Milostivá, s tím parchantem vypadněte!

4

Ne, že bych byl každodenním návštěvníkem restaurací, barů a podobných zařízení. Copak o to, chuť by byla, ale času není nazbyt. Omezuji se tedy spíše na kávu či svačinu spojenou s nějakou pracovní schůzkou, večeři s přáteli či rodinou a občas i to pivečko s kamarády. I když to spíš při dovolenkovém toulání a i tehdy se většinou vymluvím. Jsa téměř abstinentem mě již pivní přebory nelákají.

Oproti školním létům se prostě věci nějak změnily a člověk má asi jiné priority.

Občas se mi ale stává, že v pohostinském podniku je i nějaká ta rodina a nebo jen matka s dítětem či dětmi. Pravda, většinou jsou dítka vychovaná a nijak neobtěžují své okolí. Někdy ale narazím na jinou situaci a nezvedené dítko více než obtěžuje své okolí.

Pokud si nyní myslíte, že onu větu v nadpisu tohoto článku v takové situaci pronesl nějaký číšník pletete se. Po několika velice slušných upozorněních, že nezvladatelné robátko obtěžuje své okolí, hlučí a lidé by rádi klid na objednaná jídla jí na adresu matky toho dítka pronesl poměrně distinguovaný muž středního věku. Upravený, v letním obleku, popíjející po obědě kávu.

Nebyla to tedy přesně slova z nadpisu.

Zněla nějak takto: „Milostivá promine, ale několikrát jsem vás již slušně požádal, abyste své robátko zklidnila. Ruší nejen mě, ale domnívám se, že celé okolí. Mohla byste mu teda už nějak zacpat tu hubu a nebo s ním táhnout do prdele?

Přidám i technickou poznámku. Řekl jsem to té krávě já.

Pohoršilo vás to někoho? Jste snad emancipovaná matka s dítětem a dostáváte z mého přiznání hysterický záchvat? Chcete mi říci, že když mi v některých restauracích vadí děti (ó, jak kruté, necitelné a asociální, že?) ať do nich tedy nechodím?

Nebo jste homosexuální cikánský cyklista a aktivista a našel jste novou utiskovanou menšinu – krávy s obtěžujícími parchanty – a budete proti tomuto článku veřejně protestovat?

Máte na to plné právo. Pošlete mě do hajzlu, stejně jako já tu nánu do prdele. Doporučte mi, ať chodím do restaurací, kde nejsou děti, když mi vadí. To všechno bude v pořádku.

Jen by mě zajímalo, zda budete stejně nestranní i v případě vládního návrhu zákona, který byl vládou schválen v úterý, 3. června t.r. o plošném zákazu kouření v restauracích.

Až doporučíte nekuřákům, aby z restaurace, ve které se kouří, šli tam, kde ne. Až budete ctít i práva majitelů restaurací, tak máte na to, co jsem psal v předchozím odstavci právo.

Do té doby můžete jít …, no, kamkoli.

    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama
    • Anna Šochová

      Jako kdybych tohle věděla, napomenula jsem včera roztomilého diblíka na eskalátoru v Praze. nejdřív něco frflalo a pískalo ve vagonu metra. Takové to rádoby plakání, ve skutečnosti vzlyky, tahané až z paty, potom to čtyřleté zlatovlasé mrně běhalo po schodech neharu dolů a stavělo se před lidi, aby si všimli, jak je to nadělení úúúžasné. Matka už asi neměla síly to napomínat, věřím, že byla vyřízená z vagonu, mám pocit, že jsem slyšela klidné napomínání, vysvětlování. A taky táhla nákup. Dítko zkrátka hajzlíkovatělo na entou. Už jsem to nevydržela a sdělila tomu, že má na jedoucích schodech dávat pozor, že už jeden chlapeček přitom přišel o nohu. No, kdosi se na mne ohlédl, že jako hnusně straším, ale já mám na mysli toho prcka, co strčil nohu ze strany a chytlo mu to. botku. navíc tohle se nedrželo, hopkalo a jak se vrtělo, mohlo ztratit rovnováhu a kutálet se až k té mamině. Mám pocit že od časů té nehody a soudních tahanic je dospělým jasně nařízen dozor na dítě. No nic. jen bych chtěla podotknout ještě tu maličkost, že takováto hopkající dítka – hvězdičky mají matky většinou ze dvou skupin. Jedna na dítko kašle a všechno dovolí, protože hvězdička je Hvězda (z různých důvodů), druhá je uťápnutá a straší děcko kde kým(i prodavačkou), nemá autoritu a také může být uťápnutá v rámci rodiny, kde je pouhá služka, krmič, pradlena a hlavní slovo má Pán domu.
      Vynadal mi někdo? Ne. Dítko okamžitě poslechlo a spořádaně, přidržujíc se, mne minulo směrem dolů k matce.

      • Ano, někdy jsou to hajzlíci. Ale o tom jsem nepsal. I když přiznám, že psaní o výchově dětí by asi vydalo na román, ne-li nějaké sebrané dílo.
        Šlo mi o to, přiznám že na hodně křiklavém příkladu, ale ty mám rád, ukázat, že omezování je špatné. Plošný zákaz kouření v restauracích vychází z mylného předpokladu, že lidé mají na návštěvu restaurace nějaké právo.

        • Anna Šochová

          Jsou věci, které by měly vyplynout ze vzájemné dohody, ohleduplnosti atd. Leccos zákon nepotřebuje. Ostatně, nevybavovali si majitelé restaurací podniky nějakými odsávači kouře? Občas se někde stavím a pokud mi někdo nečudí rovnou do zváře, jako nekuřák problém nemám. A co jsem si všimla, v čase jídle se snad nekouří nikde. A mimo obědy jsem se nesetkala s tím, že by kouřil někdo u stolu, když další dostane jídlo.

          • Zcela souhlasím. Sám jsem silný kuřák, ale v přítomnosti nekuřáka bych si prostě nezapálil. (Asi jsem nějak divný, když přijde ke stolu žena vstávám a zapínám si sako, do restaurace vcházím první a dámě otevírám dveře auta a vůz obcházím při té příležitosti zezadu.)
            Celé by to mělo být o dobrovolnosti a na rozhodnutí majitele podniku. Chceš mít zaplivanou hospodu, kde se nezametá, plive na zem, hulí a nalévá jen pivo a kořalka? Tvoje volba. Chceš mít superluxusní podnik, kde se platí za večeři jako jinde za ojeté auto? Proč ne? Oboje je riziko podnikání hostinského. A nikdo mu do toho nemá co kecat. To čí rozhodnutí bylo správné umí posoudit jen trh, nikdo jiný toho schopen není.