Dvě kuchařky

0

Našla jsem doma dvě kuchařky. Od stejné autorky se stejným obsahem. Jen jedna vyšla v roce 1905 a druhá v roce 2009.
Je dost zajímavé, že kuchařka obsahuje recepty které tvoří vcelku ucelený jídelníček na delší dobu. Příjemné je i to, že některé rady v ní obsažené se dnes moc neví a rádoby pro rodinu magazíny o nich neví nejspíš též.

Podívejme se tedy do knihy paní Anuše Kejřové s názvem „Úsporná kuchařka. Zlatá kniha malé domácnosti“ na pár rad a jeden recept.


  • Než počneš vařit, pomysli, co vařiti budeš, abys nedělala jídel, na které je času dosti a jídla, která se měla dříve vařiti neb péci, nenechala na dobu pozdější; byl by oběd zkažený (maso tvrdé atd.)
  • Při dobrém promyšleném a jednoduchém obědě možno chvíle dopolední věnovati zašívání, žehlení a jiné práci.
  • Při vaření nezapomínejme na oheň, udržujme mírný oheň (při zavřených dvířkách), aby se nám vše pomalu vařilo, peklo.
  • Řádně zatopíme teprve, když je potřeba k červenání pečeně. Škoda paliva plýtváme-li jím zbytečně.
  • Stane-li se nám již ta nehoda a něco se připálí (buď zelenina nebo cibule) rychle to dejme na jiný kastrol, sebeřme s vrchu to, co není černé, spálené, přidejme k tomu kousek nového omastku a dejme zaškvířiti; pak teprve podlijme.
  • Podlité maso s připálenou cibulí, zeleninou, by bylo hořké a tím celá pečeně, omáčka zkažená.
  • Při vaření nechme hrnce poklicemi přikryté, aby se zbytečně nepařilo a vše rychleji vařilo.
  • Je-li pečeně dříve upečena, než ji máme dáti na stůl, přikryjeme ji poklicemi neb druhým pekáčkem aby neoschla.
  • Nikdy omáčky při pečení nedělej přespříliš mnoho, neboť pozbývá chuti, vždy jen tolik kolik jí k podlití potřebujeme.
  • S pekáčů vždy usazeninou šťávu seškrábejme, ta dodá omáčce té nejlepší chuti.
  • Do některých omáček k hovězímu masu. k zadělávanému, do polévek, dává se jíška.
  • Úsporná jíška je z loje, ale hleďme si vždy lůj doma vyškvařiti.
  • Jíšku za stálého míchání dozlatova uděláme; je-li ji málo bývá omáčka nechutná.
  • Jíška v omáčkách musí se hodně povařiti, není li dosti povařená, jest syrová, není hladká.
  • Bledou jíšku děláme na zadělávané maso z másla; tato musí býti mastnější.
  • Maso hovězí nekupujme sytě červené, je čerstvě poražené a bývá tvrdé; nejlépe když nějaký den leží, je pak křehčí.
  • Chceme-li mít dobré maso, dáme je vařiti do vařící vody a opačně, chceme-li míti hodně silnou polévku, dáme je do studené vody vařiti.
  • Nejlepší maso na polévku jest od špičky, péro; tučnější pak přes žebra, z kýty je maso sušší, hodí se spíše na pečeni.
  • Maso hovězí nesmíme příliš práti, neb je tím ochuzujeme o výživné látky; stačí tedy, opláchneme-li je rychle.
  • Telecímu nebo vepřovému oprání vodou neškodí.

Bramborová polévka
 
V receptu je odkazováno na zbylou polévku. V knize je totiž součást jídelníčku a tento recept je na pondělí. V neděli byla kachna a drůbková polévka.
Typ receptu: polévky
Kuchyně: česká
Ingredience
  • 6 velkých brambor
  • 3 dkg másla
  • 1 lžíce mléka
  • sůl
  • pepř
  • petrželka
  • muškátový oříšek
Postup
  1. Do horké vody dáme vařit asi 6 velkých okrájených a rozpůlených brambor, osolíme, a když změknou, scedíme z nich vodu do hrnku.
  2. Vařečkou je s kouskem másla a trochou mléka utřeme na jemnou kaši a přidáme na ni zbylou polévku i onu vodu z nich scezenou.
  3. Polévku okořeníme trochou muškátového oříšku, pepře a petrželky.
  4. Polévka musí být zahoustlá; nesmí se dále vařit, jinak ztrácí na chuti.

 

 

Click here for reuse options!
Copyright 2017 Magazin Abeceda
    Na běžný článek si asi netroufnu. Ale proč se nepodělit o nějaký ten recept. Přítel říká, že to dělám tak, že to zvládnou i muži. Ty recepty. Tak snad zachutná.
    Reklama