Pokřivená rovnost

2

Aneb i Já mám své hranice.
Myslela jsem si o sobě, že jsem větší formát. Mám těžké mezery. Neskutečné.
Omylem, opravdu omylem, jsem viděla díl seriálu (“?” rodinka?).
Nesoudím. Třeba je i nějak poučný, pěkný, líbivý, odpočinkový…
Z čeho jsem si musela sednout, byla “kojící vesta” pro tatínky. Zprvu jsem se domnívala, že se jedná o vtip. Filmařskou licenci. Tatin se upřímně bavil. Díval se na můj důhový obličej, nejisté pohyby, vratký postoj. Byl napřed. Viděl včera.
Pyšnila jsem se svojí tolerancí, rozhledem. Mea culpa!
Neuklizená obydlí, přehlídka fetišistů, negramotní grafici, plastiky čehokoli, vychytávky na kdeco… mě nechávají chladnou. Více méně.
Koexistenci mužů a žen příliš nekomentuji. Diskriminaci žen v zaměstnání vnímám. S feministickým: “krása je subjektivní, není nutná ani upravenost” nesouhlasím. Nejsem až tak rozpolcená, přítomnost muže u porodu mi nevadí. Kojící žena na veřejnosti mě nepobuřuje.
Vyhovuje mi provázání Venuše s Marsem.
Co je moc je moc.
Zkusit si upraveným oblekem břemeno těhotenství? Proč ne.
Kojící vesta? Přes čáru.
To už si, dámy, raději ochočte mořského koníka.

Click here for reuse options!
Copyright 2015 Magazin Abeceda
Píšu o tom, co znám, potkávám a vidím. Je mi dost, abych se nebála říkat i nemilé věci. Ne však tolik, aby mě přestaly fascinovat maličkosti.
Reklama
  • Anna Šochová

    Kojicí vestu jsem neviděla, ale spolu s požadavkem, že muži mají povinně močit vsedě, mne to tahá za leccos. Ano lze si mnehé vyzkoušet, abych pochopil, co zažívá ten druhý. Jenže to, co spojuje kojící ženu s dítětem, interakce, vnitřní pocity i biologické spojení, to patří do bohatství, které si mohou žany s díttětem dopřát – a koneckonců, když jsme u toho napodobování, taky v té kojicí vestě prošlehne chlapem bolest u druhého a dalšího dítěte při přiložení?

  • Pavel Machata

    Neviděl jsem a nechci ani vidět, na odkaz neklikám. 🙂
    Ale co lidi “nevymyslej”? Močit vsedě teda nemusím, “kojit” taky ne, ale už jsem viděl pisoáry pro žencký!
    :-DDD