Jak neschopní podnikatelé milují státní zásahy

2

Tak jsem se dnes ráno dočetl, že IKEA je zlá firma. Při procházení ranních aktualit jsem zaznamenal článek, ve kterém se psalo hned v jeho perexu následující:

Švédský nábytkářský kolos začne od roku 2020 odebírat jen dřevo, které se podle něho těží ekologičtějším způsobem. V Česku se zatím takto hospodaří jen na dvou procentech rozlohy lesů. Lesníci ale novou certifikaci odmítají, podle nich je ta stávající pro Česko ideální. Nábytkáři se bojí, že přijdou o zakázky a budou muset propouštět. Obě skupiny podnikatelů se už obrátily i na premiéra.

zdroj

Článek dále pokračuje o tom, že u nás se používá převážně jiný typ certifikace lesů než hodlá IKEA preferovat. Jenže to jaká certifikace je lepší a podobně, není vůbec gró problému. Problém je v tom, že lesníci a nábytkáři vidí problém tam kde není a požadují zásah státu.

Velmi často slyšíme socialisty tvrdit, že pokud nebude podnikání nějakým způsobem regulováno, pak si firmy vytvoří monopoly a budou chudé pracující sdírat z kůže. Takové tvrzení sice není ničím podloženo a patří do říše ekonomických nesmyslů, ale hraje se při něm na ty nejnižší lidské pudy, jako je závist, chamtivost a lenost.

Pravda je přesně opačná. Pokud má nějakým způsobem vzniknout monopol, pak musí být jeho vznik posvěcen státní mocí. Pokud totiž získá nějaká firma na trhu dominantní místo, může za to jen to, že je tak dobrá a nebo to, že její produkt jiní nenabízí. To, že nemá konkurenta je pak dané buď tím, že to jiní neumí a nebo nemohou nabízet. To druhé je možné jen jedním způsobem – stát to neumožňuje.

IKEA ale není stát. IKEA je obyčejná firma, jako pekař u vás na rohu, jen trochu větší. To, že chce nakupovat suroviny podle nějakého standardu je její svobodné rozhodnutí a nikdo nemá právo jí do toho žvanit. Ostatně, líbilo by se vám, kdyby se objevilo nějaké nařízení, že si musíte kupovat rohlíky posypané kmínem a jiné ne? Nejspíš byste si mysleli něco o blázinci.

Stejně tak si IKEA může kupovat dřevo a nebo hotové výrobky podle svých požadavků. Jsou to její peníze, které za to utrácí.

Neschopní lesáci a nábytkáři tak svým způsobem chtějí, aby premiér, potažmo vláda řekla „Milá IKEO, koukej kupovat věci které nechceš, které nepotřebuješ a které ti nevyhovují. Naši neschopáci chtějí tvoje peníze a to je hlavní.

Požadavek firmy IKEA je zcela legitimní. Chce kupovat to, co jí vyhovuje. Je to logické. Stejně jako to, že ten kdo jí chce něco nabídnout musí nabízet v intencích potřeb kupujícího. Jinak prostě svět nefunguje.

Požadavek na premiéra je právě tím požadavkem neschopných, který je první krokem k vytváření monopolních omezení. Ve stylu – ať to je takhle, protože nám to vyhovuje. Spolu s vydíráním hrozbou propouštění.

Přitom řešení je zcela jednoduché. Certifikujte tak, jak chce IKEA a obchodujte s ní dál. A nebo si najděte jiného odběratele.

Nakonec pak rada nejlepší. Konkurujte jí svými vlastními dokonalými výrobky o které mají zákazníci zájem. Jenže to byste asi museli zase k premiérovi. Aby lidi kupovali vaše výrobky i když je vlastně vůbec nechtějí. Není to tak?

Click here for reuse options!
Copyright 2017 Magazin Abeceda
    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama
    • Bavor V.

      Problém je v tom, že tu certifikaci někdo určil a ti lesníci to rozhodně nebyli. A protože Lesy jsou státu, je samozřejmě povinností majitele postarat se.

      • Tak ono státních je u nás kolem 60 % lesů, takže to zase tak žhavé není. I když je pravda, že hodně by bylo i jen 1 % lesů v majetku státu.
        A co nábytkáři? 🙂