Jak jsem neuklízel Česko

2

V dobách vlády jedné strany, kdy všechno patřilo všem, jsem na tom společném docela rád pracoval.

Byla to totiž docela zábava, většinou spojená s nějakou tou svačinkou a i práce se nějaká udělala. Většinou právě tolik, kolik bylo potřeba. Hnidopich mi sice namítne, že jsem na ty akce býval nahnán a donucen, ale to já přece vím. Jenže i přesto se zde vždy sešla parta lidí, kteří si dokázali každou akci zpříjemnit. Třeba různými legráckami, případně ohýnkem a buřtíky s rumem na zakončení. Takže jsme se těm různým brigádám ani nebránili. Prostě se ten den nešlo na nějaký výšlap, případně se nesedělo doma, ale šlo se budovat tu vodovod, tu školku, případně se prováděl úklid v obci.

Jak je známo, tak Čas oponou trhnul, všechny brigády byly prohlášeny za mocenskou tyranii a začaly se uplatňovat nové normy. Jednou z nich je i ta, že nic není všech, ale vše má svého vlastníka.

Nu budiž. Pomíjím, že i za mé účasti budovaný kulturák dnes vlastní soukromník s obchodními aktivitami, školka byla zrušena a nahrazena Hernou, popřípadě obchod byl dávno před příchodem Řetězce uzavřen a objekt neudržován chátrá. Ostatně už to není moje, už to má vlastníka a tomu to chátrá. Moje ruce už to dávno nebolí a srdce zatvrdlo.

A stejné je to i s oním úklidem. Vše má svého vlastníka, tedy i pozemky. Nu, nechť si vlastník na svém pozemku uklidí. Já mu to uklízet nebudu.

Vlastně částečně budu, protože si uklidím kolem svého domu a tím budu uklízet také na obecním, ale nebudu to nikde vykřikovat a uklidím si tehdy, kdy to bude vyhovovat mému volnému času. Organizované akce podobného typu jsme si přece užili za vlády jedné strany a byla to tyranie moci.

Proto jsem neuklízel Česko.

Click here for reuse options!
Copyright 2015 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama
    • Anna Šochová

      Já neuklízím Česko, protože někoho něco kouslo a začal vymejšlet. Udělala jsem si radost, že jsem vyčistila kousek lesa, už když sešel sníh. Odskočím si tam vždycky na pár hub a nechce se mi přitom klejt, že zas nějakej debil… Je mi líto i zvířat, co se snaží z igelitů vykousávat dobroty. No a protože dost separujeme, stejně nemáme moc odpadků, co by plnily popelnici 😉

    • 747

      Nevadilo by mi ani dnes se zúčastnit nějaké organizované uklízecí akce, ale jejich pořádání není většinou přiliš viditelně zpropagováno a když už se o nějké dozvím, koná se v těch nejpitomějších termínech.
      Tak vytrvale uklízím kolem svých plotů – ano, na obecních a dokonce i sousedových pozemcích, protože to já se na ten svinčík nechci dívat a protože vím, že sem rozhodně žádná čistící úderka nepřijde.
      Vadí mi ovšem fakt, že živíme z daní armádu povalečů na sociálních dávkách a přesto stále projíždím neuvěřitelně špinavými ulicemi, kde se po mezích válí odpadky od obalů dětsích pamlků až po koberce, matrace nebo televize. Kde jsou všechny ty zelené mozky, co se dovedou sejít na pochybných demonstracích proti kdejaké užitečné stavbě, ale na obyčejný lidský svinčík je jim líto sebemenší námahy?