Čtěme Bibli, tam to všechno je aneb Matouš 24

9

Čtěme Bibli, tam to všechno je. Tato slova zaznívají v úvodu písně David a Goliáš od V+W+J.

V Bibli a v písmech evangelistů je toho opravdu mnoho. Například takový Matouš v kapitole 24 zapsal toto:

  1. Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu na chrámové stavby.
  2. On však jim řekl: „Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“
  3. Když seděl na Olivetské hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“
  4. Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
  5. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat ‚já jsem Mesiáš ‘ a svedou mnohé.
  6. Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec.
  7. Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech.
  8. Ale to vše bude teprve začátek bolestí.
  9. Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.
  10. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět;
  11. povstanou lživí proroci a mnohé svedou,
  12. a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.

Celá kapitola samozřejmě ještě pokračuje dalšími verši, ale ty jsou už příliš náboženské a pro mnoho lidí nepřijatelné. Je až prorocky děsivé, že se podobné věci dějí právě dnes.

    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama
    • Petr Pelikán

      Jak aktuální je to o kapitolu dál:
      31Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;

      32a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,

      33ovce postaví po pravici a kozly po levici.

      34Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.

      35Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,

      36byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘

      37Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?

      38Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?

      39Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘

      40Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘

      41Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!

      42Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,

      43byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘

      44Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘

      45On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘

      46A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“

      • Anna Šochová

        Přemýšlím v těchto dnech o různých informacích, názorech, debatách. Když nevím, kde je to správně, chytám se základních věcí: to nebo ono by se nemělo dít, správné je tohle. Dát najíst, napít, ošetřit… Dneska se probírá, jak hnusné je v médiích citové vydíráni utopeným Ajlanem. Copak se to stalo schválně, copak byl jediný? První? Jen si ho někdo všiml, zjistil jméno, ukázal na něj, není jen číslem v počtu desítek lidí, zemřelých při cestě po moři jako dřív.
        Základním faktem je tragédie a věčná výčitka pro otce, že mu nedošlo, jak nebezpečná taková cesta za snem je. Sice se prý snažil člun ovládnout, ale podcenil fakt, že jsou všichni neplavci, bezmocní… Nebo ti udušení chudáci, strašlivá smrt.
        Naopak dost diskutabilní je hysterie kolem čísel na rukách. V zoufalství a nedostatku prostředků vzali policisté fixy, aby předešli zmatkům, aby se rodiny náhodou netrhaly. Neměli holt předem objednané pásky a pod., což se rychle napravilo – ale svět “zajímá” (tedy udělalo se z toho cosi senzačního) analogie s koncentráky. OW u sebe na tohle téma mluvila dost jasně. Co kdyby se místo křiku někdo prostě ptal, proč? Proč ne jinak? Jak je policie připravená atd.
        Dobře citujete, Vy i Pan Bavor. Nejde ani tak o zdroj (tu a tam by se někdo ušklíbl, že se cituje Bible), jako o potřebné nabádání a připomínání základů, kterých se máme držet, bez kterých jsme jenom vlastní karikatury.

        • Petr Pelikán

          Tento týden jsem se bavil s mojí kolegyní v práci a velmi dobrou kamarádkou právě na téma uprchlíků. Zmínila v našem hovoru jeden velmi zajímavý aspekt:
          “Místo narození nemůže a nesmí být privilegiem. Nikdo si ho dobrovolně nevybral.”
          My bereme často spoustu věcí za samozřejmost. Z celé společenské diskuse na téma uprchlíků je cítit velký strach z neznámého. Strach z nekalkulovatelných konsekvencí. Hovoří se o obavách ztráty našich evropských hodnot v důsledku imigrace a podobném. V tomto kontextu je z mého pohledu nejen nutné, ale i podstatné poukázat na skutečnost, že původem našich evropských hodnot, červenou nití, která opodstatnila a ovlivnila vývoj naší evropské společnosti a kultůry, je právě Bible. V současné společenské diskusi na téma uprchlíků ale právě na tyto naše hodnoty, o které máme strach, kterých se nechceme zříct – humanismus, demokracie, rovnoprávnost lidí bez ohledu na jejich původ, barvu pleti, sociální postavení či vyznání – šlapeme celýma nohama. A zároveň zapomínáme, že i naše evropská společnost vznikla na základě migrace. Kážeme vodu, ale pijeme víno. Všichni si jsou rovni, ale někteří jsou rovnější.
          Citáty z Bible jsou oblíbené – má to svůj důvod. Jste spisovatelka, proto dám na zamyšlenou následující – každá dobrá kniha má hlubší pointu. Křesťanská Bible, která je podkladem našich hodnot, ji má také – je knihou naplnění, naděje a milosrdenství.

          • Anna Šochová

            Je také knihou varování. Ukazuje, jak hluboce lidskými byli všichnio před námi. V tom dobrém i zlém. Ráda čtu – a také polemizuji o obsahu – se sobotní dopisy V.Fürsta. Objevuje mi různá hlediska na Davidovy a další žalmy.
            Na školách jsem vždy úspěšně remcala proti výkladu dějin sociální práce jako převratném křesťanství, co se týče lásky k bližnímu. A co Samaritán? To je mnohem hlubší, protože v kmenové společnosti byl příslušník jiného kmene a národa nehoden pozornosti. I proto se mu dostalo přízvisko “Milosrdný” a Ježíš se už měl kde učit… Protože Bible je knihou historie, byl do ní ten příběh zařazený ne pro svou výjimečnost, ale pro sílu, s níž souhlasili zapisovatelé. Prostě tohle mezi lidmi už bylo a fungovalo. To, oč se dnes hádáme, nakolik je racionální, praktické či nebezpečné.

          • OW

            Bible je místy dost hororové čtení.
            Hlavu si mohu ukroutit nad militantními věřícími – vyznavači moniteismu. Jistě se shodneme, že základy položili Židé, nakonec Starý zákon je společný judaistům i křesťanům a i muslimům. Nikoli však již ochota se na společných kořenech víry shodnout. Nechci být hnusná, ale jen u křesťanů – tolik rvaček a hádek a poprav pro ten pravý a správný výklad Písma mezi jednotlivými křesťanskými sektami. Ééééé, co to melu, církvemi. Jen zde, v Čechách, jsou oficiálně evangelíci, katolíci, pod obojí, pravoslavní a mám pocit, že už i jehovisti a adventisti dostali oficiálního uznání. Ano, dějiny Evropy psala Bible. Protože ve jménu Bible se páchaly (a stále páší ) ty největší prasárny.
            Osobní zkušenost s katolickou charitou. Pomoc bližnímu na prvním místě, jak jinak. A taky všichni jsou děti boží, tvrdí ve svých propagačních materiálech. Inzerovali, že potřebují blba, co by za méně než minimální mzdu rozvážel obědy nemohoucím a seniorům a u toho jen tak za pochodu a mezi řečí dělal klientům vrbu. Jsem děvče osvalené, práce duševní a ani fyzické se nebojím, každý odškrabaný týden k důchodovému zápočtu dobrý, auto s velkým nákladovým prostorem mám, kdyby třeba bylo potřeba, řídím ráda, řídím dobře, řídím dlouho. Neviděla jsem jediný důvod, proč bych se o místo nemohla ucházet. Zkrátím to. Místo bylo jen pro případného člena klubu. Jsem nepokřtěný polyteista.
            Mimochodem, Korán je muslimský ekvivalent křesťanského Nového zákona. Svým způsobem taky Bible. A jak se kluci muslimanský mydlí v Jeho Jménu vesele mezi sebou, o to, čí výklad nepsaného je ten správnější.
            Problém není Bůh. Problém je fanatismus.

            • Anna Šochová

              Ano. Problém je jak fanatismus, tak moc a prachy. Ostatně Mohameda učil křesťanský mnich. Také jsem nekřtěná, nicméně s faráři (i biskupy) komunikující. Také mám s charitou a křesťany zkušenosti, obojího druhu. Proto radši koukávám po člověku, ne po škatulce.

            • Petr Pelikán

              Velmi, ale velmi moc se mýlíte ve svém úsudku a protiřečíte si – to je ale důsledek paušálního odsouzení. V jednom Vám dám za pravdu – problém není Bůh. Problém je fanatismus.
              Pokud je Vaše téze výše pravdivá, pak se Vás ptám, ve jménu které Bible vraždili Hitler a jeho nacisté? Ve jménu které Bible vraždili Stalin a jeho bolševici? Ve jménu které Bible padala gilotina? Ve jménu které Bible se konala pražská defenestrace, bylo popraveno sedmadvacet “českých pánů” a vedla třicetiletá válka? …………………………….
              Možná se dostanu k rozsáhlejšímu komentáři během týdne.

            • OW

              Nepausalizuji. Jistě, dopoustim se zkratky. O velkem mnozstvi souvislosti si myslim, ze jsou natolik obecne zname, ze je nezminuji. Nemyslim si, ze bych si protirecila.
              Rada si delší povídání prectu, ale myslím, že aktuálně máte díky široké naruci Frau Merkel práce nad hlavu. Sama však nevidím valného významu v pokračování diskuze. Shodli jsme se na faktu, že problém není v Bohu (nebo obecněji v idei), ale ve fanatismu.
              Stejně tak se asi shodném, že Kniha (jedno jestli Bible celá a nebo některá její část, to samé platí pro Korán, Talmud, Manifest…) je nevinná. A zneuzitelna. Jsme opět u fanatika s charismatem, který dokáže zmanipulovat dav, vhodně zvoleným veršem si z?legalizovat své řádění.

    • OW

      Chichi, Matouš….
      Aby černobíle vidící technici dokázali ocenit, nebo aby alespoň slyšeli, že něco jako krásno existuje a že živit se je možné i tak, že zavřu hubu a mám uklizené pracoviště, jsou jim přednášky matematiky a jejích odnoží a podvětví sem tam ředěny vhledy do filosofie, psychologie a podobných neexaktně měřitelných oborů. A aby přednášky nesloužily jen jako čas vhodný k dospání se, tak musí být na příslušnou katedru odevzdána minimálně písemná práce na vybrané téma a z pohledu a v rétorice daného předmětu. A tak jsem do filosofie odevzdávala referát s nadpisem Blahoslavení chudí duchem.
      Bavore, promiňte, ale Matouše mám na věky spojeného s tímto listem. Není to z mé strany výsměch. Jen vzpomínka z rodu nesmazatelných.