Klimatické změny

0

Neustále jsme varováni před nějakými jevy, jak se nazývají určité děje v počasí. A zároveň jsme poučováni, jak se v takových situacích chovat. Jedná se ale o pouhé řeči. Ani náznak nějakého řešení. Například voda. Máme nedostatek vody a tak by se to mělo řešit. Ten Japonec Seto ale nějak nefunguje. A přesto se na něj všichni spoléhají. A například investoři nadále asfaltují plochy kolem nových hal. Tady by stačilo málo. Mimo opravdu nutných ploch všechny ostatní pokrýt nějakým typem vegetační dlažby. Aby voda, která se na tyto plochy dostane, měla možnost se vsáknout a tím zbytečně neodtékala do kanalizace.  Ostatně existuje i mnoho jiných možností, jak vodu zadržet. Ministerstvo životního prostředí vymyslelo program „Dešťovka“. Má sloužit k podpoře zachytávání dešťové vody do nádrží a její využívání k zalévání a dokonce i ke splachování. Na tento způsob zachytávání vody přišli zahrádkáři již před mnoha roky a nepotřebovali k tomu ministerský program. Ale mnohem účinnější by byl program zaměřený na řízené vsakování dešťové vody. Dnes existuje množství tak zvaných vsakovacích nádrží, které jsou schopny veškerou zachycenou vodu přetransportovat do podzemí a tím zajistit, aby voda neodtékala neúčelně pryč, nýbrž zůstávala v krajině. Ale i zde jsou příklady z minulosti. Používaly se, a někde dosud používají, vsakovací jámy či drenáže. Jsou to jámy nebo rýhy naplněné hrubším štěrkem, do kterých je svedena dešťová voda ze střech a ploch.

V lesních horských oblastech je třeba důsledně dbát na to, aby cesty nevedly po svážnici, ale pokud možno po vrstevnicích. Tím by se také zabrzdila dešťová voda, která jinak dovede pádit dolů nejen rychle, ale i s ničivou silou. Tím jsou pak způsobovány ty nečekané a nepředvídatelné záplavy. Tam, kde to nejde, je třeba budovat a udržovat již vybudované zábrany, které odvádějí vodu do stran. Jen je třeba, aby na těch stranách nebyl rigol, ale prohlubeň, ve které by se voda mohla zdržet.

Konečně někdo přišel na to, že je třeba obnovovat a hlavně udržovat rybníky, rybníčky či tůňky.  Ale není to jen kvůli budováni „biotopů“, jak se dnes nazývají přírodní koupaliště, která mají využívat samočisticích schopností vegetace.

Těch pár nápadů, které jsem posbíral ve svých zkušenostech zejména z projektů, které mi jako rozpočtáři prošly rukama, nemá být universálním řešením. Jen takovou připomínkou, že spousta věcí se v drobném i dělá nebo už dávno  dělala. Jen se toho nikdo ani z úředníků ani z přírodních ekoteroristů nedokázal chytit.

O klimatických změnách a nutnosti na ně reagovat se hovoří již nejméně od roku 2005. Žádná vláda zatím nepřišla s ničím, co by alespoň trochu mělo smysl. A obávám se, že až v zimě napadne sníh, zapadnou pod ním i letní starosti.

Click here for reuse options!
Copyright 2018 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama