Vosy nekoušou

3

Což tvrdí klasik – a klidně hádejte, který a kde. Pravda, vosy nekoušou lidi, jen sladké. Vosy totiž bodají a to je aktualita pro tyto dny, plné sladkého zrání. Vosy různých velikostí a různé urputnosti se snaží urvat svůj díl sladkého a umí se zatraceně bolestivě bránit.

Mám svůj osvědčený recept, neutralizér hmyzího jedu. Mám ho přímo z pohotovosti, kam jsem pomohla dopravit paní se začínajícím anafylaktickým šokem. Chvíli před námi tam bylo dítě, bodnuté vosou do jazyka. Než se nastartovalo auto, šoupla mu babička do pusy cukr. Dítě přestalo řvát, cumlalo – a na pohotovosti už mělo na jazyku pouze viditelnou červenou tečku. Otok se nekonal. Sestřička ještě byla celá vedle z toho zážitku – a nedivím se.

Od těch starých časů totéž doporučuji všem, neboť jsem to vyzkoušela na sobě i svých ubohých dětech, mám zkušenosti s různou časovou prodlevou. Princip je jednoduchý: potřebujete cukr a vodu.

Cukr:  bílý cukr, hnědý, rozmačkané sladké ovoce, nikoliv sladidlo! Prostě cukry různé, včetně ovocných

Voda: namoč, plivni, polij šťávou, potři zmrzlinou

Ranka: vetři cukr nebo sladké do ranky, stroupek případně strhni, u větší prodlevy od bodance místo chvíli masíruj (vyzkoušeno i po 24 hodinách při hnusné reakci a neznámém původu) – určitě aspoň ubude otok i bolest

Účinek: do několika minut i v případě prodlevy. Důkaz? Například dítě řvoucí uprostřed náměstí, cesta k okénku se zmrzlinou, fronta, plesknutí na otékající lalůček a promnutí, pokračování v chůzi a po 20m klid… 🙂

Účinkuje i na většinu hmyzích kousnutí, jak říkám, aspoň trochu. Na biochemii se mne neptejte, doktoři kroutí hlavou i očima a babičky doporučují cibuli, protože prý o tomhle jaktěživo neslyšely (mé děti se kurýrovaly tajně a babička byla spokojená, jak jim to zabírá 🙂 ). No a protože kovářova kobyla a ševcova žena, vedle mne  frflá choť s bodnutím u malíčku a tohle je zbytečný (byť i jím mnohokrát využito), protože to zvládne, Jenom je to na blbém místě. Jauvajs a sakra! 🙂

Netrpte zbytečně a pečujte o svou tělesnou schránku. Zaslouží si to. Krásné léto všem! 😀

Click here for reuse options!
Copyright 2015 Magazin Abeceda
    Ašská spisovatelka, která oblast proslavila již na přelomu staletí horory z pohraničí. Vlastní několik literárních cen žánru, publikuje samostatně i ve sbornících. Na svých stránkách (Koště A.Š.) se věnuje také mnoha otázkám všedního dne. Profesně se věnuje sociální práci.
    Reklama
    • Anna Šochová

      A abyste věděli, zapletl se mi v obchodě do vlasů popletený čmelák. Což jsem poznala, až když jsem ho odpinkla a na zemi ho přejel další vozík. jestli mne jen kousnul, to nevím, ale ukazovák bolel jako mrcha, šířilo se to až k zápěstí a ranka vidět nebyla. Nicméně úprk k regálu s cukrem, olíznout, otřít poprašek, vmasírovat – a i když to už začalo i natékat, u pokladny jsem už platila bez bolesti. V sobotu, a hned jsem si dělala legraci, že čmeláčstvo taky chtělo být vzpomenuto. Otok se rozpustil pomalu, jen mne v noci hned vedle píchnul komár, mrcha, tak jsem měla prst půl dne jako bambuli.
      Nikdy předtím mi ohryzávání čmelákem tolik nevadilo, byla to tedy síla. Ta příroda nás už fakt má plné zuby… Ale děkuji supermarketu za poprášenou polici 🙂

      • Jolana J

        věřím, že funguje. Osobně – jsem hypoglykemik s podivným metabolismem (až na tu hlavu jsme v rodině “přehnaně” zdraví) – a cukr mi opravdu nedělá dobře – ranka se ani nehojí. Ovšem – “zdravošům” – doporučuji 🙂 PS: mám svědka na zacuchaného netopýra – počítá se??

        • Anna Šochová

          To vážně nevím, není to hmyz a kouše jako myš. Nejspíš tedy dezinfekce, u divně se hojící ranky doktor (přenosné hnusné nemoci) a pozor na křehká křidýlka. Kostičky se jim snadno lámou, echolokátorům ušatejm 🙁