu, průvodce a mapy (zvl. turistické i vojenské speciálky v měř. 1 : 25.000 se zakreslenými značenými cestami).

Hlavní stan záchranné služby v Tatrách (Sbor horolezeckých vůdců) ve Starém Smokovci, Vila Jánošík, tel. 11.

Loděnice Klubu čsl. turistů, Praha-Bráník, telefon RF.

Svaz lyžařů republiky československé (Fédération skieurs de la République Tchécoslovaque), Praha.

Klub československých alpistů (Club alpin Tchécoslovaque), Praha.

Hauptverband der deutschen Gebirgsvereine, Ústí n. Lab.

DOPRAVNÍ VÝHODY.

čsl. státní dráhy poskytují v hlavní sezóně (1. V. až 31. X.) cizím návštěvníkům 66 2/3% slevy na jízdném z normálního tarifu pro zpáteční jízdu přímou nebo okružní při nejméně šestidenním pobytu. K získání slevy je třeba zakoupiti si hned po příjezdu do stanice určení u železniční pokladny zvláštní průkaz na slevu jízdného za Kč 5.—, který se vydá na předložení pasu a jízdenky.

Pro turistické cesty platí zvláštní tarif (celoročně), poskytující slevu 33—50% na jízdném členům turistických svazů a to při jízdách jednotlivců i ve skupinách. Informace o získání těchto slev (zejména i pro společné výpravy) u organisací uvedených shora.

Zvláštní slevy lyžařské, t. zv. relační, jsou zavedeny v zimní době i pro jednotlivce od 15./XI. do 30,/IV. do určitých míst zimních sportů na průkaz členské legitimace turist. organisací, opatřených zvl. relační známkou.

Zvl. slevy lázeňské (a to 50% pro zpáteční jízdu), poskytují se v době letní osobám, jež se zdrží v určitém lázeňském místě aspoň 10 dní. Pro Vysoké Tatry platí ještě zvláštní sleva ve výši 50% pro jednotlivce při pobytu nejméně pětidenním. Před nastoupením jízdy do lázní je nutno opatřiti si v cestovní kanceláři (zahraniční návštěvníci v pohraniční žel. stanici) tiskopis, na němž správa lázní potvrdí dobu pobytu.

V době veletrhů (Praha, Bratislava, Liberec), výstav neb různých významných slavností, poskytují se rovněž na průkaz zvl. legitimace zahraničním návštěvníkům slevy na jízdném.

T. zv. okružní jízdenky jsou velmi výhodné pro delší turistické cesty, neboť umožňují několikero přerušení jízdy při cestě tam i zpět a jsou značně zlevněny. Vydávají se na nejkratší vzdálenost 300 km, při čemž celá jízda musí býti rozdělena nejméně ve tri části, vždy aspoň s počtem 30 km. Jízdenky mají platnost 60 denní a vystavují je cestovní kanceláře i všechny žel. stanice.

Jinak poskytují státní dráhy zahraničním skupinám při počtu nejméně 12 osob 33% slevu, při účasti aspoň 50 osob 40% slevu.

UBYTOVÁNÍ NA CESTÁCH.

Noclehárny Klubu čsl. turistů (.pro mládež i dospělé osoby) jsou zřízeny v době hlavních prázdnin (červenec, srpen, září) ve všech turisticky významných místech a mnohé jsou otevřeny celoročně. Cena noclehu jest zpravidla 4.— Kč, (studenti a mládež 2.— Kč), v podnicích horských o něco vyšší. Soupis nocleháren a bližší údaje obsahuje „Seznam nocleháren Klubu čsl. turistů” (Catalogue des Auberges appartenant au Club des Touristes Tchécoslovaque), vydávaný každoročně a obsahující vysvětlivky též v jazyce francouzském (cena 3.— Kč).

Horské i jiné objekty, chaty a útulny KČST, (více než 140 v celém státě), poskytují členské noclehy se slevou zpravidla 50’% z ceny pokoje, t. j. od 5.— do 10.— Kč i slevy ve společných noclehárnách. Seznam těchto podniků „Manuel du Club des Touristes Tchécoslovaques“ na požádání zdarma.

Soukromé hotely a restaurace označené tabulkou „Stanice KČST”, „Stanice Svazu lyžařů RČS” „Stanice autoklubu HČS“, poskytují rovněž slevy na nocležném, příp. i stravě na průkaz členské legitimace.

Slevy zde uvedené poskytují se i cizím návštěvníkům na průkaz zvl. osvědčení vydaného Klubem čs. turistů „Lettres de recommandation”, pokud jsou členy turistických svazů neb jiných podobných organisací, které jsou sdruženy v těchto mezinárodních organisacích:

L‘Association des Sociétés Slaves de Tourisme (elle groupe, la Pologne, la Yougoslavie, la Bulgarie et la Tchécoslovaquie et le Club des Touristes Tchécoslovaques de Vienne), L’Alliance Internationale de Tourisme, Bruxelles, Le Conseil Central du Tourisme International, Paris. L’Union Internationale des Associations d’Alpinisme, Genéve, L‘Association Internationale pour les Auberges de la Jeunesse, Amsterdam.

TURISTICKÁ LITERATURA.

Mapy turistické i vojenské speciálky 1 : 25.000 se zakreslenými značenými cestami, průvodce, cizojazyčné prospekty, obdržíte v knihkupectví KČST, Praha II., Mikulandská 7, v prodejně Cizineckého svazu, Praha I., Obecní dům, u Prašné brány, ve všech cestovních kancelářích a j.

Informace o motorové turistice v Československu viz dále v části ,,Autoturistika”.

KLUB ČESKOSLOVENSKÝCH TURISTŮ.

Rozvoj turistiky v Československu je nerozlučně spjat s Klubem čs. turistů, založeným roku 1888.

Z malých začátků vyrostl dnes Klub čs. turistů na celostátní organisací turistickou se skoro 125 tisíci členy v 390 odborech. Vlastní 140 hotelů, chat a útulen, 28 hradů, 16 rozhleden, 8 koupališť a přes 500 ha půdy. Zbudoval vlastním nákladem přes 300 km cest, stezek a horských chodníků a udržuje síť značených tratí v délce 40.000 km. Spravuje na 620 nocleháren mládeže skoro s 10.000 lůžky. Největší a nejkrásnější jeskyně Slovenska, Domica, je jeho majetkem. Spravuje dále jeskyni Jasov a ledovou jeskyni Bielskou.

Klub čs. turistů pěstuje a podporuje turistiku pěší, lyžařství a zimní sporty, horolezectví a alpinismus. tábornictví, automobilismus, cyklistiku a jiné. Účastní se výstav doma i za hranicemi, pořádá přednášky a filmová představení. Společně s vojenským zeměpisným ústavem vydává sbírku map se značkovanými cestami, pohlednice, jízdní řády a turistická díla jako průvodce a jiné. Pečuje o ochranu přírodních památek a udržuje hrady a jiné památky historické. Jedním z nových oborů je vlastivědná amatérská fotografie.

Základními jeho složkami jsou odbory. Tyto tvoří dle teritoriálního rozdělení 34 župy. Nejvyšším orgánem je pak ústřední výbor Klubu čs. turistů v Praze II., Mikulandská 7, který usměrňuje v hlavních rysech činnost odborů a žup. V budově ústředního výboru nalézá se též knihkupectví s bohatě zásobeným skladem průvodců, map atd.

V Praze samotné existují tři odbory. Odbor KČST., Praha II., Školská 14, s vlastní turistickou prodejnou, odbor KČST. Vinohrady (Praha XII.), Římská 35 a Akademický odbor KČST., Praha III., Akademický dům.

Je přirozeno, že tak mohutná organisace jako je Klub čs. turistů, umožňuje provozování všech oborů turistiky letní i zimní. Tak lyžařství pěstuje skoro 20% všeho členstva. Lyžařská činnost vyvrcholuje každého roku pořádáním přeboru v závodě hlídkovém, ve sjezdu a skoku. Hotely a chaty Klubu, nalézající se v místech pro zimní sporty přímo předurčených, která se vyrovnají zimním střediskům alpským, rozvoj zimních sportů jenom podporují. Podobně i valná část horolezců československých je organisována v Klubu čs. turistů, který pečuje o jejich výcvik, pořádá výstupy a pravidelná cvičení a šestkráte do roka Tatranské horolezecké týdny, spojené s horolezeckou školou. I na záchrannou a vůdcovskou službu je pamatováno organisováním sboru stálých vůdců z povolání a vybudováním celé řady stanic záchranné služby v Tatrách.

Vodáci Klubu čs. turistů tvoří většinu členstva Svazu kanoistů RČS. Nejsilnější skupinou jsou vodáci odboru Praha. Činnost vodáků vyvrcholuje pořádáním vodáckého přeboru Klubu čs. turistů, který se koná každoročně na krásných řekách Československa. Pro mládež zřizuje Klub instrukční a prázdninové tábory a udržuje celou síť nocleháren, umístěných většinou ve školách nebo chatách Klubu. Za účelem informace o ubytování v těchto noclehárnách vydává Klub každoročně seznam nocleháren. Pro rozvoj turistiky mládeže udílí pak Klub celou řadu stipendií žactvu a posluchačům škol středních, vysokých a odborných.

Pro informaci svého členstva vydává Klub dva měsíčníky: Časopis turistů a Krásy Slovenska, doplněné celou řadou periodických publikací vydávaných župami neb odbory. Knižnice KČST, obsahuje celou řadu odborně vypravených průvodců, šťastně doplněných již výše zmíněnou sbírkou map se značkovanými cestami.

Se zahraničními organisacemi turistickými udržuje Klub čilé a přátelské styky. Je Členem všech mezinárodních organisací, tyto spolky sdružujících. Jsou to jmenovitě:

Asociace Slovanských turistických družstev v níž je zastoupeno Polsko, Rumunsko, Jugoslavie a Československo; Alliance Internationale de Tourisme v Bruselu; Conseil Central du Tourisme International v Paříži; Union Internationale des Associations ďAlpinisme v Ženevě a Coopération Internationale des Auberges de la Jeunesse v Amsterodamu.

Členům spolků a klubů, sdružených v Alliance Internationale de Tourisme, vydává KČST. na požádání doporučující listy, poskytující majiteli v podnicích KČST. tytéž výhody, jako požívá vlastní členstvo.

ČESKOSLOVENSKÁ TURISTIKA.

Stručný popis.

Geografická poloha Československé republiky, která jako téměř 1000 km dlouhý prst směřuje od východu k západu, je se stanoviska turistiky karakteristickou její předností proti jiným zemím. Na ploše jinak dosti omezené (největší šířka 300, nejmenší 50 km) nalezne cestovatel všechny prvky přírodních krás, velkou rozmanitost krajovou i nesčetné zajímavosti historické, folkloristické a j. Tato rozmanitost a neustálé střídání jsou vůbec výrazným rysem čs. turistiky. Československo náleží geograficky dvěma rozdílným oblastem. Část západní — oblast česká, je vyplněna horstvy značného stáří, která jako široký poměrně snadno přístupný řetěz, obklopují Čechy a Moravu. Východní část státu, zabírající Slovensko a Podkarpatskou Rus, je prostoupena poměrně mladým horstvem karpatským, značně již vyšším a odpovídajícím spíše charakteru Alp. Vysoké Tatry, dostupující v Gerlachu výšky 2663 m. tvoří tu vznešenou dominantu jedinečných přírodních krás. Přechodnou oblastí mezi oběma částmi je země Moravskoslezská, jejíž sever a západ náleží k vysočině České, kdežto východ je počátkem Karpat.

K bližšímu popisu země České, které je věnován první díl této příručky, bylo by uvésti, že jižní část vyplňuje t. zv. Český masiv (obsahující na západě Český les a Šumavu, horstvo hlubokých hvozdů a jezer, s nejvyšsím Javorem o výšce 1450 m na půdě bavorské) a na východě značné již nižší Českomoravskou vysočinu. Část severní prostupují Krušné hory s nejvyšsím Klínovcem (1244 m) a světoznámými radioaktivními lázněmi Jáchymovem při svém úpatí a dále od soutěsky Labské se táhnoucí skupina Sudet s horami Lužickými s Ještědem, Jizerskými, Krkonošemi. horami Orlickými a skupinou Kralického Sněžníku. Nejvyšší je tu Sněžka (1603 m) v Krkonoších, z nichž hojné terény lyžařské, dokonalá vybavení ubytovací i výhodné spojení s Prahou vytvořily vyhledávané středisko zimních sportů v Čechách. Kdo vsak dává přednost dosud nedotčenému velebnému klidu táhlých hřebenů, nalezne panenská zákoutí s překrásnými výhledy a dobrými sjezdy právě tak v horách Orlických nebo Jizerských.

Je dosti nesnadným úkolem zhodnotiti ve stručném přehledu všecky možnosti, jež Československo muže poskytnouti turistovi a vůbec zahraničnímu návštěvníku. Milovník vysokohorské turistiky bude uspokojen zvláště Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, kde mohutné hřebeny Nízkých Tater, Fatry, Poloniny Boržavy, Černé hory a j. zvedají vysoko k oblakům nesmírné moře panenských lesů, které jsou tak příznačnou ozdobou těchto nádherných krajů. Moravské Slovácko (Kyjov, Uherské Hradiště a j.) a kraje slovenské okouzlí ctitele starého lidového umění bohatstvím pestrých krojů i krásnou melodií lidové písně, jako upoutá jej zajímavý život rusínskeho lidu na Podkarpatské Rusi (Jasiňa). Dovedeme-li oželeti trochu západního komfortu a zatouláme se až do této nejvýchodnější části republiky budeme za to odměněni opravdu dokonalou krásou přírody, tak málo dosud dotčené škodlivými vlivy civilisace.

Přímo pohádkové krásy jsou velké podzemní světy Moravského krasu u Brna a četných jeskyň slovenských (zejména Demänová, ledová jeskyně Dobšinská a úchvatná Domica s bohatou kulturou praehistorického člověka), jež svou rozlohou a bohatstvím krápníkové výzdoby řadí se k nejkrásnějším zjevům toho druhu v Evropě.

Nesmíme zapomenouti ani známých skalních labyrintů Českosaského Švýcarska, skal Polických stěn, skalních skupin na Slovensku u Súlova, jež jedny více než druhé vyzdobila příroda ve spleti bizarních chodeb přímo fantastickými útvary. Mnohé z nich poskytují vhodný terén pro cvičení horolezecká, jako na př. Prachovské skály u Jičína, romantické to bludiště pískovcových věžovitých útvarů (navštěvované zejména i horolezci ze soudního Saska); doménou tohoto krásného sportu jsou ovšem Vysoké Tatry, jež podobně jako Alpy jsou cílem stále vzrůstajícího počtu nejvěrnějších přátel hor — horolezců.

Uchvacující scenerie labského údolí s českým Středohořím, veliké to zahrady severních Čech, romantické povodí Vltavy a slovenského Váhu s jedinečnou ozdobou starých hradů doplňují tento pestrý obraz.

Abychom dokreslili kaleidoskop krás této země, připomeňme si ještě přečetné památky staré architektury, jež zachovala se tu v překrásných zámcích a středověkých hradech, stejně jako v starobylých městech. Největší je hrad Spišský na Slovensku, pravým pak skvostem dřívějšího umění stavitelského jest Karlštejn, Kokořín a m. j.

Díky těmto přirozeným vlastnostem je Československo zemí silně vyvinuté tradice turistické.

Nejen pěší cestování, ale i činnosti rekreačně-sportovní lyžařství. camping, tábornictví atd.) jsou oblíbenou činností obyvatelstva. Zpřístupnění přírodních krás i zařízením turistiky a cestovního ruchu věnuje se odedávna péče. prováděná dobrovolnými sdruženími za účasti a pomoci státu. O vnitrozemskou turistiku a orientaci stará se v prvé řade Klub československých turistů se svými 380 odbory v celém státe, dále Svaz lyžařů republiky Československé, jako ústřední organisace lyžařství, o silniční orientaci Autoklub republiky Československé. Liga čs. motoristů a řada jiných. Všechny oblasti horské i ostatní kraje jsou protkány sítí turistických cest a stezek, jednotně značkovaných Klubem čs. turistů (systém dvoubarevných značek), pro lyžařství upraveny jsou namnoze zvláštní lyžařské sjezdy, lyžařské můstky i samostatné značkování němé (pomocí tyček s ukazateli). V době letních prázdnin jsou otevřeny po celé zemi studentské a turistické noclehárny, o ubytování v horách je postaráno řadou levných horských hotelů, turistických chat a útulen. Dobře organisované spojení železniční i dobrý stav silnic umožňují dosažení hlavních turistických středisk z Prahy vlakem či autem zpravidla v několika hodinách, kdežto východní oblasti státu (Slovensko, Podkarpatská Rus) jsou výhodněji přístupny železnicí. (Ježto je tarif pásmový klesající progresivně se vzdáleností, je tu výhoda v nízké ceně za počet kilometrů projetých ve vzdálenějších pásmech.) Pro rychlé dosažení Slovenska a Podkarpatské Rusi přichází pro turistu v úvahu i trati Čs. státních aerolinií, které při poměrně nízké ceně umožňují překonat např. vzdálenost Praha—Užhorod za pouhé 2 1/2 hodiny.

Snažili jsme se podati úvodem přehled o vynikajících podmínkách Československa pro cizozemskou turistiku a jsme přesvědčeni, že ti zahraniční hosté, kteří zvolí naši zemi za cíl své prázdninové cesty, naleznou zde v každém ohledu mnoho zajímavostí, vlídné přijetí i příjemné osvěžení, a že stanou se přáteli země, jež právem jest zvána „srdce Evropy”

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama