Je správné zastřelit učitelku?

22

V minulém vydání zde byla rozpoutána zajímavá debata pod článkem Hrdost. A byl jsem upozorněn i na zajímavý článek, který jsem si musel složitě překládat. Vyšel totiž na švédském portálu Expressen a píše se v něm o tom, že děti v jedné švédské školce se povinně účastnili pochodu gayů West Pride.

Poměrně silně pochybuji, že se děti v předškolním věku dobrovolně rozhodli k účasti. Neskonalou tupost zaměstnanců školky pak prezentují některé jejich názory.

Například

Každý den mluvíme o lidské důstojnosti, že nezáleží na tom, jaká sexuální orientace nebo barva pleti, které mají. Chceme vyzvat každého, aby byl jiný a povzbuzovat a podporovat v tom děti. Děláme to 365 dnů v roce.

Všechny naše děti to chápou.

zdroj, volný překlad autor článku

Nejsem si skutečně jist, že zrovna takový přístup k výchově dětí je nejlepší. Ty děti z toho totiž rozum evidentně nemají. Stačí se podívat na fotky.

Nevím, zda bych učitelku, která by k něčemu podobnému nutila mé dítě, rovnou zastřelil. Ale při své povaze si jsem s velkou pravděpodobností jist, že bych udělal něco, za co se dává podobný trest.

A víte co? Myslím, že bych nelitoval. A co vy? Líbily by se vám podobné fotky vašich dětí?

(snímky se po kliknutí otevřou v plné velikosti)

Click here for reuse options!
Copyright 2015 Magazin Abeceda
    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama
    • 747

      To je k zblití. Výchova k pokrytectví a lži. Jako za socíku.

      • Jolana J

        to je “demokracie” 😉 Stejně (blbě) patrně vychovali i pár generací předešlých – soudím podle toho, že panučky nikdo nechytil pod krkem.

        • Pavel Machata

          Vy asi myslíte “souučky”, že jo?! 😀
          My měli na základce takovou bezva úču na výtvarku, hodně mi dala, hodně jsme si povídali a prohlíželi knížky vo architektuře, učili se míň obvyklejm technikám… Tak tý jsme říkali “paňčeličko”… (“potichu”, to dá rozum, aby to nějaká kjáva soužka učitelka neslyšela!) 🙂

          • Jolana J

            nejen učitelství – celý “podivný” systém, který by nám prý měl být vzorem? K čemu – aby v pořadech pro škvrňata – a myslím fakt škvrňata – do 11 let – ukazovala paní moderátorka živě porod?

            • Pavel Machata

              No, tak tomuhle bych se zrovna nebránil…
              Je to Příroda, jakkoliv možná “eklhaft”. Dceru jsme nevychovávali na čápech a vránách, ale že se dítě narodí mamince z bříška, když se maj tatínek s maminkou rádi. Se ví, že detaily jsme přidávali postupně a uvážlivě, vzhledem k věku. A 11 si myslím, že by už dítě mohlo vědět. Zrovna totiž v 11 to moje dcera “dostala”, už jsem to psal, jestli tady nebo jinde, to po mně nechtějte vědět:
              Jeli jsme na koloprázdniny a čekal nás “Štěchovičák”. Kopec přes 3km dlouhej a pěkně strmej. Kola naložený, na 14 dní voblečení, stan, něco k jídlu, vostatní serepetičky a tak.

              Šlapala srdnatě, vobdivoval jsem ji. A když to nešlo, slezli jsme, a tlačili pěšky. Trochu si ke konci stěžovala (ale malinko), že ji bolí břicho, to je fakt, ale v poho, vodpísknul bych to, ale vona chtěla dál. Dorazili jsme na Slapy, rozbili tábor a čekala nás pohoda s vejletama po vokolí. A následující den po ránu vylezla ze stanu s nezapomenutelnou větou: “Tati, já jsem to asi dostala”. Věděla totiž, vo co de. To si pište, že jsem měl chaos, ve stánku vložky neměli, lítal jsem po kempu a prosil, až jsem sehnal. Ale veškerý koupání a 14 dní pohody v prdeli….

              Nejlepší na tom bylo, že jsem jí nabídnul ať zůstane a počká, že na kole dorazím do Prahy a vemu auto a vrátím se pro ni. NE. Chtěla se vrátit spolu, na kole.
              Zvládla to a skvěle.
              Jak by to zvládla, kdyby netušila?

            • Jolana J

              Sendy – nejsem puritán. Ale – nechci, aby stát (potažmo “demo” a “chytrý”) rozhodovali o tom, kdy k jakým informacím dítě přijde. Už jen proto, že každé je jiné. (věřte mi, že vím o čem mluvím).

              Tahat děti na demonstraci – anebo v pořadu typu “kouelná školka” promítat živě porod – se na mně nezlobte, ale FUJ. Jednak dítka ani nechápou, která bije – a to, že umí vyslovit vagina a pyj nepovažuju za důkaz “suprdemovýchovy”. Za další (nechávám si pro sebe, že porod je podle mého věcí soukromou, tudíž ani nahrávky nevlastním a nechci – ale každého věc) – zkuste příchod na svět pustit dospělým – vsadím se, že bez sebe nadšením nebudou. Ono totiž bez toho citového “zapojení” zúčastněných – je to stejné jak procházka po patolce. (a to tam aspoň exponáty neječí). Nehledě k tomu, že při tomhle stylu výchovy jaksi vůbec mizí city a vztahy, úcta k lidskému tělu, pocitům, empatie… PS: víte, že synek chodí na církevní – jeho znalosti anatomie (reálné) a rozmnožování atp. zcela převyšují znalosti nejen vrstevníků – přesto bych si nikdy nedovolila tvrdit, že všichni Musí vědět – teď, hned, natvrdo …

            • Pavel Machata

              Jolo, rozhodně bych si nedovolil o Vás pochybovat! 🙂
              Ale znáte to – každá, i sebelepčí diskuse nutí jednoho (nebo dva? 🙂 ) ke zkratkám. Není čas, mlíko na plotně, děti natíraj psa na zeleno… Přestože mám rád diskuse zdejšího typu, není nad normální pokec. Snad proto jsem asi historicky největší osobní “znalec” bejvalejch diskutérů z RX. Bylo jich okolo dvaceti, se kterými jsem se z vlastní iniciativy setkal…
              Ale zpět: rozhodně jsem nemyslel, že by v osnovách pro pátej ročník ZŠ mělo bejt zakomponovaný “povinný shlídnutí filmu o porodu s detajlama, určenýho pro 1ní (taky hezkej “novotvar”, poměrně často se objevující v diskusích, nedalo mi to! :DDD) semestr na LF”! 🙂
              Ale ta možnost, ta by bejt měla. Přístup k informacím, samozřejmě diferencovaně, s rozhodujícím právem veta v rodině. A víte, že to tak nebylo vždycky.
              Ostatně, přesto si myslím, že je lepší, když dítko shlídne odbornej, “vědeckej” film, nejlíp s následným odborným výkladem a diskusí, než když si pokoutně shání informace od kamarádů a na netu. A že si shání, o tom si nebudeme nic nalhávat! 😉
              Ale jak jsem psal, začít se musí právě už v rodině, postupným “uvolňováním” informací, založenejch na realitě. Protože si umím (no, umím?) představit ten “náraz” a psychickej šok, když dítko, přísně “odkojený” na čápovi, zjistí hned a naráz, jak se vopravdu věci maj…
              Vono je to vlastně stejný, jako s tím Ježíškem – dokud to jde, je to prima. Jenže, donekonečna se to tutlat nedá, ale je potřeba po kapkách. “Jednou ranou”, čista z místa, to je prasárna…

            • Anna Šochová

              Vzhledem k vlastním zážitkům s “výchovou” a výchovou jsem pro, aby základní informace včetně anatomie děti znaly kolem 12. roku věku. Porod jako takový bohatě stačí kolem konce základní školy. Tedy ty dokumenty. Po dvanáctém roce už to děti berou se studem nebo poznámkami, předtím ještě celkem zvídavě a “vědecky”. Platilo to tedy tak ještě před 15.lety, nevím, jak přesně s tím zatočil FB a internet vůbec. Asi bych tedy onu klasickou hlubší informovanost posunula k desítce, ovšem to, že téma není tabu, by měly děti vnímat odjakživa. jsou i hezké návody pro předškolááky, co nemusejí být anatomicky vyčerpávající. V devítce jsme měly skvělou učitelku na péči o dítě a ta nám toho dala dost, včetně “nadstavby” o strachu a nadějích a náročnosti…. Citlivě i otevřeně.

            • Jolana J

              dítě škrábe brambory (se v mládí naučí..) tudíž mám tak akorát čas si pokecat :DD My v podstatě nejsme ve sporu. Souhlasím totiž s Vámi, že rodina hlavně … Problém těchto “demos” vidím v nucení “zdělání” i tam, kde je to ještě mimo – zdůvodnění “maj právo na info, jsou rozumné …”. Že se fakt pro předškoláky pouští pořady patřící na půdu anatomie mi kúl nepřijde. Jak píše Witch – problém je i v tom, že si všichni myslí, jak díky sítím jsou dítka informovaná – a vono néé. Protože – všichni se hihňaj, každej vo tom mluví – ale nikdo se pořádně nezeptá, aby nebyl za idiota a trubku… a pak vám 14letá (taky jsem viděla, heč :D) sdělí, že otěhotnět lze i při orálním sexu anebo – druhý extrém “je to JEN sex”. I proto jsem pro návrat výchovy na školy

            • Anna Šochová

              V malém jsem to zažila, protože se moc dobře pamatuju, jak jsme si o lechtivých věcech povídali už kolem druhé-třetí třídy a byly to ptákoviny, ze kterých se akorát kulily oči. Dnes, jak píšete, je FB skoro svatý – proto je dobré jít tou “vědeckou” cestou, co mám vyzkoušenou – mimochodem, když dětem bylo -náct, využila jsem starého německého časopisu s popisem prvního milování, co mi přišel pod ruku náhodou jako vycpávka krabice (asi na hromádkách) a předhodila to smečce skoro vyděšené, že jako o téhle stránce života vím, že vědí. Ohmatané to bylo během let dost a dost, i kvůli fotkám, ale – německy umějí všichni a slušně 🙂 Já tehdy jen orientačně zjistila, že to není blbé…

    • Anna Šochová

      Vadí mi to. Vadí mi korektní opravené pohádky (tak ať vymyslí svoje nové, sakra! Včetně odpovídajícího dobového kontextu), vadí mi školení děcek v raném věku. Našim dětem zažraná komunistka ve školce (v90.letech) vysvětlila, že Ježíšek neexistuje. Zabila bych ji, jako že jsem bytost mírná. Zkazila nám všem to kouzlo v časech, kdy byly nádherně užaslé. U nás se do té doby i stromek schoval a viděly až ozdobený s dárky… Potom to ztratilo smysl. Nechtěly ani strojit stromek…
      Souvisí to i s tímhle. Tady si taky dospělí nahrabali jakési uvědomnělé body. 🙁

      • Jolana J

        že my vždycky skončíme u výchovy a rodiny? 🙂 Ano – máte pravdu. Je to špatně – od kořenů.

      • Pavel Machata

        Kjistovanoho, za to bych ji snad stáhnul z kůže! Cérka odcházela do děcáku s bejvalkou a tetelila se napětím a očekáváním – já u toho nikdy nebyl, zapaloval jsem prskavky a zapínal “svíčky” (měli jsme takový hezký z NDR – byly elektrický ale ne barevný a fakt hodně vypadaly jako pravý) a pak zvonil na zvoneček, abych se o chvilku později “nenápadně” vmísil… Nikdy nezapomenu na ty rozzářený dětský vočička!

        • Anna Šochová

          Další, už ne soušku, ale pančitelku, bych fyzicky trestala za to, že na hodinu občanky na gymplu přivedla primánům katolického faráře, který byl, pravda, trochu ortodoxnější, opravdu svědomitě žil ve víře celý život a ještě skládal básně. Starý pán přes sedmdesát, takže si užil svoje za ta různá léta. A děti tahle pipka navedla, aby se mu vysmívaly, naučila je provokativní otázky… Starý pán se brzy poté odebral do kláštera důchodců. Zhroutil se sice až poté… Dotyčná dáma sice tou dobou úspěšně rozvrátila nějaké manželství, ale jakožto hysterka prošla i psychiatrií. Jenže veliká škoda na mnoha životech se už stala.

          • 747

            Tak ta je rozhodně na zastřelení. Bohužel, takových sviní v našem školství dřepí dost.

            • Jolana J

              dodnes :/

    • Jolana J

      Co na to rodiče článek neuvádí?

      • Anna Šochová

        Možná se bojí – třeba aby nedopadali jako ve Finsku.

        • Jolana J

          Podle mého, osobního, názoru – si za to můžou sami. Klonili hlavy tak dlouho… A stížnosti? Nejvíc mě vždycky zarazí “odkud” asi ty jejich kontrolorky/ři berou info … zblblí režimem nebo demokracií?

          Jsem kliďas. Povětšinou. Co se dětí a tupostí týče, nepřemýšlím …

    • Anna Šochová

      Bohužel jsme si po přestěhování na Západ nevybrali. Už předtím jsem měla otřesný zážitek z výchovy k vlastenectví. Soušky ve školce vysvětlily 5-letému synkovi, že ten parčík, co je kousek přes ulici, ukrývá hromadný hrob. On totiž ve Stodu kdysi zastavil vlak z lágru a jak jel dlouho, mnoho těl z něj po otevření prostě vyteklo… Němci se postarali o přeživší. A na prvního máje nebo devátého se tam nosily kytky. Dítě dostalo hysterák, že tam nesmíme jít, protože má tatínka rád a tam se tatínkové střílejí! Říkala to souška a ta to ví!

      • Jolana J

        mě – i dalším – už na základce vyprávěli, kde který dům patřil Židům (páč patřil), kam až došli Amíci… Tudíž dějepisářka, co došla jako “kádrová” posila – zkolabovala cca po 5 měsících. Ani nám jí nebylo líto. Štěstí jsem měla, fakt že jo. Skautopionýr, od nás (dětí) – ty “uvědomělé” drželi dál .. a vyprávěli a vyprávěli …

    • No co, nás zase vodili do lampiónových a prvomájových průvodů… každá doba má svoje 🙂