Je to v genech?

0

Dovolím si rozvést myšlenky mých přátel o udavačích.  Skutečně, kam se podíváme do naší dávné i nedávné historie, tak se to udavači a zrádci jen hemží. Tím teď nemyslím ty „domovní důvěrníky“, ale takové, kteří jezdívali žalovat našim „nadřízeným“. A chtěli za to pochopitelně svůj vlastní prospěch.

První doložený žalobníček je velkomoravský Svatopluk. Ano, ten s těmi třemi pruty. Ten se dostal k titulu za pomoci franského krále. Později kníže-biskup přemyslovec Jindřich Břetislav, který si „vydobyl“ titul za pomoci tentokráte už císaře Svaté říše římské Fridricha Barbarossy.  Ostatně i jeden z nejslavnějších přemyslovců, ten první, tedy Přemysl I.Otakar přišel k trůnu právě za pomoci tohoto císaře. Podobně se dostali k moci jeho předchůdci v hodnostech knížat Jaroslav či jeho slavnější bratr Oldřich. Nakonec i Přemysl I. čelil zradě svého biskupa Ondřeje.

Význačnými udavači byli Rožmberkové, kteří nakonec spoluzpůsobili pád krále, který se tak dlouho vzpíral Říši (převedeno do dnešních významů Unii), až padl na Moravském poli. Ano, Přemysl II. Otakar.

Nejen Štěpán Páleč, ale i arcibiskup Jan z Jenštejna spolu se Zbyňkem Zajícem žalovali v Římě.

Do situace zrazeného se dostal i císař Rudolf II, když jeho bratr Matyáš žaloval tehdejší hlavě všech Habsburků španělskému králi Filipu II.

Zahraniční udávání sice po Bílé Hoře utichlo – nebylo komu, ale do Vídně se donášelo „o sto šest“.

Až po vzniku republiky se brzy objevil jistý Konrád Henlein, který jezdil tak dlouho do Berlína, až sem přitáhl lorda Runcimana. Následky známe.

Jméno Karel Čurda je také nechvalně známé. Byl to on, kdo na gestapu udal své spolubojovníky.

Za vlády jedné strany z počátku nebylo třeba udávat nikam, protože likvidaci nepohodlných zařizovali „instruktoři“ přímo v našich zemích. Až roku 1968, kdy vedle akcí trojice klaunů Biĺo, Koldo, Indro došel do Moskvy i dopis 99ti pragováků.

No a jak vidno, ani současná doba není udavačů prosta. Počínaje Davidem Ondráčkou z TI následovaným Piráty.

Prostě stále existují lidé, kteří nejsou schopni se vyrovnat se svými schopnostmi či spíše neschopnostmi dosáhnout čehokoliv legální a demokratickou cestou a tak volí donášení, žalování udávání.  Norimberk, Řím, Vídeň, Moskva či Brusel. Máme to asi v genech. Či alespoň někteří z nás.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama