Foniatrie

4

Na foniatrii jsme taky byli.

Nemyslete si, probojovat se k volnému termínu není jen tak.

Mají “přeplněné narváno”. Do chvíle, kdy se osobně přesvědčíte se o nepravdivosti rozhledem v prázdné čekárně. A to po čtyřiceti minutách čekání než se objeví kdokoli s klíčem.

Úskalím, co jsem musela přeskákat, byste nevěřili.

V telefonickém hovoru se 3x (TŘIKRÁT) zeptám – a počtvrté, pro jistotu, ujistím o rozsahu služeb na Ušním oddělení. Po příchodu zjišťuji, že jsme si asi? nerozuměly. Dostává se mi přednášky o rozdílu ve vyšetření sluchu a foniatrií.

mimochodem – sluch: Sluch má syn v pořádku. Naprostém. Já to vím, ale doktorce zjištění evidentně udělalo radost. Zdraví k lékaři běžně nechodí.

Stárnu a přestávám být ostražitá. Jinak bych se stejné chyby nedopustila podruhé. Mea culpa. Optimisticky stále doufám, že vyhledávání nefunkčních idiotů modelů se věnuje taky někdo jiný.

S papírkem v ruce, obsahujícím nejzákladnější kartografické údaje, jsem obešla pár (šest) míst. Zjistila jsem, že málo objektů se obtěžuje opravovat zveřejněné info.

Sídlo firmy, telefony a provozní ordinační době. Chápu, proč tolik lidí bloumá městem.

Dočkali jsme se. (tři měsíce je skvělý výkon; od pacientů)

Změřily mu sluch. Testy pro dospělé. Neb umí mluvit. Sluch dobrý až výtečný. Rozezná 6-7 slov z deseti na rizikové hranici. Porozumění se až tak nekontroluje. Neb je malej.

Měla jsem se probrat dřív a z týhle diskotéky odskotačit první.

Paní doktorka s bestijou laskavě promluvila. Já mlčela.

Kdo by počítal pár pokynů?

zaujmout správnou pozici (pootoč se bokem = záda k zeleným dveřím, zakryj ucho = dej prsty jako když jede vlak – néé oba, jeden, levý; opakuj po mně = říkej nahlas, co slyšíš – nemusíš říkat všechno, stačí slova po paní doktorce, a ne, nevadí, když se netrefíš správně.) Povel:”na druhou stranu” si obraťte sami.

Překvapení!!

Sluch, tak sluch má v pořádku. Sice – nějaké drobnosti, ale …

Můžu být ráda – slyší výborně, vnímá více než my, a proto na řeč se musí soustředit zvlášť. Důvod, proč občas(?) nerozumí. Nemůže se najednou soustředit a zároveň správně “zařadit”.

TWL – já, trubka, čekám přes tři měsíce, aby mi odborně zopakovali, PROČ tady jsem.

Uzdravení?

Matka:

Mno, dysfázie, nějaká, tam je. Rozhodně. Ale Slyší (zřejmě nové zaklínadlo). Jinak – to víte, já nejsem odborník na autismus. Nemůžu (=nebudu) se k tomu vyjadřovat. A VY jste mi zprávy z předchozích vyšetření nepředala. (nepředala, pravda. Nepředala, páč je – přes rok – marně páčím z mudra, který bez varování ukončil praxi). Pracujte na dysfázii. Snažte se.
Dítě: o slyšitelný rozdíl vlídnějším hlasem

“Nic si z toho, co říká máma, že někdy nerozumíš, nedělej. Jsi hezký a šikovný kluk. VŮBEC se neboj se zeptat znova, třeba dvakrát nebo třikrát, když se Ti bude zdát, že něčemu nerozumíš. (rozdílu mezi mladí-mladík, pasy-pásy, bodá-podá)


Foniatrie(z řeckého slova phoniatria) je lékařským oborem, který se zabývá vyšetřováním sdělovacích funkcí člověka, čímž jsou: lidský hlas, řeč a sluch, ale také léčbou jeho poruch a rehabilitací.

Píšu o tom, co znám, potkávám a vidím. Je mi dost, abych se nebála říkat i nemilé věci. Ne však tolik, aby mě přestaly fascinovat maličkosti.
Reklama
  • Anna Šochová

    Je dobré, že paní doktorka nadále žije. Možná i někomu pomůže a Vy místo arestu můžete trpělivě naslouchat opakovaným otázkém svého synka, dbalého rad odbornice 🙂
    Hm, nepotěšila jsem Vás :/

    • Jolana J

      Nepotěšila. Problém je, bohužel, daleko hlubší. Co já – já vím, že si ze mne prču nedělá (má se rád). Jenže – vysvětlujte učitelstvu, zvlášť když prostě nedostane “papír” :/ Takže je: “nepozorný, nepečlivý, zesměšňuje…” ..

      • Anna Šochová

        Pokud by byly učitelky samy dost na výši, papír by nepotřebovaly. Věděly by, chápaly, poznaly. Tak jako zkušená zdr.sestra uměla do doktora šťouchnout a poznamenat cosi, co otočilo jeho mylné diagnostikování. Taky dřív, než viděla papír…

        • Jolana J

          Na jednu stranu máte jistě pravdu. Na straně druhé – problém je, co se učitelů týče – i s “nadřízenými”. Pro “jinou” klasifikaci nutno mít podklady, jinak se vystavují (nebo i škola) kritice a postihu. K těm dospělým – já vlastně částečně chápu, že “nerozumí”, kde je problém. Brouka vidí cca 45minut – synáček kývá, pokyvuje, nebo se nudí (má hezkou poznámku :D). Jednou za čas se trefí anebo projeví znalosti nad průměr – a je to v zadeli. Poněvadž “předtím to přeci věděl!”. zvl. když i tatin, coby normál, občas nechápe :/