Lidská práva a úhel pohledu

0

Úhel pohledu. Pro někoho může jít jen o starší americký film (přiznejme, že z mého úhlu pohledu zajímavý). Tím se ale zabývat nehodlám. Chci se zamyslet nad tím, že lidská práva mohou být chápána různým způsobem. A nad tím, co je, z mého úhlu pohledu, správné.

Pokud nahlížíme na základní a vlastně i ostatní lidská práva, můžeme zaujmout dva základní postoje a tato práva vymezit negativně a nebo pozitivně. A tím již vzniká základní problém, proč si lidé občas v této oblasti nerozumí. Doslova zde pak platí přísloví, že „jeden o voze a druhej o koze.“

Co je tedy co?

Pokud přistupujeme k lidským právům negativně, pak říkáme, že to které právo nemůže být nikomu upíráno. Pozitivní pochopení onoho práva pak znamená, že to či ono musí být člověku poskytnuto.

Zkusme příklad. Něco vymyslíme. Dejme tomu, že je nějaké právo na to, že každý člověk má právo za každé okolnosti dýchat vzduch.

Negativní pojetí tohoto práva pak znamená, že není možné, aby někdo někomu zabraňoval dýchání vzduchu.

Naopak pozitivní pojetí takového práva by znamenalo, že ostatní (společnost, stát apod.) musí zajistit, aby každý člověk za všech okolností měl možnost dýchat vzduch. Skočíte-li tedy do vody, musí vám být dodán dýchací přístroj, protože přeci máte právo dýchat vzduch.

Absurdní příklad, zda se vám? Pro pochopení byl podle mého názoru potřebný. Protože stejně se to má i s ostatními právy.

Vezměme si třeba namátkou právo na práci, právo na bydlení, právo na zdravotní péči.

Negativistické pochopení těchto namátkou vybraných práv říká, že nikdo vám nemůže zakazovat pracovat, nemůže vám zakázat koupit si byt či postavit dům a nemůže nikomu zakazovat poskytnout vám lékařskou péči.

Pozitivní chápání uvedených práv naopak říká, že člověku musí být práce poskytnuta, musí mu být poskytnut byt či dům a musí ho někdo léčit.

Pozitivní chápání práv vypadá sice moc hezky, ale má jeden zásadní problém. Jednotlivá práva se v tomto pojetí navzájem popírají. Někdo jiný totiž musí být nucen tu práci nějakým způsobem poskytnout, dům či byt postavit a nemocného ošetřit. Musí. Tím jsou ovšem porušována jiná jeho práva.

Pozitivní pojetí lidských práv tak vytváří konflikty mezi těmito právy, které jsou neřešitelné.

Pokud ale chápeme lidská práva jako práva negativní, konflikt nenastane.

Příznivcům anarchokapitalismu je občas předhazováno, že vše zužují na vlastnictví. Jenže pokud se hlouběji zamyslíte nad výše uvedeným, dojdete k závěru, že lidská práva pojímaná negativně se vlastnickým právům blíží více než si myslíte.

Otázkou pak zůstává, zda je správné chápat lidská práva tak, že jsou v neustálém konfliktu a nebo tak, že si neodporují.

Pro mě je řešení jasné. Jak je to u vás?

Click here for reuse options!
Copyright 2017 Magazin Abeceda
    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama