Střípky z historie

6

str2.jpg

Sčítací archy dob minulých dovedou prozradit i některé kurozitky. Dům č.p. 1 na Velkém náměstí ve Strakonicích má zajímavou historii. Bývala v něm radnice a u ní městské vězení. Později tam byla zřízena jiná mučírna – škola. Dnes se vrátil k původnímu významu a je v něm opět radnice. Bez věznice. Ale k tehdejší věznici patřil i byt, který při sčítání roku 1910 obýval Josef Pinta s manželkou, synem a dcerou. Jeho povoláním byla „státní služba justiční“, tedy vlastně žalářník. Ke dni sčítání byla věznice obydlena dvaadvaceti vězni. Z toho třináct osob jednoho jména. Byli to nějací Vrbovi. Už první údaje o jejich totožnosti jsou zajímavé. Například Vrba Martin se údajně narodil roku 1859, měsíc a den neví. Místo narození neví. Stejně tak Vrbová Marie, která znala jen rok 1878. A nejen ona. Stejně neznalí byli ještě další tři. Ostatní na tom byli poněkud lépe. Věděli totiž alespoň místo narození. Ale i to by vydalo na malého turistického průvodce po jihu Čech. Horovice, Staré Sedlo, Milevsko, Kašperské Hory, Lomnice, Písek a ještě jednou Milevsko. Všichni měli zapsanou národnost českou. Ale jako hlavní povolání a tedy zdroj obživy je uvedeno cikán – cikánka. A na sčítacím archu je poznámka: udání tato zakládají se na jejich doznání ústním.

V domě obecním s číslem 2, kde dnes sídlí a také v dobách, kdy vedle byla škola, sídlil úřad města, byly 3 byty. Jeden byt obýval okresní hejtman s rodinou a služkou, jeden byt sluha okresního hejtmanství s manželkou a synem a jeden byt obecní strážník s rodinou a tchyní.

str3.jpg

Zřizování tras železného oře se setkávalo velmi často s obtížemi, někdy i odporem. Kupříkladu trať zvaná dnes Jihozápadní, tedy z Českých Budějovic do Plzně, se musela vyhnout Horažďovicím, protože místní povozníci se s obavou o svou živnost postavili proti. Takže tato trať dnes vede přes Babín (Babiny), dnes u nádraží nazývaný Horažďovice Předměstí. Trať byla uvedena do provozu roku 1868 Ale i budování odbočky do Domažlic mělo pohnutější historii. Jak uvádí kronika obce Volenice, měla tato trať začínat v Katovicích a vést právě přes Volenice. Naopak v Horažďovicích se roku 1882 už probudili a chtěli, aby naopak trasa vedla z Babin právě přes jejich město. Technicky se jednalo o projekt náročnější, který vyžadoval stavbu mostu přes Otavu a tak byla podpora spíše pro katovickou verzi. Jenže sedláci a církev se zasadili o to, že jak technicky tak pro rozvoj kraje výhodnější trasa katovická byla opuštěna a tak roku 1886 vyjel první vlak do Sušice a Domažlic právě přes Horažďovice.

Jako důsledek Světové války byl stav, kdy do Volenic jezdila z Katovic pošta jen jedenkrát denně zatím co před válkou to bylo dvakrát. Pisatel kroniky si ještě po letech povzdechl, že : Toto spojení poštovní potrvalo až do dnešní doby a bude asi trvati dlouho, než se poměry změní. Netušil chudák, že se to už nikdy nezměnilo.

Click here for reuse options!
Copyright 2015 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama
    • Ten zdroj obživy mě dostal. Kde se na to studuje? 🙂

      • Jolana J

        Domnívám se, že tady došlo k drobné záměně. Za “cikána” se nepovažovalo pouze etnikum (Cikáni), ale celá skupina obyvatel… (ze Sb.zákonů a nařízení z 14. července 1927)

    • Anna Šochová

      Páááni! Pravděpodobně znám příbuzné těch Vrbů – pokud zůstali světští i do 50.let. Tím pádem je znáte možná i Vy, protože je hledala jedna slečna v Poště pro Tebe. Ti Jihočeši, o kterých mluvím, byli i muzikanti a co vím, dost pracovitá rodina. Takže aspoň tenhle konec pohádky dobrý.

    • Pavel S (S jako Sendy)

      Ať byly potíže jaký chtěli, máme nejhustší železniční síť v Evropě.
      Ačkoliv, od dob mých studií na Dopravní průmyslovce se leccoc změnilo a Doba si žádá svý. Tedy i rušení dříve prosperujících tratí…
      Zmínka o historii “rodu Vrbů” je úsměvná. A takříkajíc symptomatická. 🙂

    • Anna Šochová

      Sčítání a zápisy o nich jsou opravdu skvělé materiály. Já sice zůstávám omezená neschopností luštit švabach a němčinu, ale občas se nějaký fanda najde a na internet strčí opis. Moc mi to pomohlo, už několikrát 🙂

    • Jola

      Technická – “cikán” se netýkalo pouze etnika.