Jak se dělaly zápalky

15

Abychom mohli škrtnout a získat ohýnek, dělalo lidstvo během staletí doslova psí kusy a vymýšlelo hodně způsobů. Křemínky, vrtění hůlkou, křesadla, uchování uhlíků, plamínek na třísce – až tu byly sirky. Od slova síra dostaly pojmenování – a také jsme si tu už posteskli, jak drsný byl Andersenův příběh o děvčátku se sirkami. Býval to také velice dostupný jed pro chudé usoužené ženy a dívky. Hodně si jich “nastrouhalo sirek” a hodně jich také nepřežilo. Staré sirky byly také dost praktické, pamatujete? Kovbojům stačilo škrtat o podrážku.

Vymyslela se tedy bezpečnější směs, ovšem s potřebným škrtátkem, které se dnes tak rychle prodírá, že na vyškrtání krabičky ani nestačí. Třebaže už jsme za první republiky dřívku s hlavičkou říkali zápalka, marná sláva, tu “sirku”  uslyšíte i dnes. Jakpak se dělala?

To bývaly časy! Jen kolik různých nálepek se dalo sbírat – podnik Solo Lipník máme díky tomu všichni zažraný pod kůží. Dnes známe zápalky krbové, dlouho hořící na podpal, odtrhávací v reklamním balení (však jsme je nejdřív vídali ve filmech a Colombo díky nim luštil záhady jak o závod), mizerně se zapalující s úspornými škrtátky na heslo… Vývoj a zájem lidí jde dál, ale jedno je jisté. Uměli jsme!

Click here for reuse options!
Copyright 2015 Magazin Abeceda
    Ašská spisovatelka, která oblast proslavila již na přelomu staletí horory z pohraničí. Vlastní několik literárních cen žánru, publikuje samostatně i ve sbornících. Na svých stránkách (Koště A.Š.) se věnuje také mnoha otázkám všedního dne. Profesně se věnuje sociální práci.
    Reklama
    • Petr Pelikán

      Hezké připomenutí – a když už připomenutí Sola, pak by se nemělo zapomenout připomenout to, které bylo pravým původcem, českým průkopníkem a velikánem – tedy Solo Sušice.

    • Hezké pokračování předchozích článků pro kuřáky. Díky za něj.

    • Bavor V.

      Tak tady musím silně protestovat. První sirky vyráběl sušický lékárník Roehmer, první průmyslovou výrobu pak rozjeli bratři Scheinostové a od nich výrobu převzal továrník Fuersr, který byl později hlavním akcionářem podniků SOLO v celém mocnářství. V Sušici měl dokonce dvě fabriky, Lipník byl jen pobočkou.
      To víte Sušice je přece na mém Prácheňsko.

      • Petr Pelikán

        Na to, že je Sušice údajně na “Vašem” Prácheňsku, to motáte páté přes deváté. Co si tak nejprve zjistit skutečnosti?

        • Bavor V.

          A jéje. Tady je zase někdo chytrej jak rádio. Ganze Wattau liegt im Prachiner Kreis. Nebo snad znáte jinou Sušici mimo naši Řeku? I s Fürstovou fabrikou?

          • Petr Pelikán

            Pokud řeknete na Moravě, že pocházíte ze Sušice, tak je tam každému jasné, že jste z Moravské Třebové, jejíž částí tam Sušice je.

            Vy ale píšete o mé rodné Sušici. O mém Prácheňsku. O místě mého původu, které je mi velmi blízké, kde jsem prožil převážnou část mého dětství a dospívání, na jehož gymnásiu jsem maturoval a které znám skoro nazpamět. I to Solo znám nejen zvenka, ale i zevnitř.

            A jako vždy potvrzujete mou stálou výtku o Vaší povrchnosti. Bez starosti plácnete několik údajů, silně protestujete – ať jste si vědom pravdivosti Vašich tvrzení, či nejste. A tak se u Vás vídeňský lékárník Röhmer stane sušickým občanem, Scheinost rozjíždí průmyslovou výrobu s pomyslným bratrem místo své manželky, obchodník Fürth, kterýžto byl Scheinostovým partnerem a především finančním investorem, se u Vás jako továrník Fürst stává hlavním akcionářem podniků Solo v celém mocnářství, jakkoliv v jeho době “Solo” neexistovalo, tuto akciovou společnost s tímto dnes známým názvem založili až jeho dva vnukové – a dokonce mu v Sušici podsouváte dvě fabriky, které neměl. Dnešní PAP, tedy druhou sirkařskou fabriku v Sušici, založil Scheinost se svým synem poté, co odešel od Fürthů. A svůj silný protest zakončujete absurdním tvrzením, že Lipník byl jen pobočkou – čímž nebyl.

            Vidím, že “Vaše” Prácheňsko chápete a znáte stejně, jako “duchovní dědictví strakonických Pánů erbu střely” – velmi povrchně!

            • Bavor V.

              Musím přiznat, že tentokrát máte kus pravdy. Ano, Scheinost se učil ve Vídni a doma pak začínal s manželkou. Fürst jej podporoval až si jej koupil.
              Ale to se odehrálo na břehu Otavy, tedy v kraji Prácheňském. Nikoli na Moravě.

            • Petr Pelikán

              Klíčový zpočátku nebyl Scheinost (ten měl technický talent, který byl dobrý později), ale jeho žena Marie, rozená Urbancová, která pracovala ve Vídni u lékárníka Römera a naučila se tam míchat zápalnou směs pro hlavičku sirek. Scheinost, který se ve Vídni učil truhlářem, se tam s ní seznámil.

              Cherchez la femme!

              Fürth Scheinostovi podporoval právě tím, že byl ochoten investovat – oni byli tenkrát krátce před bankrotem a investorů nebylo.

              A jak vidíte, existuje i jiná Sušice, než ta moje (i když na Moravě to jsou ty Sušice).

            • Bavor V.

              Bez Scheinostovy podnikavosti by jí byly znalosti pouze k tomu, aby dál pracovala ve Vídni.
              Takových obcí jako Sušice je přece spousta. Dokonce i “Troškovy” Hoštice mají jmenovce ve středních Čechách. Když pominu ty Střelské na břehu Otavy.

            • Petr Pelikán

              To už jde směrem diskuse do prázdna. Doměnky nemají s realitou nic společného.

              Má zmínka o Moravě byla podmíněna Vaší poznámkou: “Tady je zase někdo chytrej jak rádio. Ganze Wattau liegt im Prachiner Kreis. Nebo snad znáte jinou Sušici mimo naši Řeku? I s Fürstovou fabrikou?”
              PS: Fürth není Fürst! Významným Fürstem pro Prácheňsko byl Fürst von Schwarzenberg. Co byl obchodník Fürth pro Sušici, byl Fürst Schwarzenberg pro Prácheňsko.

            • Bavor V.

              No jo, píšu z tabletu a ten mi dělá různé samoopravy. A když to nepostřehnu, objeví se nesmysl.

      • Anna Šochová

        Proti mně protestovat nemusíte – nikde jsem historii podrobně nepsala 🙂 Díky za doplnění i polemiky.

        • Bavor V.

          Ale já přece neprotestuji doopravdy????. To jen reaguji na něco, co se dotýká Prácheňského kraje. Protože to nejlepší, co se v naší zemí objeví, pochází z Prácheňska. I když i tady se také rodí různé ptactvo. Momentálně mám na mysli strakonickou Hrdličku. Jako starosta je to opravdu “pěkný ptáček”.

          • Anna Šochová

            Omylem mi to kliklo na palec dolů, tak z toho snad nic nebude. Z dobrých kořenů možná pocházel i můj dědeček, tak Vám to Prácheňsko neupřu ani náhodou. A hrdličky jsou takoví divní ptáci, co symbolizují něco, co prý moc nejsou 😉 takže bych na to jméno nespoléhala ani náhodou.

            • Bavor V.

              Vždyť jà si hrdličky velmi všímám a ani jedno pírko mu neodpustím ☺