Metanol. Schizofrenie na druhou.

0

Před pár dny běžel na ČT1 dvoudílný film Metanol. První díl jsem sledoval se zájmem přímo na televizní obrazovce, druhý pak s nemenším zájmem ze záznamu.

Odbočím. Když jsem hledal odkaz na ČSFD (viz výše) všiml jsem si, že hodnocení dvoudílné série je (v době přípravy tohoto článku) úctyhodných 83%. Vysoká čísla hodnocení na tomto serveru mi často naznačují, že skutečnost bude přesně opačná, ale v případě Metanolu je tomu jen tak napůl. Je to takové schizofrenní. Stejně jako celý film.

Filmovou produkci ČT poslední doby mám celkem rád. Není nepodobná stylu, který při své produkci používá HBO. Určitá šedost, ponurost a syrovost je vcelku dobře vystižená a použitá hudba atmosféru jen umocňuje. Rozhodně vizuál není tím, co bych, nejen Metanolu, ale celkově produkci ČT, vytýkal.

I herecké výkony našich herců nejsou vůbec špatné. Ano, na Oskara asi aspirovat nebudou, ale hovoříme tu o televizní minisérii, ne o životopisném velkofilmu.

Problém je v tom, že Metanol vlastně neví čím chce být.

Určitě by to byla perfektní oddychovka na nedělní večer u které můžete vypnout a pokud si odběhnete od obrazovky, nic se neděje. Děj je vcelku triviální ale poměrně vyvážený. Zatímco první díl se snaží o zobrazení cesty „řezání“ etanolu metanolem a cestu jedovaté směsi k zákazníkům náleven a stánků, druhý díl, sice poněkud chaoticky, řeší práci policistů.

Celé by se to určitě při troše snahy vešlo do jednoho celovečerního filmu a divák by nemusel zbytečně čekat na vyřešení, které zná.

A to je jeden z problémů Metanolu. Divák konec zná. Protože jde o příběh podle skutečných událostí. Otázkou tedy je, pokud není Metanol míněn jako oddychovka, čím tedy vlastně je?

Hraný dokument, životopis otráveného chlastu, memento, varování a nebo jen obyčejná agitka?

Obávám se, že to poslední. Jenže v takovém případě jde o hodně nepovedenou práci.

Když sleduji některý z filmů typu „modré porno,“ tedy něco co nekriticky staví na piedestal „hrdinou“ policii, vím o co jde. A v drtivé většině to ví i většina diváků. Hrdina, často zmítaný svými vnitřními problémy, jde neortodoxním způsobem po padouchovi. Jenže víme, že jde o fikci. Jistě se mnou budete souhlasit, že málokdo věří, že příběhy které vidí v televizi či na filmovém plátně jsou reálné.

Něčím jiným je však pořad, který se tváří jako popis skutečnosti. Navíc poměrně nedávné. Takto tvářící se film by měl, alespoň podle mého názoru, hledat problém a jeho zdroj. A nebo si najít jiné téma.

V Metanolu bylo několik sdělení. Pomiňme například vyobrazení právních zástupců jako jednu z největších překážek práce policistů, férového policajta, který si troufne lézt za obviněným do vazby bez přítomnosti jeho právníka a podobné nesmysly, které se možná divákovi líbí jako činnost správného chlapáka, který bojuje se zločinem. Pokud nezažije něco podobného na vlastní kůži. To je jakási povinná úlitba žánru.

Co mě zaujalo bylo něco jiného. Motiv. Ten byl, u pachatelů i obětí zcela totožný – touha po penězích a hloupost. Nespletl jsem se. Motiv uvádím i u obětí.

Pachatelé mají motiv jasný. Chtěli vydělat. V kombinaci s hloupostí a nevědomostí pak namíchali utrejch, který zabíjel. Úmysl zabíjet je zcela jasně mimo hru. Nebudete si zabíjet zákazníky. Oběti jsou na tom podobně. Chtěli levný chlast a nedošlo jim, že prostě na ceně něco nesedí. Jenže jim dojít mělo. Stejně tak jako pachatelům.

Jestliže ve filmu v závěru říká státní zástupce, že pachatelé nevěděli, ale vědět měli, měl dodat i to, že alkohol není žádným lidským právem a i konzumenti vědět měli.

Jenže to bychom objevili skutečného viníka celé causy. Tím je nejen snaha získat, ať již finanční zisk z prodeje a nebo úsporu při nákupu, ale i to, co tuto možnost způsobuje. Tím je fakt, že stát cenu alkoholických nápojů uměle zvedá o téměř 300 korunovou daň z litru čistého alkoholu. Bez ní by se podobné míchání nevyplatilo. A podobná aféra by nejspíš ani nevznikla.

Pokud by šlo o běžnou detektivku, pak by byla určitě dobrá, možná trochu zbytečně dvoudílná. Ale televizní divák, kterému je určena má pokračování asi rád a těší se jak to příští týden dopadne, i když nejspíš asi tak trochu tuší.

Poněkud se ale obávám, že nejen díky tématu, byl Metanol míněn spíše jako agitka. Řemeslně více méně dobře zvládnutá, ale pořád jen agitka a jako taková nestála za nic.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama