Dvojka nesudá

5

Ve škole mě naučili: a² + b² = c².
Pan učitel čestně zmínil, že některé objevy ani nebyly pana ze Samosu.
Každopádně Pythagoras byl chytrej chlap. Učil se, cestoval; učil se, diskutoval; zobecňoval a ověřené znalosti předával dál. I ty, co se mu nehodily (iracionalita). Ústně.
Z jeho školy (i dalších) by dnešním učitelům hráblo a štrasburský soud by nestíhal vyřizovat stížnosti demo-liberálností potrefených rodičů.
Pět let sedět, mlčet, koukat, poslouchat…
Neoznačovali je tenkrát jako sekty, řehole nebo soukromé.
Použil slovo filozofie poprvé ve století, kdy se narodil Konfucius nebo Buddha. Moc jsou si Pravidla (viz Zlaté verše), Desatero, učení Sedmi mudrců nebo Lao Ć podobné. –
Dnes by, chlapec, pořádal přednášky max na “Dnech otevřených” dveří” v Bohnicích…
I když – jsouce realista, hádám, že by spíše na žebříčku Nej zabral fleka vedle Helúa.
Zpátky do minulosti.
Abyste si o Pýťovi nemysleli, že byl úplný trotl, osvěžme si, laicky, pár reálií a faktů.
Žádná věda nestála samostatně. Učení bylo komplexní. Cestovali, měnili si znalosti a vědomosti.
Hádali se. Rozumovali. O Všem. Příčinách a následcích. Motali jedno s druhým. Naštěstí.
Pythagoras nejedl luštěniny a neznal Nulu.
Byl přesvědčen, že číselné vztahy jsou základem Harmonie – Kosmu.
Jednička – monád. Jsoucno, Bytí … Život. (pra)Otec
Dvojka – přechod, polarizace … (pra)Matka
Trojka – konečně první pravé číslo. První Liché. … k rodince přibyl Syn.
Čtyřka – Holka. Dcera .. první Sudé číslo. Logicky.
Monád stojí nade vším, není ani lichý ani sudý. Obojetný.
Vždyť když jej přičteme k lichému dostaneme sudé a naopak ..
Dvojka, mamča, přeci nemůže do toho až tak mluvit. (zato je první Prvočíslo)
Když se dají děti dohromady, to je zpěv!
Uhádli jste; i v sedmi základních tónech má první Matematik prsty, a to měl jen jednostrunnou loutnu.
Et cetera, etc..
Totiž – blbnu – A tak dále, atd., atd…
Co bychom znali dneska, kdyby hrál na harfu??

PS: dopředu upozorňuji, že vím, že Pythagoras na prvočísla nehrál; jsem v tom Dvojku nechtěla nechat tak opomíjenou …

Píšu o tom, co znám, potkávám a vidím. Je mi dost, abych se nebála říkat i nemilé věci. Ne však tolik, aby mě přestaly fascinovat maličkosti.
Reklama
  • Pavel Machata

    Teda, Vy jste ale philosof! I Sókrates by se mohl stydět! 😀 Nevím, jestli bych Vás chtěl mít doma! :-DDD
    Ale jednu výtku bych měl, mám totiž takovej dojem, negúglím, dává mi to cit:
    Možná se pletu, ale není “jsouce” množný číslo? Nemělo by tam bejt “jsa”? 😉

    • Jolana J

      a krom toho – Matika opravdu nemusí být nuda 🙂 Zajímavé je, že děti (dokud je “nezničí” rodiče a školy) s ní vychází dobře – přirozeně. Moment. je nej-zajímavé učení s prof. Hejným – a dokonce Klaus ml. “umí” přitáhnout 🙂

      • Pavel Machata

        To je děs a běs. Vaši odpověď jsem dostal mailem, tady ještě není… 🙁
        To o tom přechodníku. Máte pravdu, matika je určitě úžasná, když ji někdo chápe a hoví. Vlastně všechno se dá nějak vyložit matematicky.
        Ale já z nich nejsem, čísla beru jako nutný zlo a do matematiky to má daleko….

        • Pavel Machata

          Já mám zase rád (a pokaždý si to musím pořádně rozmyslet, než to napíšu, furt a furt se mi to plete – Sam Hawkens – Vinnetou, Sam Haskins – báječnej fotograf a Stephen Hawking – vědec) posledně jmenovanýho. Je totálně paralyzovanej, ale mozek, ten teda MÁ, a jakej. Hlava mi to nebere, ale zajímá mě to.

  • Anna Šochová

    Tahle matika je příjemná i mně 🙂