Hádání třinácté

11

Potěšilo mne, že vás v minulém hádání hned napadl generál Rudolf Medek. Tady ho máte jako vyznamenaného rozvědčíka, jako plukovníka v roce 1928 a poté jako generála,

general_rudolf_medek.jpg
Co vám nadělím pro Hádání třinácté?  Mělo by to být cosi smolného nebo naopak šťastného, třináctka přece znamená pro různé lidi různou symboliku.  Dobrá, už to mám. Bude však velmi obtížné popsat vám toho smolaře, který se do sudu se smůlou sám namočil, a představit tak, abyste se zapotili, jak se na třináctku sluší.

Byl to člověk všestranně vzdělaný, doma v dětství i jeho rodině patřilo k samozřejmosti denně trávit večery s hudbou. Byl drobnější postavy, přesto byl sportovcem, miloval horolezectví. Výtečně plaval, zdatně běhal, bruslil a lyžoval. Obdivoval ho syn Ivan našeho předchozího hrdiny, protože jako moudrý a přece jen již letitý pán s ním a dalšími dětmi dokázal nezřízeně blbnout u říčky Mumlavy.

Bratr ho již v mládí přivedl k angličtině, spolu přeložili knihu Jerome Klapka Jeromeho Tři muži ve člunu. Ke svým dovednostem tak připojil i překladatelství, měl skvělý smysl pro humor. Ve svém oboru byl uznávaným vědcem, známým důkladností a poctivostí. Brilantní úsudek, bystrost, důmyslnost a železná logika, těmi oslňoval kolegy u nás i za hranicemi. Skvěle ovládal němčinu, prý snad lépe, než někteří jeho němečtí kolegové.

Toužil po penzi a ústraní, po tom, aby se cele věnoval literární činnosti a vědě, ale události se o překot hrnuly a byl zatažen do dějinné vřavy bez ohledu na svůj stále ještě hluboký smutek. Oplakával totiž manželku, od které se prý během celého jejich soužití neodloučil déle, než na několik hodin. Byla velice nemocná již zhruba dva roky. I psychicky. Mimochodem, byla rozená Klausová 🙂 Nápor požadavků zvenčí a problémy, které očekával, jej vedly ke chmurné prosbě lékaři: „Asi zblbnu. Až to budete pozorovat, řekněte mi to.“

V časech velikého strachu v naší veřejnosti předváděl, jak by leccos mělo být. Uctil památku zapovězených.  Poklonil se u hrobů TGM, Karla Čapka, padlé u Zborova označil jako symboly lásky k vlasti. Málo se poukazuje na to, co dokázal.

Nevím, jestli mu někdy lékař sdělil, co po něm žádal, ale existují podklady pro tvrzení, že jeho mysl semlely tlaky, jejichž tíhu si jen obtížně kdokoliv z nás uvědomí. V jednu chvíli zbaštil před návštěvou květiny, v další trefně komentoval zprávy, aby potom v dešti viděl padající kusy masa. Prodělával srdeční záchvaty, slábl a toužil po konci. Jenže kolem něj byli příliš dobří lékaři a pečovala o něj milující dcera. Tu a tam prý tehdy ožíval až moc.

Každopádně když na něj všichni svalovali kde co a mohli ho trestat za všechny takzvané zrady národa, po 38 hodinách agónie zemřel ve vězení, skutečně prý na příslovečné hromadě slámy. Z veřejnosti mu na pohřeb přišli pouze tři estébáci. V současnosti se už u jeho hrobu konají vzpomínkové obřady a přemítá se o tom, co vlastně všechno dokázal a co právě díky jemu (ne)dokázali jiní. Vedle toho ovšem trvá odsudek našich nejvyšších politických míst – současný prezident se o něm vyjadřuje jako o příslovečném nacistovi a kolaborantovi, jakého mají třeba Norové. A to byl nějaký kalibr!

Otázka třináctá, těžká i lehoučká jako ona připomenutá postava naší historie: Kdo to byl?

    Ašská spisovatelka, která oblast proslavila již na přelomu staletí horory z pohraničí. Vlastní několik literárních cen žánru, publikuje samostatně i ve sbornících. Na svých stránkách (Koště A.Š.) se věnuje také mnoha otázkám všedního dne. Profesně se věnuje sociální práci.
    Reklama
    • OW

      Cca čtyřicet let ve mne tato postava vzbuzuje hluboký soucit. A vyvolává otázku, jak bych se zachovala já? Odsoudit je tak snadné…
      Konverzovali jsme dnes s drahým u oběda o mnichovských pivnicich a frustraci mužů. Jak příznačné, rozkliknout pak právě tento text.

    • Jolana J

      Mám to jako OW. Nevím – nechtěla bych být na jeho místě ..

    • Pavel Machata

      Řečeno (volně parafrázováno) s Werichem, každej ví, co má kdo druhej dělat. A hlavně, co kdy MĚL kdo dělat.
      Bejvalá nauka byla jednoduchá – ZRÁDCE, KOLABORANT, mrcha chlap.
      Ale ono není nic, jak na první pohled vypadá…

      • Anna Šochová

        Podařilo se mi najít jeho vlastní slova. V pátek si je přečtete 🙂

        • Pavel Machata

          Dožiju-li, rád si počtu!
          Pátek. Krucinálhimlfagot, není to až ten den na konci současnýho křesťanskýho pracovního tejdne?
          Práce sice je, ale platěj nekřesťanský podmínky? 😀
          Přežil jsem. A toho bohdá nebude, aby mě jen tak dostali.

    • OW

      Mimochodem, smolná třináctka. Prý je takto stigmatizovana díky templářům. Třináctého září na nich francouzský král provedl svou verzi noci dlouhých nožů. Pátek to byl.

      • Anna Šochová

        Třináctým apoštolem byl Jidáš a ukřižování proběhlo v pátek, ale ještě předtím byla třináctka divná třeba u seveřanů. Na večeři do Vanhally bylo pozváno 12 bohů. Schválně nepozvali Lokiho, protože byl spíš bohem potměšilosti a zla a chtěli mít klid. Ten se ovšem naštval a probodl kopím Baldera, boha radosti a potěšení. Prostě třináctý host… Ano, na pátek třináctého se nejvíc vztahují vysvětlení smolnosti tohohle dne. Ale bylo leccos.

        • Petr Pelikán

          Jidáš nebyl třináctý apoštol, on patřil mezi prvních dvanáct – za třináctého by bylo možno považovat apoštola Matěje, kterýžto nahradil právě Jidáše po jeho sebevraždě.

          • Anna Šochová

            lidová tradice a slovesnost netrvá na přesnosti – je tak v povědomí zapsaný.

            • Petr Pelikán

              Lidová tradice a slovesnost hovoří o třináctém (při poslední večeři), který zradil – tak je v podvědomí zapsaný. Nikoliv třináctý apoštol, který zradil. Velikonoční události byly dříve lidem velmi dobře známé.

    • Osud dr. H. ukazuje, kolik se po bitvě vyrojí generálů.