Německo nade všecko

16

Zaujaly mne dvě zprávy od našich západních sousedů. Německo se rozhodlo, že už nebude uznávat sňatky osob mladších 16ti let.

A Německo bude cenzurovat obsah sdílený na sociálních sítích.

Obě tyto zprávy mne dost překvapily. Jednak jsem se domníval, že stejně jako u nás jsou sňatky osob mladších 18ti let zakázané s tím, že pouze v odůvodněných případech může soud povolit sňatek osobě ve věku mezi 16ti a 18ti roky. Nebylo a dosud tomu tak není. Inu ta západní demokracie má svá úskalí.

Horší zprávou je snaha nutit správce sociálních sítí, aby mazali nevhodné příspěvky, jinak budou platit pokutu. A kdo rozhodne o tom, co je nevhodný příspěvek? Je to zpráva o tom, že se islamisté dopustili nějakého trestného činu? Nebo se to bude týkat i toho, že se islamisté mezi sebou kontaktují a plánují nějakou akci? Budou moci Němci sdílet fotografie z dovolené, kde se ženy promenují pouze v bikinkách? Nebude to závadné proto, že to dráždí jejich zahalené sousedky?

Cenzura je vždycky něco kousek před diktaturou. A protože z území Německa vzešlo mnoho válečných konfliktů, začínám se bát. Bát toho, že se podobnou cestou dostane k moci nějaký šílenec, kterého začnou jeho soukmenovci zdravit zdviženou pravicí. A bude zcela jedno, že existuje nějaká EU, která by měla zajistit mír v Evropě.
Začínám se bát…

Click here for reuse options!
Copyright 2017 Magazin Abeceda
    Kdo jsem: Duchovní dědic strakonických Pánů erbu střely, který si přivlastnil další jméno v pořadí, tedy Bavor ze Strakonic toho jména pátý (Bawor de Straconicz eius nomine quintus) Erb rodu: střela ve zlatém poli Osobní zvíře: jezevec Profese: stavař, momentálně SVČ, podle Politically correct zvaný "prase" - pracující senior Záliby: historie, architektura a obojí dohromady Spolubydlící: manželka, pes, kočka a dva kocouři
    Reklama
    • Petr Pelikán

      Vědění je moc, řekl kdysi filosof Francis Bacon. Pokud něco chci kritizovat, pak je znalost tématiky nutnou podmínkou. Jak je vidět, moc starostí si s tím neděláte – na základě vlastní doměnky bez hlubší znalosti faktů a v důsledku jejich ignorováním (vědomým či nevědomým) nastavujete tvrzení a následně z nich děláte vývody.

      Kdybyste věděl, jak že to s těmi sňatky nezletilých v Německu je a z jakého důvodu a k jaké legislativní změně dojde, pak byste tak do prázdna nekřičel a žádná úskalí západní demokracie neviděl. Viděl byste totiž opak. Ale klidně se domnívejte dál.

      Stejně tak je paradoxem, že přestože sám cenzurujete, má kvůli cenzuře strach z diktatury. Zloděj křičí:”Chyťte zloděje!” a naivně se ptá, kdo rozhodne o tom, co je nevhodný příspěvek? Jako bychom neměli žádné etické a společenské normy, jako bychom neměli žádné právní normy! Ono totiž nejde o cenzuru věcného obsahu. Viditelné totiž je, že anonymita sociálních sítí vede k zesurovění společnosti. Je totiž skutečností, že pod vlastním jménem by mnohé vůbec nebylo nevysloveno a to minimálně z jednoho jediného důvodu – osobní odpovědnosti za vyřčené. Jako anonymní osoba tu odpovědnost nemáte a v logickém důsledku byste také jako anonym neměl mít nárok na zveřejnění názoru, který jmenované normy porušuje. A právě anonymita dělá ze sociálních sítí páchnoucí stoku nevěcných, povrchních, populistických, vulgárních, extrémních atd. …… výronů, jejichž cílem je všechno jiné, než věcně kritizovat společenskou, politickou atd. …. situaci či hledat společenské řešení a vést věcnou diskusi.

      • Bavor V.

        Něco jiného je “cenzura” na vlastním internetovém prostoru, kde majitel má zájem pouze o lidi, kteří prostor nenarušují svými hloupými či útočnými příspěvky. Veřejné sociální sítě jsou prostě veřejným prostorem a tady by měl být každý zásah cenzora opravdu chirurgický zákrok. Tedy bez nařizování, ale právě pouze na základě oněch etických a společenských norem. Ale ty nestanovuje zákonodárce, nýbrž společnost jako celek. Že společnost zhrubla a je otrlejší, je sice fakt, ale to nevyřeší zákon ani correct speach. To může vyřešit (i když jen částečně) návrat k pravdivému informování, aby právě ty nechutnosti ztratily živnou půdu. Prostě bez Pravdy to nikdy nepůjde. A když se oficiálně lže, pak se pravda objevuje pokoutně a bývá často i umazaná.

        • Petr Pelikán

          Tomu se říká dvojí morálka či dvojí metr. To je to samé, jako byste řekl, že je něco jiného krást soukromě a krást veřejně. Samozřejmě lze stanovit pravidla vlastního prostoru – to je ale něco jiného, než cenzura. Pokud však stanovím pravidla, ale nedržím se jich, pak nejsem věrohodný. Mimo to, Váš domnělý vlastní internetový prostor je prostor veřejný! A zde Vám jsou stanovena pravidla již WordPressem. Jejich podstatou je právní řád danného státu, který vznikl na základě etických a společenských norem. V tomto případě se tedy mýlíte, pokud se domníváte, že zákonodárce ty normy nestanovuje.

          Stěžujete si na nedostatek pravdivých informací a říkáte, že bez pravdy to nikdy nepůjde. Musím Vám dát za pravdu, bez pravdy to skutečně nejde, ale musím k tomu podotknout, že v tomto ohledu byste se měl zatáhnout za nos. Vy to osobně s tou pravdou tak vážně neberete. Pokud byste chtěl, mohl bych Vám dát příkladů víc než dost. I tento Váš článek nemá s pravdou naprosto nic společného – opírá se o osobní a nepodložené domněnky. K tomu je paradoxní, že přesto, že jste osobně přesvědčen, že se oficiálně lže, nemáte žádný problém tvrdit, že Vás zaujaly dvě zprávy od Vašich západních sousedů. Že se Německo rozhodlo, že už nebude uznávat sňatky osob mladších 16ti let. A že Německo bude cenzurovat obsah sdílený na sociálních sítích. A podáváte to jako fakt, oproti Vašemu osobnímu pohledu na oficiální zprávy! To jsou věci – pravdivé je jen to, co se Vám hodí a pasuje!
          To samo o sobě ukazuje Váš postoj k pravdě – ve skutečnosti Vás moc nezajímá. Vy si totiž vybíráte jen to, co odpovídá Vašim domněnkám, co se hodí do krámu, ale věcný obsah a souvislosti Vás nezajímají. To je resumé Vašeho článku a také důvod mého předešlého komentáře.

          • Nenapadlo by mě, že se zastanu pana Bavora, ale už to tak je.
            Dotknu se té cenzury. Je pravda, že Bavorův blog není jeho prostorem. Je prostorem společnosti Automattic, která mu ovšem v určité míře dává možnosti regulace v pro něj vyhrazené části tohoto prostoru. Jde tedy o regulaci jeho a nebo jím pronajatého prostoru a v tom žádnou cenzuru nevidím. Stejně tak by měl třeba hospodský mít možnost ve své hospodě povolit či zakázat kouření, vyhodit cikána a nebo třeba bílého z podniku.
            Stát do toho nemá co žvanit svými zásahy. To není žádný veřejný prostor. To je soukromý prostor. A pokud se do toho stát cpe, je jediná možnost. Zakázat mu vstup. Ať si zřídí nějaký svůj státní Facebook, státní WordPress a nebo státní hospody.

            • Petr Pelikán

              Cenzura, o které je řeč, je mazání a blokování komentářů. O to, zda si Bavor vybírá a vylučuje diskutéry, nejde. Proto jsem také výše napsal: “Samozřejmě lze stanovit pravidla vlastního prostoru – to je ale něco jiného, než cenzura. Pokud však stanovím pravidla, ale nedržím se jich, pak nejsem věrohodný.”

              Faktem ale je, že Bavor na svých stránkách cenzuruje, tedy maže zveřejněné komentáře (a pro ujasnění – nemyslím tím mé). Faktem je, že cenzuru na sociálních sítích v Německu kritizuje a považuje za nepřípustnou. Jinými slovy, co sám dělá u druhých odsuzuje. To je přesně to, co jsem již výše označil za dvojí morálku či dvojí metr.

              Kdyby alespoň argumentoval věcně a v kontextu, kdyby znal věcnou podstatu tématiky – pak by ale tak slepě nekřičel.

              Mohli bychom ale jeho věrohodnost vyzkoušet. On pro mě už není anonymní osoba, znám jeho skutečnou identitu a mám už stejně dlouhou dobu v plánu, zveřejnit na mém blogu průběh a okolnosti mého “odchodu” z jeho stránek a uvést to na pravou míru – nedostatek času to ale stále oddaluje. No a představte si, že by pak u onoho pseudonymu Bavor V. stálo také jeho skutečné jméno a nejen to – co myslíte, jaký by byl jeho postoj k cenzuře osobních blogů pak? Také by říkal, stát nesmí zasahovat?

            • Trochu to zamotáváte.
              Pokud pan Bavor cenzuruje komentáře na svém blogu, pak je to jeho věc. Je jasné, že cenzurovat tyto komentáře je možné až ex post a není tak možné činit okamžitě. Takže nějakou dobu je komentář vidět. To samé platí i pro cenzuru a sociálních sítích.
              Rozdíle je ale v tom, že Bavor cenzuruje ze svého vlastního rozhodnutí. Potom je to správně. Pokud by tak ale činil z nějakého nažízení státu, jak by měl činit například Facebook, pak je to špatné a budu vždy proti tomu.
              Pokud pak jde o zveřejňování identity. záleželo by jen a pouze na panu Bavorovi, zda by souhlasil a nebo požádal o zákrok soudu. Ten by ale neměl s cenzurou nic společného.

            • Petr Pelikán

              Zopakuji se: “Faktem ale je, že Bavor na svých stránkách cenzuruje, tedy maže zveřejněné komentáře (a pro ujasnění – nemyslím tím mé). Faktem je, že cenzuru na sociálních sítích v Německu kritizuje a považuje za nepřípustnou. Jinými slovy, co sám dělá, to u druhých odsuzuje. To je přesně to, co jsem již výše označil za dvojí morálku či dvojí metr.”

              Vaše argumentace výše je v tomto ohledu naprosto prázdná a mimo.

            • Obávám se, že docela mimo jste Vy. Nedokážete rozeznat rozdíl mezi tím, kdy cenzuruje majitel či nájemce webového prostoru ze svého rozhodnutí, což se nám nemusí líbit, můžeme to kritizovat, ale to je asi tak vše co můžeme. Jde o JEHO rozhodnutí a pokud se rozhodne, že bude akceptovat třeba jen komentáře psané azbukou, tak je to jeho plné právo.
              Neco jiného je ale to, pokud je k něčemu takovému PŘINUCEN. To je svinstvo nejhrubšího zrna a pokud to nedokážete odlišit pak je mi Vás docela líto.

            • Petr Pelikán

              Bohužel jste to Vy, kdo nerozlišuje. Veřejný prostor není prostor bezprávní. I na ten se vztahují určitá pravidla. Ten, kdo tato pravidla dává, je skrze platné zákony stát, a podle nich se pak majitel či nájemce webového prostoru řídí.

              Stejně, jako Bavor podle Vás rohoduje pro druhé na “jeho” prostoru, rozhoduje stát pro druhé na svém prostoru – prostoru veřejném.

              Mimo to je Bavor na základě platného práva odpovědný třetím, pokud na svých stránkách porušuje jejich státem (ústavně) zaručená práva (na což vlastně sám poukazujete v předešlém komentáři).

            • Proč si tak nabíháte na vidle? Píšete, že nerozlišuji a jste to přitom Vy, kdo se domnívá, že soukromý prostor je prostor veřejný. Vy to nechápete, viďte. Tak Vám pomohu.
              Prostor blogu pana Bavora není veřejným prostorem ani náhodou. Prostor tohoto webu také není veřejným prostorem a dokonce ani Facebook a nebo hospoda do které chodíte není veřejným prostorem. Stát do nej nemá co strkat svůj rypák. Jen socialističtí blbové si to nemyslí, ale těm to jaksi nemyslí v globále.

              A nemíchejte do toho něco co s tím nemá nic společného. Tím míním poslední odstavec, kde narážíte na to co píši o případně zveřejněné identitě blogera.
              Cenzura a soudní zásah nemají nic společného. Pokud tento elementární rozdíl neumíte pochopit, stejně jak je to u jiných rozdílů v jiných debatách, tak byste měl raději mlčet. Neuděláte ze sebe alespoň trapáka.

            • Petr Pelikán

              V Německu existuje pro sociální sítě také výraz “privatizierter öffentlicher Raum”. Jak tomu je v extrému ve vztahu stát – internetová síť vidíte v Číně, KLDR, Rusku a nově např. Turecku. Hádat se s Vámi a rozebírat to ale už nebudu.

              Nyní k Vaší osobní a často dehonestující rovině, kterou do diskuse stále vnášíte.
              Znáte to s tou třískou a trámem v oku? Zrovna Vy píšete něco o nepochopení textu! Zrovna Vy píšete něco o ztrapnění! Co se takhle zatáhnout za vlastní nos – náš daňový a početní odborníku. V Německu máme pořekadlo, které odpovídá lidem Vašeho typu: “Große Klappe, nichts dahinter!”

              To je také to jediné, co jste doposud dokázal. Velká slova. Ale obsahová hloubka jim chybí. Stejně tak Vaše jednání za Vás mluví. Na jedné straně píšete: “Ve zkratce, než si Vás dám do ignorace. Ještě že tu to tlačítko mají.” Ale nyní tu ignoranci zase nějak lehce zapomínáte. Najednou není existentní – stejně, jako Vaše věrohodnost. Vy lžete prokazatelně bez jakéhokoliv stydu. Já pro takové lidi mám také své označení: tlučhuba. A Vy mi chcete něco vyprávět?

            • Asi takhle. Že mají v DE pro sociální sítě totálně nelogický výraz mě zase tak moc nepřekvapuje. Že se jim podle všeho zamlouvá přístup podobný v zemích, které uvádíte, mě neudivuje též.
              Jsem ale rád, že jste uznal, že něco málo vím o daních. I mí klienti si to myslí. Děkuji i za hodnocení v rovině početní. Je to milé.
              Pokud jde o onu ignoraci, tak mě zajímalo co je pod banem a odkryl jsem ho. A nějak mi nedalo nereagovat.

              Víte,Váš problém je, že nereagujete na to co je napsáno a navíc plkáte. Třeba to, že jakési mé blíže neurčené lži jsou prokazatelné. No, možná jsem tlučhuba, ale Vy jste potenciální udavač, taže nevím kdo je lepší.
              Vlastně vím. A Vy to nejste. Zatímco Vy jste prokazatelně, aby to bylo Vašimi slovy, konstatoval, že jste potenciální práskač, tak já nelhal nikde. Pokud ano, tak uveďte kde, jinak raději opravu mlčte. Předchozí příspěvek Vás nejen ztrapňuje, ale i ukazuje co jste zač.

            • Petr Pelikán

              Znáte ho, student Novák – ten měl alespoň matematický postup dobře. Někteří daňoví a početní odborníci troskotají již u postupu, ale vysmívají se Novákovi.

            • Petr Pelikán

              Vaše lživé tvrzení 02.03.2017 18:28 : “To co popisoval on byla patlanice malého děcka, které dupalo nožičkou. Proč? Protože takový postup neexistuje. Proto ani Pelikán jednoduše nemohl poskytnout odkaz který jsem žádal. Jeho metodikou se přibližně daň počítala do roku 2007, kdy byla pásma 12, 19, 25 a 32 procent. On do toho jen vložil mnou uvedené procentní sazby a provedl výpočet. Proto nemohl ani naznačit, jak k němu došel. A říci pravdu? On?”

              a má odpověď 02.03.2017 22:41 : “Způsob, jakým skutečně sprostě lžete, je opravdu nehorázný.
              Vy píšete: “Jeho metodikou se přibližně daň počítala do roku 2007, kdy byla pásma 12, 19, 25 a 32 procent. On do toho jen vložil mnou uvedené procentní sazby a provedl výpočet. Proto nemohl ani naznačit, jak k němu došel. A říci pravdu? On?”
              Já jsem Vám napsal: “Já jsem si mé výpočty nevycucal z prstu – také jsem sice použil jen zjednodušeného počítání, ale výpočty jsou přesné a odpovědné.
              U progresivní daně máte daňový základ a následující zvýšené stupně. Suma přesahující základ či stupeň se daní následným zvýšeným procentem.
              Příklad (také jen zjednodušeně počítáno) ………..”

            • ow

              Zkuste se podívat na blogy jako na virtuální hospody, kavárny či vinárny. Taky zpravidla hned poznáte, kam nejít diskutovat s ostatními hosty, protože šance na pár přes pusu je limitně se blížící jistotě. Naprostá většina blogů je monoautorská, A ty polyautorské jsou stejně tvořeny lidmi názorově stejnými se zakladatelem blogu. Jsou blogy, kde jsou komentáře zcela zakázány. Jsou blogy, kde je každý jeden komentář adminem schvalován – nesouhlasné nemají šanci na zveřejnění. A pak jsou blogy, kde jejich správce povolil komentáře – zobrazí se každý; ale sem tam ty, kteří nevyjí se smečkou smázne nebo rovnou zabanuje. Tak jak hospodskej dělá hospodu, tak bloger dělá blog. Ale i když se podíváte na blogy, které jsou opravdu jen a pouze osobní záležitostí jejich autora (jasně, nějaká pravidla majitele platformy jsou daná) jako na jakékoli papírové periodikum – tak napsat do redakce můžete cokoli. Jestli to ale otisknou je jen a pouze věcí šéfredaktora, případně redakční rady. Je to také cenzura?
              A profláknout občanské jméno blogera píšícího pod nickem – to je teda extraprasárna.

            • Petr Pelikán

              Ptáte se, zda to je také cenzura. Samozřejmě, že to je cenzura. Cenzura je odvozena od latinského censura, což znamená přísná zkouška, kontrola, posouzení.

              Listina základních práv a svobod sice cenzuru nepřípouští (článek 17, odstavec 3), ale ne bezpodmínečně (článek 17, odstavec 4).
              Pokud bych tedy na svém blogu zveřejnil osobní údaje pana Bavora, pak by on mohl na základě jak článku 10 LZPS, tak onoho odstavce 4 článku 17, požadovat jak jejich odstranění – tedy cenzuru, tak i satisfakci. Svoboda projevu totiž neznamená, že můžete říkat a psát, co chcete, bez jakékoliv konsekvence. Zde by záleželo mimo jiné také na důvodu zveřejnění.

              PS: Stejně tak, jako je podle Vás proflákutí občanské jméno blogera, píšícího pod nickem, extraprasárnou, stejně tak je pro mě extraprasárnou lživé a křivé obvinění druhého, jako i šíření prokazatelně nepravdivých informací pod rouškou anonymity.