Kam se řítí naše ekonomika?

0

Nedávno byl zveřejněn výhled české ekonomiky:

Česká ekonomika v roce 2018: Stabilní růst se známkami přehřívání

Růst české ekonomiky se v roce 2018 zpomalí, zůstane ale silný a nad průměrem eurozóny i EU. České hospodářství bude ještě více trápit nedostatek zaměstnanců, což může vést k rychlejšímu růstu platů.

Trh práce a nemovitostí přitom jeví stále silněji známky přehřívání. Vyplývá to z Výhledu české ekonomiky na rok 2018, který sestavil analytický tým Deloitte. „V roce 2018 očekáváme zpomalení růstu HDP na 2,9 procenta. Klíčovými předpoklady jsou růst HDP eurozóny o 1,6 procenta, pokračující zvyšování úrokových sazeb a mírně negativní vliv fiskální politiky,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.

České hospodářství se i nadále bude potýkat s nedostatkem zaměstnanců. Na přelomu let 2017 a 2018 bylo v Česku více volných pracovních míst než dostupných pracovních sil, které by skutečně hledaly zaměstnání. Dle odhadů Deloitte proto zesílí tlak na rychlejší a výraznější růst platů.

Z analýzy Deloitte také vyplývá, že se trh práce a také realit přehřívá. Česká národní banka proto bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Klíčová repo sazba by se mohla v průběhu roku 2018 zvýšit ze současných 0,5 % až na 1,75 %.

Nižší inflace a vyšší úroky

Stejně jako loni budou mít i v roce 2018 vliv na zvyšování cen sílící domácí poptávka a mzdová inflace. Ke slovu by se nicméně měl dostat další důležitý faktor – posilování kurzu koruny, který snižuje ceny dováženého zboží. Pokud se zklidní ceny potravin a nepřijde nějaký nákladový cenový šok, měla by inflace postupně klesat. Po většinu roku 2018 by se měla pohybovat pod dvěma procenty.Vláda by sice podle návrhu státního rozpočtu měla v roce 2018 hospodařit s deficitem, přebytky v rozpočtech krajů a obcí by ale měly převážit a celkové saldo vládního sektoru by mělo dosáhnout 0,9 % HDP. Dluh státu by měl pokračovat v sestupné tendenci a na konci roku by měl činit 31,3 % HDP (oproti odhadovaným 33,6 % na konci roku 2017).

zdroj

Co z toho ale vyplývá? Že nás čekají ekonomické problémy. V brzké době. Pokud se nepodaří zastavit zvětšování rozdílu mezi produktivitou a růstem mezd a pokud se nezastaví propad v dostupnosti pracovních sil. Tady si možná každý řekne, že je třeba, aby byly vyšší platy. Jenže je to v platech? Tlak na platy vyvolává tlak na ceny. A „nezbytné(?)“ inflační kolečko se roztáčí. Pak se stane, že naše výrobky jsou vytlačeny výrobky z Číny. A přiznejme si, že už dávno to nejsou nekvalitní šunty.

Navíc se nedostatek pracovních sil projevuje i v neschopnosti firem plnit dodávky v množství a termínech, které požadují zahraniční zákazníci. Už 2% firem přiznává ztrátu zakázek právě z důvodu neschopnosti držet termín. Kolik jich to zatím nepřizná, to nevím, ale řekněme že také 2%. Nic moc, ale pokud nedojde k nějaké změně, číslo bude narůstat. Z vlastní praxe znám situaci, kdy jedenkrát mohu odmítnout, podruhé už nemám komu.

Nezaměstnanost je nízká, poptávka převyšuje nabídku a vyvolává tlak na mzdy. Jenže je opravdu takový nedostatek pracovních sil na trhu práce? Není to jen komunistické nerovnoměrné rozložení zaměstnanců? Jistě znáte případy, kdy se naopak na určitých místech hromadí neproduktivní dobře placení „nezbytní“ pracovníci. Ne, nemyslím státní správu, i když tam je to rozložení také nerovnoměrné. Mám na mysli Nevládni organizace (NGO). Takzvané neziskovky, které jsou ovšem nadmíru ziskové pro naprosto zbytečné pracovníky. Jedná se o různé integračně propagační spolky, jejichž jediným cílem je vytvářet problémy, které pak pomáhají řešit. Vždyť kolik je třeba organizací na pomoc Cikánům, kolik máme spolků pro integraci uprchlíků, kolik máme spolků, které se starají o „pomoc“ pěstounům, a další a další „alegorické vozy“. Ti lidé tam jsou dobře placeni za nic a za řešení toho nic.

Podotýkám, že nemám nic proti opravdovým neziskovým organizacím, jako jsou sportovní kluby či různé sociální služby. V našem hospodářství se pohybuje mnoho miliard, které jdou na neúčelné věci. Cca osm z nich, které se utopí v NGO, by jistě mohly prospět na mnohem potřebnějších místech.

A to jsem se vůbec nedotkl státní správy, kde jsou některá místa přeplněna a jinde naopak lidé chybí.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama