Cyril Horáček: Učebnice národohospodářské politiky (4/10)

0

NAPSAL Dr. CYRIL HORÁČEK,
Ř. V. PROFESSOR POLITICKÉ EKONOMIE NA ČESKÉ UNIVERSITĚ V PRAZE.

nákladem spolku českých právníků „VŠEHRD” 1912.

 


II. POLITIKA POPULAČNÍ.

I. OBYVATELSTVO PO STRÁNCE HOSPODÁŘSKÉ.

Obyvatelstvem rozumí se souhrn lidí, sídlících trvale na určitém území. Územím tím může býti celá zeměkoule, díl světa, některý stát, město atd., dle toho pak hovoří se o obyvatelstvu světa, Evropy, Rakouska, Prahy a pod. Pojem obyvatelstva předpokládá osídlení trvalé. Ovšem i v dnešní dob ještě vyskytují se národové kočovní bez pevného osídlení, ale i toto kočování děje se v mezích určitých rozsáhlejších území, k nimž obyvatelstvo to nalézá se rovněž v trvalém vztahu.

Pojem obyvatelstva nutno lišiti od pojmu národa v politickém slova smyslu, kde rozhoduje znak státního příslušenství (národ švýcarský, severoamerický, rakouský) i v národopisném slova smyslu, t. j. národnosti, při které rozhoduje především jazyk (národ český, polský, finský). Rovněž různý od obyvatelstva jest pojem lidské společnosti, při kterém klade se důraz na organickou strukturu a sociální rozvrstvení lidí beze zřetele k nějakému territoriálnímu ohraničení.

Obyvatelstvo má význam především politický. Bez obyvatelstva, stejně jako na druhé straně bez území není žádné zřízení státní myslitelno (neobydlené polární krajiny, pustina Sahary), k pojmu státu nutně náleží obyvatelstvo. Obyvatelstvo má dále důležitost po stránce kulturní. Také kultura a její výše závisí od existence, množství i povahy obyvatelstva. Konečně obyvatelstvo jest také základní přirozenou podmínkou a elementem všeho života hospodářského. Obyvatelstvo jest oním osobním činitelem, bez něhož hospodářská činnost by byla nemožná. Platí tak jak co do výroby, tak i co do spotřeby statků.

Při výrobě padá na váhu činitel práce. Člověk jest nositelem a pramenem pracovní činnosti. Práce lidská může býti snad částečně nahrazena prací zvířecí neb kapitálem (strojová výroba), ale nikdy úplně. Poněvadž pak i výrobní kapitál nemá povahy původní, nýbrž odvozenou, jsa již plodem předchozí lidské práce, jest i on na práci, tedy obyvatelstvu, co do vzniku i rozmnožení svého závislý.

Pracovní síla nedá se pak odloučiti od osobnosti člověka. Čím více lidí, zejména lidí dospělých, zdravých, ku práci způsobilých, tím více pracovních sil, tím více příležitosti k výrobě, podmínky produkční jsou tím příznivější, výroba tím vydatnější, množství vyrobených statků tím větší. S hlediska produktivnosti tedy množství obyvatelstva stojí v přímém poměru s rozmnožitelností výroby.

Čím větší počet obyvatelstva, tím za stejných jinak poměrů více statků lze vyrobiti, tím podmínky výrobní jsou tedy výhodnější. Tak výroba statků, její rozsah, množství, vydatnost podstatně podmíněny jsou od množství a jakosti pracovních sil, tedy od poštu, hustoty a osobních vlastností obyvatelstva. S druhé strany však také spotřeba, její množství, způsob a míra, určovány jsou poměry obyvatelstva. Celková spotřeba stoupá s počtem obyvatelstva, ale mění se také dle jeho potřeb, kulturní výše, zvyklostí, životní míry, sociálního rozvrstvení. Větší počet obyvatelstva tedy znamená větší celkovou spotřebu, která působí příznivě na odbyt, tedy opět na výrobu. Ovšem větší množství obyvatelstva má také za následek větší složitost a závislost všech výrobních i důchodových poměrů, z čehož mohou vzniknouti různé nesnáze a poruchy povahy sociální.
Takto stav a poměry obyvatelstva hluboce zasahují ve výrobu a spotřebu statků. Ovšem nemají ve směru tom, tedy po stránce hospodářské, všechny jevy, jež ve vztazích a poměrech populačních se vyskytují a jsou předmětem šetření statistického (populační statistika), stejnou důležitost, nýbrž jen některé z nich.

Jsou to zejména:
1. Počet obyvatelstva vůbec a to jak absolutní, tak i zejména relativní, t. j. hustota obyvatelstva.
2. Fysický a intelektuální stav obyvatelstva.
3. Poměr pohlaví.
4. Poměr věku obyvatelstva.
5. Rozvrstvení obyvatelstva co do povolání a sociálního postavení.

Naproti tomu jiné statisticky snad zajímavé jevy, jako rodinný stav obyvatelstva, náboženství, národnost, státní příslušnost a j., po stránce hospodářské nemají významu tak důležitého a s hlediska hospodářsko-politického mohou tedy zůstati mimo úvahu.

A. Počet obyvatelstva.

Absolutní počet obyvatelstva, t. j. číselné množství jeho beze zřetele k velikosti území, na kterém sídlí, jest, jak již podotčeno, důležitým činitelem politickým. Státy s velikým počtem obyvatelstva a pravidelně i rozsáhlým územím zaujímají obyčejně velmocenské postavení. Tato politická jich převaha nezůstává bez účinků pro stránku hospodářskou, neboť moc politická chová v sobě i moc hospodářskou. Říše takové mohou obyvatelstvu svému zabezpečiti svou politickou váhou i příznivé podmínky hospodářské, zejména účelnou politikou celní, vývozní, osadní atd. Ovšem může vysoký absolutní počet obyvatelstva chovati v sobě i některá nebezpečí. Tato spočívají zejména v jeho různorodosti po stránce sociální, náboženské a zvlášt národnostní, kteráž různorodost může právě ve velkých říších státi se příčinou snah a hnutí odstřeďovacích a rozkladných.

Absolutní počet obyvatelstva celého světa lze odhadnouti za dnešních ještě nedokonalých statistických pomůcek, pokud zejména jde o země mimoevropské, jen přibližně. Conrad dle Sundbärga uvádí tyto číslice (poznámka redakce, v následujících tabulkách nebyla provedena žádná korektura, jen dílčí úpravy pro snadnější přehled. Děkujeme za pochopení):
Plocha km2 / Obyvatelstva mil.
Evropa 9,888.428 / 424,634
Asie 44,101.568 / 906,653
Afrika 29,784.123 / 147,976
Amerika 39.983.917 / 161,518
Austrálie s Oceánií 8,934.235 / 6,721
Končiny polární  11,168.313 / 0,082
Celkem 143,860.517 / 1.647.584

Má tudíž Asie více obyvatelstva než všechny ostatní díly světa dohromady, za to poměrně malá Evropa čítá skoro polovici obyvatelstva celé Asie a více než čtvrtinu obyvatelstva celého světa.
Jednotlivé velké státy čítaly i se svými osadami r. 1895 obyvatelstva milionů:
Čína 430,0
Velká Britanie 355,1
Rusko 125,8
Francie 81,5
Spojené Státy 70,0
Německo 63,3
Japonsko 45,6
Rakousko-Uhersko 45,2
Nizozemsko 39,2
Itálie 31,3
Španlsko 28,3
Turecko 23,8
Portugalsko 19,3
Egypt 1897 9734 15-286

Absolutní počet obyvatelstva na místě přítomného činil v zemích rakouských v 1000.
1869 1880 1890 1900 1910
Čechy 5.140 5.561 5.843 6.319 6.774
Morava 2.017 2.153 2.277 2.438 2.621
Slezsko 513 565 606 680 757
(Celkem české země …….. 7.670 8.279 8.726 9.437 10.152)
Úhrnem R-U …………… 20.395 22.144 23.895 26.151 28.568

Vedle absolutního počtu obyvatelstva pro hospodářské a sociální poměry daleko důležitější ještě jest jeho relativní počet, tj. hustota obyvatelstva, čili zalidněnost. Béře se za základ určitá plocha ku př. 1 km2 a zjišťuje poměrný počet obyvatelstva na tomto prostoru žijící. Nesnáze při tom vznikají zejména ve velkých státech tenkrát, je-li hustota obyvatelstva v jednotlivých krajinách velmi nestejná, jsou-li totiž některé obvody, města atd. velmi hustě obydleny, kdežto jiné řídce. Tu průměrná číslice pro celou zemi nevystihuje pak správně skutečných poměrů.
Co do relativního počtu obyvatelstva uvádějí Juraschek-Schul1ern (na u. m.) tyto číslice:
Hustota obyvatelstva na 1 km2
Evropa . 44,8
Asie 21,6
Afrika 4,5
Amerika 4,4
Austrálie 0,8
Polární země —
Celkem průměrně 10.8

Dle Rauchberga (na u. m.) byla hustota obyvatelstva:
Rok Obyvatel na 1 km2
Rakousko 1900 87,17
Uhry 1900 59,27
Nmecko 1905 112,14
Rusko 1897 5,85
Srbsko 1905 55,66
Rumunsko 1899 43,35
Itálie 1901 113,28
Švýcary 1900 80,46
Francie 1906 73,7
Belgie 1900 227,25
Nizozemsko 1899 154,30
Dánsko 1906 66,41
Švédsko 1900 114,7
Norsko 1900 6,91
Anglie 1901 215,34
Skotsko 1901 57,95
Irsko 1901 52,89
Spojené Státy 1900 8,25
Britská Amerika 1901 0,72
Egypt 1897 9,79
Britská Indie 1901 64,34
Japonsko 1903 122,20
Britská Austrálie 1901 0,57

Z tchto zemi vynikají tedy největší hustotou obyvatelstva Belgie, Anglie, Japonsko, Itálie, Německo, nejméně zalidněny jsou ze zemí evropských Norsko a Rusko. Ovšem jsou v jednotlivých zemích opět co do hustoty obyvatelstva poměry velmi odlišné. Tak na př. v Německu jest v království Saskem hustota na 1 km2 přes 300, kdežto v některých krajích pruských jen 32 obyvatel.
V zemích rakouských dle posledního sčítání činí relativní počet obyvatelstva koncem roku 1910 na 1 km2:

Čechy 130
Morava 118
Slezsko 147
Dolní Rakousy 178 (v tom Vídeň)
Horní Rakousy 71
Solnohradsko . . , 30
Štýrsko 64
Korutany 38
Krajina 53
Přímoří 112
Tyroly a Vorarlberk 37
Halič 102
Bukovina 77
Dalmácie 50
Průměrem 95

Na předním místě jsou tedy země české, pak Halič. Poměrně nejřidčeji jsou obydleny země alpské.
Pro otázku absolutního a relativního počtu obyvatelstva jest důležitý nejen přítomný jeho stav, nýbrž i pohyb neb měna obyvatelstva, to jest jeho přibývání neb ubývání. Pohyb obyvatelstva zjistí se srovnáváním početného stavu obyvatelstva v různých dobách. Z číselných pošinů takových lze souditi, zdali obyvatelstva přibývá či ubývá a v jakém poměru se tak děje.

Pro starší doby zajímavy jsou údaje Schmollerovy, dle nichž činil počet obyvatelstva nynějšího Německa za doby Caesarovy asi 2 až 3 miliony, v 13. století asi 12 mil., 1620 asi 15 mil., okolo 1700 následkem 30 leté války jen 14 mil., 1800 22 až 24 mil., 1850 35 mil., 1895 52 mil.
Francie měla za Karla V. asi 8 mil., na počátku 14. stol. 20—22 mil., 1574 jen 14 mil., 1700 21 mil., 1789 26 mil., 1806 29 mil., 1861 34 mil., 1896 38 mil.
Anglie s Walesem měla v 16. stol. 2,5 mil., 1690 5 mil., 1801 9,1 mil., 1841 15,9 mil., 1896 30,6 mil.
V letech 1815—1891 vzrostla Belgie z 3,7 na 6 mil., Nizozemsko z 2,4 na 4,5 mil.. Švédsko z 2,4 na 4,7 mil.. Spojené Státy z 8 na 62 mil. Rusko evropské čítalo 1722 14 mil., 1805 36 mil., 1851 65 mil., 1897 105 mil.

V Rakousku činil absolutní počet obyvatelstva:
rok mil. obyv
1827 15,131
1840 16,575
1850 17,544
1857 18,224
1869 20,395
1880 22,144
1885 22,869
1890 23,895
1900 26,151
1907 27,767
1910 28,568

Na základě tom lze za určitých předpokladů aspoň přibližně i do budoucnosti přibývání obyvatelstva odhadovati. Tak dle Rümelina zdvojnásobní se počet obyvatelstva v určité zemi při ročním přírůstku:
1% v 69.6 letech
2% v 34.8
3% v 23.2
4% v 17.6

Dle E1stera činil průměrný roční příbytek 1800—1900 na 1000
obyvatel:
Rakousko bez Haliče a Bukoviny 6,4
Německo 8,4
Itálie 5,8
Švýcary 6,4
Francie 3,7
Španělsko 4,8
Portugalsko 6,2
Anglie a Wales 12,5
Skotsko 9,9
Irsko — 21 (!)
Belgie 81
Nizozemsko 8,8
Dánsko 9,7
Norsko 9,4
Švédsko 7,9
Finsko 9,1
Halič a Bukovina 7,8
Uhry 6,6
Bosna a Hercegovina 4,7
Rusko 10,0
Rumunsko 7,7
Srbsko 10,2

Přirozený a vysvětlitelný jest rychlý přírůstek obyvatelstva ve Spojených Státech severoamerických. Také v Anglii a Sasku znamenati lze neobyčejný vzůrst obyvatelstva. Dle Conrada obyvatelstvo Evropy vůbec od r. 1802 do 1895 stouplo ze 175 na 424 milion, tedy se více než zdvojnásobilo, v Anglii, Sasku a Skotsku ztrojnásobnilo. Naproti tomu v Irsku obyvatelstva ubývá, ve Francii jest přírůstek zcela nepatrný.

Od posledního sčítání činil dle Rauchberga (na u, m.) přírůstek obyvatelstva v procentech:
Rakousko 0,90
Uhry 0,98
Německo 1,46
Rusko 1,37
Srbsko 1,51
Rumunsko 1,94
Bulharsko 1,54
Řecko . . 1,52
Itálie 0,69
Španělsko 0,88
Portugalsko 0,71
Švýcary 1,09
Francie 0,15
Belgie 0,98
Nizozemsko 1,23
Dánsko 1,11
Švédsko 0,71
Norsko 1,11
Anglie 1,15
Skotsko 1,05
Irsko -0,54
Spoj. Státy 1,89
Britská Amerika 1,12
Mexiko 1,40
Argentina 3,00
Egypt 2,35
Brit. Indie 0,24
Japonsko 1,32
Brit. Austrálie 1,76

V zemích rakouských činil přírůstek obyvatelstva v procentech ročně:
1869 —1880 1880—1890 1890—1900 1900—1910
Čechy 0,74 0,52 0,81 0,72
Morava 0,61 0,58 0,71 0,75
Slezsko 0,92 0,71 1,23 1,12
Dol. Rakousy 1,55 1142 1,65 1,39
Hor. Rakousy 0,28 0,35 0,31 0,52
Solnohradsko 0,62 0,61 1,11 1,15
Štýrsko 0,60 0,57 0,58 0,63
Korutany 0,30 0,35 0,17 0,75
Krajina 0,29 0,37 0,18 0,33
Přímoří 0,72 0,73 0,88 1,82
Tyroly a Vorarlberk 0,27 0,19 0,57 1,12
Halič 0,86 1,08 1,07 0,97
Bukovina 1,03 1,31 1,29 0,97
Dalmácie 0,38 1,08 126 0,88

Nehledí-li se k Dolním Rakousům a Přímoří, kde na vysoké číslice přírůstkové vykonávají vliv velká města Vídeň a Terst, jeví se značnější příbytek obyvatelstva zejména ve Slezsku, Tyrolsku a Vorarlberku, Solnohradsku a Haliči s Bukovinou.

Také co do hustoty obyvatelstva lze pozorovati pohyb.
V zemích rakouských byl pohyb hustoty obyvatelstva:
1869 1880 1890 1900 1910
Čechy 99 107 113 121 130
Morava 91 97 102 110 118
Slezsko 100 110 118 132 147
Dol. Rakousy …. 100 118 134 156 178
Hor. Rakousy … 61 63 66 67 71
Solnohradsko …. 21 23 24 27 30
Štýrsko 51 54 57 60 64
Korutany 33 34 35 35 38
Krajina 47 48 50 51 53
Přímoří 75 81 87 95 112
Tyroly a Vorarlberk .30 31 32 33 37
Halič 69 76 84 93 102
Bukovina 49 55 62 70 77
Dalmácie 36 37 41 46 50
Průměrem 68 74 80 87 95
Nehledí-Ii se zde opět k Dol. Rakousům a Přímoří se zřetelem na Vídeň a Terst, zůstávají stále na prvém míst země české (Slezko), pak Halič, načež následují teprve země alpské a Dalmácie.

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama