Hádání sedmé

9

Letní vedra snad už pominou a tak od pana profesora Aloise Jiráska, který nám minule s láskou vyprávěl o své mamince (a napsal toho tolik, že výčet děl dodnes mučí nejednoho studenta) přejdeme k veselé a lehounké poezii.

Žil byl diplomat, básník, znal krále francouzského i polského, byl velmi vážený a i když dost obyčejného, nízkého šlechtického původu, přesto dosáhl vysokých postů. Zkrátka osobnost vzdělaná, příjemná a oblíbená, nikoliv česká.

Veršoval plnokrevně a přitom své verše milostné považoval spíš za hříčky. Jejich hravost by mohla napovědět, ve kterém století žil – další nápovědou by mohlo být datum jeho narození, které je čirou náhodou shodné s rokem velké neradostné události v Českém království, která leccos spustila.  U podivuhodné stavby.

Jedné paní

Nedivím se, milá paní,

  že kdo zná tě, každý ha – lasně tě chválí:

Ráda předeš, ráda šiješ,

  ale taky ráda pi – rohů napečeš.

A my přiznáme ti rádi,

  že máš jazyk zrovna ha – rmonicky libý.

U stolu též nejsi líná,

  nestačí ti nikdy ví – nků  květin do váz.

Když tě k tanci vyzve smělec,

  hned uděláš ko – lemstojícím radost.

Návštěvy vždy vítáš s kvapem

  seznámíš se s každým chla – dnokrevně,

když nemá mešec ubohý,

  tvůj muž hned nosí pa – štičky na stůl;

ani před chudým pacholkem

  netajíš se svým podo – bně přátelským  pohostinstvím.

Všichni tě tu tedy chválí,

  byť jinde podobné pá – ni kanovníci prohlašují za svaté.

 

Petrovi

Viděl jsem včera, Petře, tvoji paní

a věru nevím, proč ji lidé haní;

vždyť bohové jí kromobyčej přáli,

když pozemšťankám krásu rozdávali,

a kdyby snad nebe jedenkrát

tři jí podobné ženy chtělo dát,

tu já bych – jak už vždycky skromný jsem –

dvě ďáblu poslal s třetí nádavkem.

    Ašská spisovatelka, která oblast proslavila již na přelomu staletí horory z pohraničí. Vlastní několik literárních cen žánru, publikuje samostatně i ve sbornících. Na svých stránkách (Koště A.Š.) se věnuje také mnoha otázkám všedního dne. Profesně se věnuje sociální práci.
    Reklama
    • Petr Pelikán

      Vaše “hádání” je osvěžující. Literárně sice určitě nejsem tak sběhlý, jako Vy, ale historické nápovědy jsou pomocné. Je začátek týdne a nerad bych hned na začátku zkazil druhým radost z hledání, ale trochu ho ulehčím.
      Podle stylu – barokní doba, jedná se přesněji řečeno o manýrismus. A hledaný je ve své zemi, ze které byl na konci svého života vyhnán, takže posledních deset let svého života strávil v exilu, kde také zemřel, jedním z největších představitelů tohoto stylu.

      • Anna Šochová

        Já byla vždycky hlavně knihohltoun 🙂 Podle stylu nedělím, ale vlastně jste mi připomněl ještě jinou hravou poezii naprosto odjinud 🙂 Takže příští hádání tu bude díky Vám 🙂 Mívám sice něco připraveného, ale dost často se inspiruji tím, co se právě děje, včetně diskuzí tady 🙂

    • Jolana J

      “vylučovám se” z Hádání, protože odpověď znám – díky Vám, Witch :))

      • Anna Šochová

        Tady to má krapet jiný režim, klidně kecací. Stejně je spousta lidí u vody… Proto to bylo hodně, hodně snadné. A protože jste hodně seštělá – znala jste toho pána už dřív?

        • Jolana J

          🙂 přišla jsem k němu – a pár dalším – jak “slepý k houslím”. Překladatelé – opomíjení, zapomínaní, nezdůrazňovaní – bohužel. Zvláště ti, kteří dávají “něco navíc” – cit. Nejsou překlady jako “překlady”. Najít “krásu” např. Vysockého v originálu – je docela fuška (a že vím, o čem mluvím). Vychutnat si Dicka (Francise) bez p. Moserové – takřka nemožné. Paní Dvořáčková mj. překládala Gardnera (njn. detektivky kam juknu) – a když tedy vyšla její kniha Zahrada, ale nevypletá – upozornila mě knihovnice :DD

          • Anna Šochová

            Tak to se těšte na další podobné hádání. Překlad vyšel v době, kdy se na kvalitu hodně dbalo.
            Já mám zase někde knihu vzpomínek paní doktorky Moserové 🙂

            • Jolana J

              stejně je to škoda. Když srovnám některé dnešní překlady – na drzovku – s originálem – ani jim nevadí, že “utíká” .. posunutá pointa, důraz, vtip. Natož přebásnit :/ Neříkám, že nejsou – ale jeden (já) se nahledá. Hezky je to vidět i na dabovaných filmech

            • Anna Šochová

              Říkám tomu “dabing ze záchoda”.

            • Jolana J

              pěkný 🙂 já zase “překládal Houdoujoudou” 😀