Business, as usual

1

Je současnou módou tepat Agrofert za pěstování řepky. Ale jen Agrofert. Dokonce s takovou zuřivostí, že tabule s nápisem „Smrdí vám, řepka? Andrejovi voní“ se objevuje v místech, kde je sice žluto kam oko ani nedohlédne, ale Agrofertu tam nepatří ani píď půdy. Jinou „oblíbenou plodinou se stává kukuřice. Nevím, jak Agrofert, ale kolem mého sídla se objevuje také v množství větším než malém. A dalším oblíbencem se stává mák. Doufejme jen, že ne na výrobu opia. A opět jej pěstují zemědělci na Agrofertu nezávislí. Dělají to patrně proto, že tyto plodiny jsou momentálně nejlépe vykupované a tedy přinášejí do kasy nejvíce financí. Prostě Business, as usual.

Osobně se mi víc líbí pole zbarvená do žluta řepkou než začernalá solárními panely. To je opravdu slepá vývojová cesta ekologické výroby elektřiny. Solární panely byly původně zamýšleny jako úspora pro veřejné budovy, školy a podobná zařízení. S tím, že se budou zabudovávat do obvodových zdí či na ploché střechy. Ne však na pole, louky a jiné volné plochy. Jenže dokud to nese, tak se pole černají. Prostě Business, as usual.

Až se zjistí, že je pěstování jiné plodiny výhodnější, všichni zemědělci se obrátí jejím směrem. Samozřejmě včetně Agrofertu. Protože to je kšeft, jako obvykle.

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama