Pohádka o Smolíčkovi

0

Žil byl kdysi v lese jelen se zlatými parohy a ve svém doupěti vychovával sirotka Smolíčka Pacholíčka. Ostatně proč to vykládat celé, jistě si pohádku pamatujete.

Doba pokročila, ze Smolíčka se stal sebevědomý chlap a spolu s jelenem měli prosperující domácnost. To ovšem vadilo jistým jezinkám a ty pak přemýšlely, jak se ke Smolíčkovi dostat a trochu mu pozměnit režim. Nejvíce jezince Šojdrové. A tak vymyslela plán.

Jednoho dne přišla ke Smolíčkově dveřím a začala naříkat:

„Smolíčku Pacholíčku, otevři mi svou světničku
Jen padesát sirotků tam strčíme
Jen co je ohřejeme, hned zase půjdeme.“

Smolíčkovi se zželelo sirotků, ale přece jen se zeptal zkušeného jelena. A ten, pod dojmem toho, co podobné jezinky provedly v jiných domácnostech, poslal Šojdrovou nejen do háje, ale kdo ví kam ještě. Protože mu bylo jasné, že u padesáti sirotků by to neskončilo a jednou otevřené dveře se už špatně zavírají. A protože u sousedů měli podobné starosti s podobnými jezinkami, domluvili se na společném hlídání svých domovů, aby další jezinky neměly šanci.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama