Svitávky v nás

0

Byly Velikonoce. Pro někoho doba náboženského rozjímání, pro jiného legální možnost „zmatlat se jak carskej oficír“ a pro jiného příjemné čtyři dny volna. Každý podle svého gusta.

Když jsem psal o tom rozjímání, pak nemuselo být nutně náboženské. Ony dny volna mnohé přimělo zpomalit a zamyslet se. Alespoň si to tedy myslím.

Já to učinil a taky jsem si tak dumal. Nad tím co tak asi nejvíc vadí tomu, aby bylo líp. No to víte že jsem žádný objev neučinil. Aby bylo líp by asi chtěl každý, někdo si to vrazí i do sloganu, který mu pak tupci sežerou, ale určitě s tím díru do světa neudělá. Uvědomil jsem si ale kolik v nás je přežitků a stereotypů které, možná i nevědomky, aplikujeme na svá rozhodnutí. A jak námi díky tomu mohou manipulovat jiní. I proto aby líp nebylo. Přitom by stačilo se o věci zajímat a nedělat závěry z titulků článků a výkřiků populistů.

Vezměte si třeba nedávný případ ve Svitávce. Lidé se zde téměř vzbouřili, když se u nich v obci mělo postavit bydlení pro pár postižených lidí. Nikdo si nic pořádně nezjistil a lidé dali na fámy a lži. Pravda byla jinde a místní nyní mají z ostudy kabát. (více zde)

Nebo případ o kterém jsem již psal. Když jsem kritizoval postoj k mladým lidem. Kdy například zde kritik kritizoval mladé. Hlupák by mu i věřil a netušil by, že autor v článku nejen že neuvádí potřebné informace, ale i poměrně hloupě lže. Odsuzovat někoho pro psychickou nemoc je hloupé, uvést, vzhledem k minulým článkům autora a jejich úrovni se domnívám, že úmyslně, pak jinou nemoc je již nejen hloupé, ale je to prostě debilní a hrubá lež. V tom se pak ztratí i to, že kritika vlastně ani neobsahuje to, proč vlastně mladí protestují. Ctěný čtenář si zajisté dohledá a pochopí, že fakt nejde o jídlo zabalené v plastu a o něco, co můžeme dělat individuálně.

Nebo třeba boj o manželství homosexuálů. Přiznám že jsem se o to nějak moc nezajímal až jsem se bavil s kamarádem. Tenhle bývalý spolužák je chlap jak se patří. Kdybyste ho potkali, nebudete se s ním bát jít v noci do lesa. Skoro dva metry, ruce jako lopaty, svaly jako kulturista, pokud by byl zpěvák, bude to nejspíš baryton. No, netroufnu se ho zeptat, jestli je doma máma nebo táta. Ano, je gay, ale fakt to do něj neřeknete a ženský se za ním otáčí.

Vyprávěl tu anabázi po úřadech, aby měl jeho partner, se kterým je už skoro 20 let, nějaká práva. Informace od lékaře, kdyby se něco stalo, práva k bytu a dalším věcem, kdyby se stalo to nejhorší a podobně. Ano, práva která dává manželství tak nějak automaticky je možné právně ošetřit i mezi registrovanými partnery, ale proč je tím stavět do jakési druhé kategorie. Když vidím konkrétního člověka, uvědomuji si, že ty kecy o tom jak jen muž a žena a ble ble ble jsou vážně jen kecy o ničem. Pokud někdy uslyšíte jak je posvátný svazek manželský, protože plodí děti, nezapomeňte, že státu jsou ti děti u zadku, vidí je jen jako potenciální daňové poplatníky, nic víc.

Jsou to jen tři věci namátkou. Je jich ale kolem nás víc. Takové malé Svitávky v nás. Takové ty věci co nejsou vidět a je tak snadné je populisticky a primitivně překroutit.

To velikonoční rozjímání bylo o nich. Přineslo mi poznání, že jsou, ale jak je řešit nevím. Není to na mě. Je to na nás. Možná je vážně nejvyšší čas vylézt ze svých ulit. Moje známá to říká trochu jadrněji. Spousta lidí by si měla vyndat hlavu z prdele.

Click here for reuse options!
Copyright 2019 Magazin Abeceda
    Bloger na WordPress.com, libertarián, příznivec ANCAPu a svobody jednotlivce obecně. To B. za jménem je od slova "bloger"
    Reklama