Volit od šestnácti? A co jako dokázali?

0

Nejsou to jen komedie z kategorie filmů pro pamětníky, spíš jde o filmy a podobná díla z doby pozdější, kde je občas ukázáno, jak to bylo za císaře pána a i později špatné, když v některých úřadech bylo vedení v rukou těch, co vedoucí místo získali jen výsluhou a nikoli zásluhou a schopnostmi. Většinou jsem s tím souhlasil. To není ta správná cesta.

Že se ale zase tak moc časem nemění jsem měl možnost poznat poměrně brzy. Zajímavý je pak také fakt, že věty na téma zkušenost, praxe a neznalé mládí vyslovovali lidé, co o věci neměli ani páru a jejich znalosti byly minimální, ač to tak mnohdy na první pohled nevypadalo. Definitivní hřebíček do rakve úcty k tzv. „starším“ a „zkušenějším“ přineslo první setkání s realitou podnikání. Bylo to vlastně ještě na vysoké, začínalo se podnikat a s kamarádem jsme měli možnost využít jeden prostor, který byl blízko náměstí malého okresního městečka, daly se v něm udělat výlohy, útulné posezení a cukrárna. Plánovali jsme totiž vyrábět zmrzliny. Měli jsme i projekt a potřebovali peníze na stroje. Od banky. To víte, dva kluci na vejšce moc při penězích nejsou ani dnes, natož v době, kdy se s podnikáním začínalo.

Nedostali jsme tehdy ani korunu. „Moudří“ úředníci, kteří měli „zkušenosti“ nás, kluky kolem dvacítky, sledovali s pobavením. Jakpak bychom chtěli podnikat, když je před námi ještě x let studia a o cukrařině nic nevíme? A co je to proboha za nápad, vyrábět kilové balení zmrzliny. Vždyť to by ani nikdo nekoupil… Raději kluci dodělejte školu a pak uvidíte. No viděli jsme. Ještě během studia se objevila Algida s jejich rodinným balením zmrzliny.

Tehdy jsem definitivně pochopil, že ti tzv. starší a zkušení jsou dvojího druhu. Jedni, jako třeba ti úředníci v bance, jsou jen obyčejní zaprdění neschopáci, kteří se bojí o svá místa a udělají vše pro to, aby mladé nějak brzdili. Díky bohu jsem potkával více ty druhé. Ty, kteří si vyslechli názor a nezřídka potvrdili, že se cítí obohaceni. Někdy se z nich stali i perfektní kolegové a nebo i přátelé. Pevně jsem vždy věřil že se časem stanu tím druhý a postupem času se snažím aby se tak dělo. Mohu-li soudit dle reakcí okolí a okolí samotného, asi se to i daří.

Bohužel ale dost často kolem sebe vidím ty první. Jejich tupost někdy až hraničí s nenávistí a jediné co je omlouvá je snad jen to, že už jsou prostě mimo realitu. O demenci nás ostatně poměrně dobře přesvědčil i autor jednoho článku na tomto webu, když ukázal nejen totální neznalost toho proč dnes mladí protestují, ale i to, že on zvládá už jen nálepkovat podle toho, zda má někdo nějakou psychickou poruchu a i to ostatně zvládá blbě. Škoda, dříve měl názory vcelku rozumné. Ještě větší kanón je ale jakýsi Taras, který provozuje blog, kde nalezneme podobné klenoty. Třeba zde a nebo zde. Tam už se domnívám, že může jít i o závažnou psychickou poruchu, dost možná i sexuologického charakteru a přiznávám, že pro pobavení si ty jeho imbecility čtu, byť se vlastně asi pasu na nemocném člověku.

To ale byly extrémy. Uvedené zcela úmyslně jako odstrašující příklady. Pravdou ale je, že jim podobné názory slýchám stále. A právě proto mě potěšil nápad nového předsedy hnutí STAN.

Nový předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan v sobotu odpoledne prohlásil, že jeho hnutí bude navrhovat přelomovou věc v právním řádu. STAN chce, aby se snížila hranice pro volební právo. Nově by tak mohli volit mladí lidé už od šestnácti let.

zdroj

Mrkněte se na diskuzi u zdrojového článku. Je zajímavé vidět to co dokonale znázorňují ony výše uvedené extrémní případy. Ti co s nápadem STAN souhlasí píší rozumně. Ti co ne se zmohou jen na posměšky a znevažování mladých. Chápu je. Nic nedokázali a najednou by mohli být ohroženi těmi, kteří jim to mohou vmést do tváře a nejsou dosud nikde a ničím vázáni. A přiznejme si – žit tu budou ti mladí. Mohou-li být trestně odpovědní, měli by mít právo i rozhodovat. Protože chytráci co si mysleli, že mají patent na rozum tu už byli.

Click here for reuse options!
Copyright 2019 Magazin Abeceda
    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama