Hádání deváté

2

Náš neznámý básník byl Angličan, což jistě každý poznal. Jeho příznivkyní a dobrou královnou byla Anna, dcera českého panovníka Karla IV. Takže už správně tušíte, že své Canterburské povídky napsal ve století čtrnáctém. Aby se vám nikomu století nijak nepletlo, spořádaně zemřel v roce 1400. Jmenoval se  Geoffrey Chaucer a věřte nebo ne, ta kniha ke mně připutovala “za výborný prospěch” na konci školního roku a zároveň devítileté docházky od učitelského sboru. Tušili, že se neztratí 🙂

Dnes se vracíme k próze, opět nečeské. Je to román, který byl oceněn ve Francii Velkou cenou v roce 1933. Autorem byl aristokrat Simone de Chambure, psal po pseudonymem vám jistě neznámým, takže tohle necháme plavat.

Tu knížku jsem vybrala z krabice po kačce s tím, že znám paní, co miluje červenou knihovnu a tak těžký bágl ještě nemám, abych nepřivezla kousek radosti. Knížečka malá, červená plátěná vazba, tlačený ornament a chybějící hřbet.  Normální ohmataná věc. Potom jsem se začetla a nucené přestávky v četbě jsem si užívala s hlavou plnou otázek. Sakra, tohle přece není červená knihovna?! To vůbec není blbý! Nápad ojedinělý, na tu dobu dost slušně napsáno! Už jsem se nemohla dočkat, až si najdu data, gůglila jsem statečně a napadlo mne už  tehdy, že právě tohle vám předložím.  Dočkali jste se. Jste rádi, viďte? Nejdřív ukázka:

“Věřící, když po prvé pochybuje, přimkne se ke svojí víře a zoufale hledá důvody a logické důkazy, aby podepřel svoje kolísající přesvědčení, které již nedostačuje, aby mu zajistilo klid.

Silas Lorrain prožíval od onoho dne tutéž úzkost, jsa přesvědčen, že je prvním vykonavatelem jakési nadlidské vůle. Pociťoval všechny úzkosti nově na víru obráceného, který je zmaten a příliš upřímný vůči sobě, aby zůstal v pochybnostech, a neschopný podepříti svoji víru dostatečnými důkazy.

Oslněn nevyzpytatelným objevem, který zastavil další studium celé této věci byl ohromen zhoubnou energií, jejímž byl vykonavatelem, zároveň však cítil, že tato neznámá síla použitá k dobrému byla by nejmocnějším nástrojem, který kdy byl dán do rukou lidstva. Z lidskosti se chvěl hrůzou, že myšlenkou, která se zrodila v jeho mozku, přerušil zastavením srdce běh života  Jeana Lempereura; jako řádný muž se toho děsil, avšak jako vědec byl vzrušen nepochopitelným odhalením, toužil vášnivě po dalších poznatcích, rozohňoval se  neplodným přemýšlením a zoufale hledal všemožné důkazy, jimiž by opodstatnil svůj objev.

Po dvacetileté namáhavé práci slepě věřil, že skutečně existuje  neznámá síla, o níž se onoho rána nevědomky přesvědčil. Pevně v ni věřil, nebyl však schopen ji dokázati. Dal se opět do práce zuřivě přes to, že se mu ji více nepodařilo vyvolati.”

Moc jsem toho necitovala, což? Jenže to byste měli až moc jednoduché. Ptám se totiž, který žánr tu zmíněný román zastupuje? A dávám možnosti, z nichž platí jen jedna, ale uznám i druhou nejbližší:

  • historický
  • filosofický
  • romantický
  • dobrodružný
  • vědecko – fantastický
  • detektivní
  • western
  • surrealistický

Žádná hrůza pro lidi zmožené vedrem. Když budete pilní, povím vám o knížečce příště víc 🙂

Click here for reuse options!
Copyright 2015 Magazin Abeceda
    Ašská spisovatelka, která oblast proslavila již na přelomu staletí horory z pohraničí. Vlastní několik literárních cen žánru, publikuje samostatně i ve sbornících. Na svých stránkách (Koště A.Š.) se věnuje také mnoha otázkám všedního dne. Profesně se věnuje sociální práci.
    Reklama
    • OW

      Milá Anno, střílím od boku, protože skřítci vždy ví, co komu ku potese podstrčit nečekaného a radostně překvapivého. Vsadim boty, že Vám podsoupli sponovak zuzo-dobrodruzo-rozmotavadlo detektivní.

    • Jolana J

      fantastická hororová detektivka? Samozřejmě s hlubokým filosofickým podtextem :DD